Zápisník - od března 2019.

Články se věnují různým tématům, které mě zajímají, aktuálním událostem, historickým tématům, společenským jevům a souvislostem mezi nimi, pocitům.

KRÉDO BLOGU:

Někdo tvrdí, že:"Pravda je to, co nám zbude, když vše ostatní prošustrujeme."

Jedinou obranou je důkladně porozumět vlastní historii, abychom se z ní poučili.

Ústava ČR zaručuje, že cenzura názorů je nepřípustná.

NOVINKY

Základním problémem dnešní doby není ani nějaké ohrožení demokracie, nebo snad nějaké možné vojenské "hrozby Ruska" (*kdo zná velikost HDP USA - asi 18bil USD, a velikost HDP EU - asi 19bil USD, v porovnání k mini HDP Ruska - asi 2bil USD, chápe, že to je prostě naprostý nesmysl aneb "nonsens"), ale nepochopení toho, kdo ovládá směřování společnosti v kapitalismu - a co to ten kapitalismus vlastně je?

Jak už jsem naznačil v blozích č.3 až 5, tak US akademici, kteří zkoumali US vlivné skupiny, zjistili, že kapitalismus má tři základní oblasti:

- výrobní (někdo má továrnu, něco v ní vyrábí),

- obchodní (někdo má firmu a obchoduje s výrobky),

- a finanční (někdo má banku a půjčuje těm dvěma i státu peníze, a vydělává na tom).

Současné "obavy" v české společnosti, že "někdo nás táhne

zpět na východ", myšleno k totalitním či autoritativně řízeným společnostem,

tak plynou především z naprostého nepochopení toho,

jak skutečně a ve své hluboké podstatě funguje kapitalismus.

Podle slavného US profesora Carrolla Quigley (kniha Tragédie a naděje, psáno 20let v období 1945-1965, s přihlédnutím k vývoji v USA a Anglii, tedy v podstatě k finančnímu centru světa) není totiž cílem kapitalismu (tedy úspěšných a vlivných kapitalistů) nějaká volná soutěž:

Caroll Quigley, Georgetown University, napsal v úvodu své knihy Tragedy and Hope:

Tedy těmto lidem - podle výzkumů prof. C. Quigley - nikdy nevadila spolupráce s totalitáři či autoritáři - pokud byli loajální k jejich zájmům:

Caroll Quigley: In fact, this network, which we may identify as the Round Table Groups, has no aversion to cooperating with the Communists, or any other groups, and frequently does so. I know of the operations of this network because I have studied it for twenty years, and was permitted for two years, in the early 1960s, to examine its papers and secret records.


Ve skutečnosti tato síť... ..nemá žádnou averzi ke spolupráci s komunisty, nebo jakoukoliv jinou (*podobnou, autoritářskou, radikální, fundamentální, atd.) skupinou, a často to také dělá.

Znám operace této sítě, neboť jsem je studoval dvacet let (1945-1965), a měl jsem v 60.letech dva roky povolení zkoumat jejich dokumenty a tajné záznamy.

To samé popisuje v r.2016 např. Robert Kennedy jr., v slavném článku na Politico:

"Proč nás (*USA) nechtějí Arabové v Sýrii?" - zde,

kdy ukazuje před občany USA i médii utajené operace tajných služeb, sloužících hlavně obchodním zájmům těchto elit, spíš než zájmům občanů USA, což se stalo už v raných 60.letech předmětem vyšetřování tajné komise vlády USA, která nemohla pochopit, odkud se bere ve světě vlna nenávisti k USA.

Jak článek uvádí, tyto operace byly utajeny před veřejností, která byla zmýlena médii, že operace finančních, vojenských a výzvědných agentur USA (či i světových agentur pod US kontrolou) jsou v souladu s US demokratickými hodnotami - nikoliv, podvratné operace směřovaly k pádům "neloajálních vlád" v mnoha různých zemích, cílem nikdy nebylo "vybudování demokracie", ale získání loutkových vlád, které podpořily zájmy vlivných lidí v USA, což vždy zahrnovalo hl. kontrolu obchodu v určitém teritoriu, tím i limitování rozvoje "nežádoucích zemí", také to zahrnovalo výnosné obchodní smlouvy, tedy profit aneb zisk určitých lidí.

To samé popisoval v slavném souhrnu předvolebních projevů i budoucí US prezident W. Wilson, viz The New Freedom na Gutenberg.org, že lidé volí v dobré víře jednu či druhou politickou stranu (tedy různé politické programy), ale v zásadě se nic nemění, protože "vlivní lidé" sponzorují obě tyto reprezentace a prosazují svoje zájmy.

Když například švýcarští akademici zjišťovali výzkumem, jak jsou dnes propojeny velké firmy světa, zjistili, že asi 3000 z nich ovládá hlavní část obchodu současné světové ekonomiky, a tyto firmy jsou propojeny s asi 150 firmami "v jakémsi centru", kde na prvních 20 místech jsou většinou banky.

Tato zpráva vyšla i v českém tisku:

Česká pozice (LN) 5. 11. 2011 - švýcarská studie, svět kontroluje 147 společností, většinou bank.

A když Oliver Stone točil například 10.díl cyklu "Neznámé dějiny Spojených států", uvedl opět stejný mechanismus jako ten hlavní - finančně vlivní lidé (vlastníci bank, obchodních a výrobních firem, a těmito lidmi kontrolované instituce a think-tanky, viz vlivná CFR v USA) sponzorují obě hlavní politické strany.

Například viz Robert Rubin - absolvoval Harvard, jako "B.A. v ekonomii", s nejvyšším vyznamenáním, místopředseda rady CFR a podporovatel politiky globálního obchodu.

Byl ministrem financí v kabinetu Billa Clintona, strávil 26let v Goldman Sachs. Jeho nejprominentnější působení po odchodu z vlády byla činnost pro Citigroup.

Mr. Rubin is the author of In An Uncertain World: Tough Choices from Wall Street to Washington (with Jacob Weisberg), which was a New York Times best seller as well as named one of Business Week’s ten best business books of the year.

Mr. Rubin is co-chairman of the Council on Foreign Relations...

V dokumentu O. Stone "Neznámé dějiny Spojených států, 10.díl" se hovoří o lidech, kteří měli na starost finance v kabinetu presidenta Obamy, jako o "Rubinově souhvězdí" - on převzal tyto poradce a částečně i politiku republikána G. W. Bushe jr., a nakonec i Obamovu kandidaturu sponzorovaly hlavně velké US banky, Citigroup, Goldman Sachs, atd. (jak potvrdil i Spiegel, viz odkaz níž), a vojenské kruhy si podle dokumentu chválily, že i když je u moci Demokrat - po Republikánovi - pro ně se nic nemění, politika zůstává stejná. Stejně tak Obama omezil regulaci bank, odpovědných za krizi roku 2008, z peněz daň. poplatníků byly hrazeny dotace bankám, na úkor kvality života běžných občanů, ale ti za to nezískali prakticky nic a mnozí po krizi zkrachovali, bez jakékoliv státní podpory, uvádí dokument.

Toto potvrdil i německý Spiegel, citoval jsem jeho článek pravidelně na bloku č.5 a 6:

SPIEGEL, 10. září 2015

Ačkoliv v krizi v r.2008 neutrpěli za Obamy nejbohatší žádné ztráty a šéfové největších bank získali skvělé prémie i smlouvy na vysoké odstupné, zatímco nejchudší nesli všechny náklady, nejbohatší jsou nyní prostě proti všemu, co by mohlo pomoci 90pct nejchudších ve zlepšení podmínek, v šanci na růst jejich možností.

Tyto postoje betonují rozdíly mezi 1pct nejbohatších, kteří vlastní 90pct zisků, zatímco střední třída je stále menší a víc lidí chudne. Podle bývalého prezidenta Jimmy Cartera jsou nyní USA oligarchií s neomezeným podplácením.

a americký sen se tak pro mnohé rozpadá.

Víc o tomto ve skvělém dokumentu Duch doby - dodatek,

čas 20:24 až 49:30 (pointa) – ZDE,

A naprosto stejně hovoří například i bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí G. Bushe v době války v Iráku), plukovník ve výslužbě Lawrence Wilkerson:

RealNews - L. Wilkerson o NATO a účelovém vykreslování Ruska jako nepřítele.

- hovoří o NATO a také o Rubinovi, bývalém ministrovi financí Billa Clintona, a globalisty.  

V rozhovoru s RealNews řekl, že (kráceno):

....od 90. let Washington neustále provokuje Rusko, a nyní média a vláda vnutili americké veřejnosti ideu, že je Rusko nepřítel.

Názor průměrného Američana je závislý na tom, co mu předkládají média, vláda a tak dále. Takže je možné, že dochází k tomu (v případě, že americká veřejnost začne vidět v Rusku nepřítele), že ti, kteří by chtěli novou studenou válku, dosáhli svého cíle. Upřímně řečeno, myslím si, že mnozí z nich touží "po starých dobrých časech" studené války, ...kdy bylo snadné získávat peníze pro vojensko-průmyslový komplex, a podobně.

Paul Jay: Obecně platí, že za Clintona a později, došlo k rozšíření NATO ...

Lawrence Wilkerson: To je pravda.

Paul Jay: ... Až k ruským hranicím. Jako kdyby někdo požádal o to, aby šlo o nějaký druh provokace. Tím to všechno začalo.

Lawrence Wilkerson: Ano, přesně tak.

Nezajímá mě, za koho považují Vladimíra Putina a jeho oligarchy, ať už je nazývají nejnechutnějšími lidmi na světě, či nikoliv.

Počínaje B. Clintonem a konče Robertem Rubinem, který byl nejvlivnějším člověkem v jeho administrativě, a Larry Summersem, američtí politici provokovali Rusko.

Po pádu Sovětského svazu, kdy se dostal k moci skoro pořád opilý Boris Jelcin, pořádali tito lidé nekonečné prodeje za snížené ceny, hrabali peníze a oloupili Rusko. Dosáhli zisku tím, že ho vyplenili. Ukradli bohatství Ruska. Nedivím se Rusku.

A George Bush ze všech možných variant si vybral Tbilisi, dorazil do gruzínského hlavního města a v oficiálním projevu řekl, že očekává vstup Gruzie do NATO.

To byla jasná provokace proti Moskvě.

Dosáhli jsme nynějšího stádia v našich vztazích s Ruskem nikoliv chybou Rusů, ale naší vlastní vinou.

Žádná jiná skupina na světě mi dnes nedělá tolik starostí, jako ta, která má zájem na konstantním válečném stavu, která je v pozadí všech válčících stran a vydělává tím obrovské peníze.

 - řekl L. Wilkerson.

I think, your real question, who's behind the White House, and who's therefore behind U.S. foreign policy, more or less? I think the answer today is the oligarchs...

které postupně přeměňují demokracii v oligarchii."

To potvrzuje i další vlivný US generál, v r.2007 na videu:

za protivládní akce na Ukrajině

Uvádí se, že po mítinku proti "Steinmeierově formuli" v Charkově se uskutečnilo uzavřené setkání mezi vůdci regionálních nacistických buněk dobrovolnického ukrajinského sboru Pravý sektor, všeukrajinského sdružení Svoboda, Automajdan, Azov, Trizub, Štít 520 a Národní korpus.

"Porošenkovi zmocněnci předali během setkání nacionalistům finanční prostředky ve výši 500 tisíc dolarů. Peníze byly poslány na zmaření mírových iniciativ čelících si stran, eskalaci ohniska napětí v regionu a podkopání důvěry ukrajinského obyvatelstva vůči současnému prezidentovi", uvedla Správa Lidové milice DLR.

EU varuje Írán před nedodržováním jaderné dohody, kterou USA loni vypověděly a Evropa se ji (v obavách z amerických sankcí) dodržovat bojí. „Vy požadujete po Íránu, aby dodržoval dohodu? Vy? Vážně?“ reaguje íránský ministr zahraničí Zaríf…

Z původně teroristického útoku poblíž libanonské ambasády v Damašku se vyklubal izraelský raketový útok na dům, v němž žije jeden z lídrů palestinského Islámského džihádu z pásma Gazy. Při útoku v hustě obydlené oblasti na damašských „Mezích“ byl zabit jeho syn… celkem izraelské rakety zabily dva lidi a dalších deset zranily, přičemž syrská protiraketová obrana „několik“ raket sestřelila. Takřka současně izraelský nálet na Gazu zabil vojenského velitele Islámského džihádu… v reakci bylo z Gazy vypáleno asi 50 raket, z nichž dvacítku jich izraelský protiraketový systém Iron Dome dokázal sestřelit. Islámský džihád v Gaze mluví o izraelském vyhlášení války… není příliš jasné, proč Netanjahu vytáhl proti Islámskému džihádu a povolává záložáky zrovna teď, když v Gaze panoval klid, a izraelský útok byl navíc takového druhu, jaký se dá provést kdykoli.

Evropský soud rozhodl, že produkce dovážená do Evropy z okupovaných palestinských území musí být přesně tak i označena… ne Izrael, ale okupovaná území… proizraelská lobby zuří.

Zatímco katalánský parlament dál „tlačí“ na nezávislost, francouzská policie slzným plynem a obušky rozehnala katalánské demonstranty, kteří zablokovali pohraniční přechod La Jonquera mezi Španělskem a Francií…

Hned po nadcházejících dvoudenních rozhovorech s Trumpem ve Washingtonu hodlá Erdogan telefonovat Putinovi, oznamuje… ani USA, ani Rusko totiž podle něj nejsou s to „bojovat s teroristy“, čímž jsou míněni Kurdové v Sýrii. Tturečtí vojáci zahájili palbu do demonstrantů v Kobani a přinejmenším dva z nich zabili… Trump má na srdci ale i jiné problémy, a tak údajně navrhl Erdoganovi obchodní dohodu za 100 miliard dolarů a zrušení sankcí, pokud se zřekne ruských S400…

Až 80% německých firem, které působí na čínském trhu, podle všeho budou ve ztrátě, a to kvůli zpomalování čínské ekonomiky, a to v důsledku Trumpovy obchodní války, tvrdí Bloomberg…

Americkými sankcemi stíhaný čínský Huawei prý dokázal v rekordním čase nahradit čipy dovážené z USA, a tak na oslavu a jako výraz uznání zásluh všem svým 190 tisícům zaměstnanců v listopadu dá dvě výplaty.

Nejvíc elektřiny "vypálí" samozřejmě Čína a USA, ale v přepočtu "na hlavu" jasně vedou Island a Norsko.

...

14. 11. 2019

Skupina Francouzů demonstruje před sochou Jana Pavla II. v bretaňské vesničce Ploërmel. Socha má podle francouzských zákonů o sekularismu přijít o svůj kříž, čemuž se protestující snaží zabránit. (26. listopadu 2017)

a mladých "woke" lidech.

"Cancel culture" ...označuje snahu zabránit lidem se vyjadřovat (veřejně), tedy je to snaha "zrušit" jejich schopnost oslovovat veřejnost, přes sociální sítě, média, atd.

(*buď je odstranit ze sociálních sítí kolektivním udáváním provozovatelům, nebo je silněji odstranit např. z politického života země a hlavních médií, rozpoutáním nějaké "domnělé" aféry, často dík starším výrokům, dnes například posuzovaným jako "politicky nekorektním", nebo obviňováním těch, co chtějí korektní vztahy s Ruskem, umělými a smyšlenými obviněními ze "spolupráce s nepřítelem", viz Russiagate v USA, u nás je to pikantnější dík výročí osvobození od totalitní komunistické vlády a vlivu Sovětského svazu, což emocionálně "okořeňují" vzpomínky na invazi "spřátelených vojsk" roku 1968, obvinění jsou často ale podobně vágní, jako v USA obvinění M. Flynna či D. Trumpa, obžaloba nebyla schopna dodat žádné(!) důkazy.)

Většinou nastává poté, co na osobu vyplavou "kontroverzní" výroky, jež jsou ve skutečnosti překroucené nebo před pár lety ještě naprosto normální.

Nejčastěji se tohoto rušení dopouštějí přes sociální sítě "uvědomělí" woke aktivisté, jimž "byla vyjevena veškerá nespravedlnost světa" - od rasismu, přes násilí na ženách až k nenávisti k transgender osobám.

Tyto problémy určitě existují, ale "uvědomělí" je přehánějí či dotahují do krajností.

(*případně reagují někdy i příliš selektivně - jen vůči názorové opozici - nebo opravdu  přehnaně, kdy reagují například i na "sochy otců zakladatelů USA, protože prý tito lidé měli dříve otroky, tak se prý nyní musí zbourat".)

Guardian, 2.11.2019

Soros a Soros mladší - co podporují jejich nadace?

Před skupinami, které chodí v uniformách, mají své velitele, nosí zbraně a pořádají samy pro sebe cvičení, opakovaně varuje jak ministerstvo vnitra, tak i kontrarozvědka.

Ta nyní navrhuje, aby členství v nich bylo v nejzávažnějších případech trestným činem.

Nezákonné by mělo být vytváření ozbrojených skupin, které by prosazovaly politické, náboženské nebo obdobné společenské cíle.

Podle Bezpečnostní informační služby by však v nejzávažnějších případech, například když dojde k vytvoření reálně ozbrojené skupiny s velkým množstvím členů, mělo jít o trestný čin.

"V současnosti lze trestněprávně postihnout jen některé případné projevy této skupiny - nedovolené ozbrojování, omezování osobní svobody, neskryté nošení zbraní a podobně, a to zejména na úrovni jednání jednotlivců, bez dostatečného zohlednění organizovaného skupinového působení jakožto faktoru zvyšujícího společenskou nebezpečnost jednání," dodává Šticha.

Ministerstvo vnitra je přitom opačného názoru. Podle něj je stávající výčet trestných činů v zákoně dostačující a v případě závažného porušení zákona umožňuje postihnout domobrance například i podle trestného činu přisvojení pravomoci úřadu, nedovolené ozbrojování či účast na organizované zločinecké skupině. "V současné době je taková úprava dostatečná a není třeba zavádět nový speciální trestný čin," říká mluvčí ministerstva Hana Malá.

Novinky, 4. 11. 2019

Vláda schválila novelu zákona o policii a novelu trestního řádu.

„Vláda schválila nebezpečnou novelu zákona, která v určitých případech umožňuje využití informací získaných tajnými službami jako procesního prostředku při případném trestním řízení. Jde o nejzásadnější změnu postavení tajných služeb od sametové revoluce,” uvedl v komentáři šéf ústavně-právního výboru Marek Benda. Opoziční ODS prohlásila, že vláda schválila vznik nové StB.

„...V bezpečnostní oblasti se objevují nové hrozby, kyberkriminalita, riziko použití dronů pro teroristický útok. Novela stanoví, že u velmi přesně vymezených trestných činů jako terorismus, lze v trestním řízení použít informace, které jsou získané zpravodajskými službami,“ vysvětlil Hamáček.

vznikne sekce proti extremismu na sítích a kyber-kriminalitě.

Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), vzniklou před třemi lety sloučením policejních útvarů, chce vedení policie opět rozdělit.

Sekce terorismu a extremismu a sekce kybernetické kriminality, tedy zločinů spojených s počítači a internetem, by se podle plánů policie osamostatnily, píše server.

Týkalo by se to 150 z nynější zhruba tisícovky policistů v NCOZ.

Policejní prezident Jan Švejdar podle serveru plán oznámil v polovině října vedení NCOZ. Policejní prezidium, NCOZ ani ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se k plánu nevyjádřili. „Nebudu komentovat záležitost, která není rozhodnuta,” sdělil serveru Hamáček.

Former CEO of Scania Warns Sweden is Heading For Civil War

Military could be required to quell violent unrest in migrant areas.

Summit News, 28. 10. 2019

Bývalý generální ředitel firmy Scania popisuje problémy s integrací migrantů, kdy musela jeho firma 90% z nich propustit, protože "nebyli schopní přijít včas do práce ani pracovat v kolektivu".

Obává se růstu problémů a kritizuje, že Švédsko přijalo až příliš migrantů, kteří jsou obtížně integrovatelní. Pokud tyto problémy nebudou podle něj vyřešeny do asi 10let, může podle něj hrozit i občanská válka.

The former CEO of trucking company Scania has warned that Sweden is heading towards civil war due to uncontrolled mass immigration.

In an interview with Swebbtv, businessman Leif Östling said that the arrival of so many new migrants who have failed to integrate into Swedish society is creating a fertile ground for violent unrest.

“We’ve taken in far too many people from outside. And we have. Those who come from the Middle East and Africa live in a society that we left almost a hundred years ago,” he said.

Östling underscored problems with integration by highlighting his own experience running Scania, where around 90 out of a hundred Somali migrants hired to work for the company were fired or left because they were unable to arrive on time or work in teams.

Östling believes that the “knowledge transfer” necessary for migrants to cope in Swedish society could take a generation to accomplish.

The businessman said he hoped that the country’s problems could be fixed within 10 years but if not, civil war could ensue, necessitating that the military be called out to deal with violent unrest in migrant areas.

Bohatnutí Afriky exodus nezastaví, Evropa přitahuje migranty jako magnet

iDNES, 31. 10. 2019

Více než 90 procent migrantů z Afriky, kteří přišli do Evropy neregulérními cestami, by svou pouť uskutečnilo znovu i při vědomí všech rizik. Vyplývá to z nové studie OSN.

Na cestu na sever by se podle studie většina Afričanů vydala, i kdyby doma vydělávali více peněz. Láká je hlavně evropský blahobyt a zázemí, které nacházejí u příbuzných žijících v evropských zemích.

Voltairenet.org - Propaganda and Post-Truth
by Thierry Meyssan, 5. 11. 2019

Propaganda a post-pravda (a sociální sítě a nová cenzura).

Již 18 let diskutujeme o podivném vývoji médií, který, jak se zdá, klade stále menší důraz na fakta.

"Nyní zažíváme smrt mozku NATO," diagnostikoval vůdce Francie alianci/USA.

Evropě se ale toto US stažení nelíbí a tento výše citovaný Macronův výrok tak směřuje spíš směrem proti Trumpovi, než vůči NATO či vůči Rusku, jistě by se i Macron rád "blýsknul" po dlouhých problémech s protesty žlutých vest proti "ekologickým" daním na naftu, což tyto lidi z předměstí existenčně zasahuje. "Státnické prohlášení" tak v jeho očích asi nemůže uškodit mediálnímu obrazu prezidenta, a za "šťouchanec" do Trumpa ho jistě někteří lidé spíš také v médiích pochválí, takže vlastně "nic nehrozí".

T. Spencerová o jalovém impíčmentu Trumpa, Ukrajině a sankcích, a Honkongu.

Asi je čas probrat Hongkong - ...Výčet diktatur, které americké administrativy podporovaly a podporují, nebo je dokonce samy instalovaly a instalují k moci, je dlouhatánský. V západní zahraniční politice hrají lidská práva jen úlohu klacku na nepohodlné, u pohodlných si žádného porušování nevšímáme. A ani sami u sebe, samozřejmě.

A když nyní USA podporují v Hongkongu „prodemokratické“ demonstranty, kteří se místy chovají jak brutální řezníci, tak jen aby nadělaly Pekingu nějaké problémy navíc. Žádnou touhu po prosazování demokracie bych v tom nehledala. Ostatně, i za britské nadvlády byla „demokracie“ v Hongkongu dost specifická a občané Hongkongu byli v Británii bráni oficiálně jako lidé druhé kategorie a mnozí do Británie ani nesměli.

Je pak už jen cynické, že USA leží na srdci osud demonstrací v Hongkongu, kde policie za ty dlouhé týdny ještě nikoho ani nezabila, a ani nemuknou o Bolívii nebo Chile, kde proamerické vlády zabíjejí demonstranty po desítkách…

Celé je to ze všeho nejvíc pokrytecké a trapné a vypovídá to spíš o Západu a jeho „hodnotách“ než o Číně, která se navíc nikdy do žádných vzletných hesel o lidských právech ani nehalila, a tak je hloupé jí vyčítat zrovna absenci demokratičnosti.

Mezitím podle některých odhadů má Washington ve světě asi 800 takových vojenských zařízení rozptýlených po celém světě.

Podle oficiálních údajů Pentagonu resort spravuje nemovitosti v 45 zahraničních zemích. Z 514 "objektů ministerstva obrany" v zahraničí se většina nachází:

-  v Německu (194 základen),

- Japonsku (121 základen)

- a Jižní Koreji (83 základen).

K dalšímu zmatení ostatních armáda používá celou řadu eufemismů, které umožňují americkému ministerstvu obrany nenazývat věci pravými jmény.

Takže například americká základna v Sýrii "Černý hrad", která dostala své jméno pod vlivem seriálu "Hra o trůny" (Game of Thrones) a kterou americká vojska nedávno rychle spěšně opustila, nebyla nikdy považována za základnu. Říkali jí oficiálně "zařízení na podporu mise".

Na otázku o jejich počtu společná operační skupina odpověděla: "Celkový počet a umístění různých míst podpory misí není z důvodů provozní bezpečnosti uveden."

... Navzdory skutečnosti, že v Sýrii bylo uzavřeno několik základen, sotva to znamená významné snížení počtu amerických vojáků v regionu, konstatuje časopis. Prezident Trump navíc chce v současné době přemisťovat do oblasti, kde se nacházejí syrská ropná pole (*velmi výmluvné!!), tanky a obrněná vozidla se všemi nezbytnými podpůrnými silami.

Prezident tak nyní buď přeskupuje jednotky v Sýrii, nebo je jednoduše převádí na jiné místo na Středním východě. Současně se plánuje rozmístění nového amerického kontingentu v Saúdské Arábii. Pokud vezmeme v úvahu všechny výše uvedené údaje, pak v tomto okamžiku, kdy se zdá, že americká vojenská přítomnost v oblasti se snižuje, tak ve skutečnosti se zvyšuje, poukazuje článek.

Prvnízprávy, 1. 11. 2019

Syrský prezident Bašár Asad označil amerického prezidenta Donalda Trumpa "za nejlepšího prezidenta v historii země".

A to protože otevřeně deklaruje své cíle - například svoji snahu převzít kontrolu nad syrskými ropnými poli, uvedl v rozhovoru se státními televizními kanály v Sýrii.

"Je nejlepší ne kvůli dobré politice, ale protože je nejtransparentnější. Trump přímo říká "potřebujeme ropu, chceme se toho a tamtoho zbavit, chceme poskytovat (*vojenské ochranné) služby výměnou za peníze". Toto je politika USA. Co by mohlo být lepší než otevřený nepřítel?"

Assad pro televizi Rossia 1 (pořad VESTI, odkaz směřuje na video s cz titulky):

Independent: Válka v Sýrii byla od samého začátku na Západě zkreslena!

Robert Fisk, 7. 11. 2019

(česká verze Prvnízprávy.cz)

Podle verze, která byla na Západě široce rozšířena, měla "Svobodná syrská armáda", údajně sestávající se z desítek tisíc dezertérů, kteří uprchli ze syrské armády, spolu s "neozbrojenými demonstranty" z opozice, donutit Bašára Asada, aby se vzdal moci, a poté se v Sýrii musí nevyhnutelně zavést demokracie v západním stylu.

"Prozatím necháme stranou skutečné důvody Západu pro podporu tohoto povstání, konkrétně snahu zničit jediného spojence Íránu mezi Araby," poznamenává autor.

"Nebyli jsme však schopni předvídat objevení al-Káidy. Nedokázali jsme si představit, že noční můra v podobě Islámského státu se ve východních pouštích objeví jako gin z láhve. Navíc jsme nechápali - a nikdo nám to nevysvětlil -, jak všechny tyto islámské kulty nakonec pohltí ty populární revoluce, ve které jsme uvěřili," zdůrazňuje článek.

Teprve nyní se na Západě začínají objevovat informace o tom, jak se "umírněná vzpoura" v Sýrii proměnila v apokalyptický stroj na zabíjení v podobě Islámského státu, píše The Independent.

Samozřejmě to byla obtížná transformace. Je však třeba uznat, že některé radikální islamistické skupiny byly v Sýrii od samého začátku konfliktu - například v Homsu existovaly již v roce 2012, poukazuje článek. "To neznamená, že syrští rebelové nebyli odvážnými a demokraticky smýšlejícími lidmi. Nicméně byli na Západě velmi přeceňováni," vysvětluje autor v obsáhlém článku.

...nyní, když média na Západě hlásí výsledky turecké invaze do severní Sýrie, používají velmi podivný výraz a označují představitele arabské milice a spojence Turecka "Syrskou národní armádou", v protikladu k Asadově vládní armádě a dalších vojenských formací.

Hovoříme však o troskách bývalé,

dnes důkladně zdiskreditované "Svobodné syrské armádě",

i když o této nesmírně důležité skutečnosti

hovoří jen velmi málo západních novinářů.

Mezitím videa jasně ukazují, že turecké milice mávají starými zeleno-bílo-černými vlajkami "Svobodné syrské armády". ...Byly to stejné bandy z bývalé Svobodné syrské armády, kdy tito lidé v loňském roce vstoupili na území kurdské enklávy Afrin a pomáhali svým "kolegům" teroristům okrádat Kurdy a jejich firmy.

"A protože nenávidíme, proklínáme a démonizujeme Saddáma, Kaddáfího nebo Asada, jsme si jisti - naprosto jisti - že budou svrženi

a že modrá obloha svobody osvětlí jejich zničené země.

Jedná se o dětinský, nezralý a infantilní přístup,"

upozorňuje autor.

I když to již není nijak zvlášť překvapivé, vzhledem k veškerému informačnímu "odpadu", kterým západní média krmí veřejnosti o brexitu, konstatuje ironicky. Historická zkušenost však ukázala, že po smrti Saddáma Husajna a atentátu na Muammara Kaddáfího byl Irák a Libye pohlcen chaosem a obyvatelé těchto zemí stále trpí.

Verze událostí této války je dále zkreslena odmítnutím kriticky analyzovat novou roli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru při syrské katastrofě.

Pokud byly tyto země zpočátku kategoricky proti Asadovi, jejich přístup se dnes mění, i když na Západě to proběhlo téměř bez povšimnutí. "Nyní Saudové zjevně diskutují o možnosti posílení své spolupráce s Ruskem prostřednictvím financování - společně s SAE a případně s Kuvajtem - obnovení Sýrie." Katar také tiše navazuje stále vřelejší vztah s Damaškem, aby rozšířil svůj vliv v regionu. Zástupci SAE se mohou dokonce účastnit jednání mezi Saúdy a Syřany, poukazuje autor. "Státy Perského zálivu již začaly hovořit o skutečnosti, že dočasné ukončení členství Sýrie v Lize arabských států bylo chybou."

Syřané nyní pravidelně diskutují se zeměmi Perského zálivu o vyhlídkách na budoucí vývoj v oblasti. Jinými slovy, Sýrie - s podporou Ruska - se postupně vrací k roli, kterou hrála před začátkem konfliktu v roce 2011, zdůrazňuje článek.

"My na Západě jsme prezentovali všechno jinak v okamžiku, kdy naši velvyslanci v Damašku povzbuzovali demonstranty v syrských ulicích a podporovali je v boji proti syrskému režimu," uvádí autor. Západní diplomaté pak aktivně přesvědčili demonstranty, že by neměli zahájit žádná jednání s vládou Bašára Asada.

Yet now, today, as we report the results of the Turkish invasion of northern Syria, we are using a weird expression for Turkey’s Arab militia allies. They are called the “Syrian National Army” – as opposed to the Assad government’s original and still very extant Syrian Arab Army. Vincent Durac, a professor in Middle East politics in Dublin, even wrote last week that these Arab militia allies were “a creation of Turkey”.

This is nonsense. They are the wreckage of the original and now utterly discredited Free Syrian Army – David Cameron’s mythical legions whose mysterious composition, I recall, was once explained to British MPs by the gloriously named General Messenger. Very few reporters (with the honourable exception of those reporting for Channel 4 News) have explained this all-important fact of the war, even though some footage clearly showed the Turkish-paid militiamen brandishing the old Free Syrian Army green, white and black flag.

It was this same ex-FSA rabble who entered the Kurdish enclave of Afrin last year and helped their Nusrah colleagues loot Kurdish homes and businesses. The Turks called this violent act of occupation “Operation Olive Branch”. Even more preposterous, its latest invasion is named “Operation Peace Spring”.

There was a time when this would have provoked ribaldry and contempt. No longer. Today, the media have largely treated this ridiculous nomenclature with something approaching respect...

......

// * "Pěkný" souhrn lží a polopravd, které už o roku 2003 hluboce ovlivnily,

kam kráčí tento svět, vytvořily nebezpečné chaotické prostředí,

za podpory hlavních médií, jak na Blízkém východě či v Libyi, tak na Ukrajině. //

Novinky, 15. 11. 2019, rubrika "Stalo se":

Akcie v USA rekordní.

Akcie v USA díky optimismu kolem obchodních rozhovorů vystoupily na nové rekordy.

TAK CO JE NOVÉHO?

VYŠLY ZAJÍMAVÉ KNIHY,

DOPORUČÍM TŘI VYBRANÉ.

6. 11. 2019

hl. zdroj zde.

Román Vlastimila Vondrušky "Kronika zániku Evropy 1984-2054" nabízí dvě roviny.

V první části krátký pohled na předrevoluční i porevoluční vývoj, například příběh profesora sociologie, který jede ještě za totality na "západ" na konferenci o knize G. Orwella "1984", aby ho následně STB pohrůžkou vyhazovu z práce donutila podepsat, že bude spolupracovat. Po zvážení možností studia pro děti profesor podepíše. Ke svému údivu ale nemá donášet na kolegy ("na to máme jiné lidi, vás je na toto škoda"), protože prý jistí lidé v STB oceňují jeho analýzy, které sice nejsou "loajální" ke KSČ, ale časy se mění a "my nyní potřebujeme realistické odhady vývoje".

Tento "škraloup" mu ale později předhodí jeho manželka, která pracuje po pádu východního bloku přímo na Hradě u V. Havla, jsou rozvedeni, profesor je i vyloučen z dalších akademických institucí, jako bývalý spolupracovník státní bezpečnosti.

V době privatizací se mu ozve bývalý "estébák" a nabídne mu výnosnou práci pro vznikající politickou stranu, protože oceňuje kvalitu jeho analýz vývoje, což se v následujících letech opět potvrzuje. Oba se později dostanou mimo politiku a se známým právníkem založí byznys okolo lesů, což je finančně vysoce zajistí.

Bývalá manželka odchází nakonec připravovat vstup země do EU a později pracuje v Bruselu, její syn se věnuje NGO (nevládním neziskovým organizacím), po "dohozeném studiu v USA" (potřebujeme novou inteligenci, tvrdí jeho vlivná matka) pomáhá v Kosovu, později i při masové migraci.

Vývoj druhé větve rodiny (kde jsou dvě další děti) pak sleduje otázky podnikání, nastupující politiku "rovnosti přístupů" nejen k ženám. A například když právník řeší různé stížnosti na dceru-podnikatelku k ombudsmanovi, žertuje ve firmě o tom, že "lež a nenávist lze porazit zase pouze jen lží a nenávistí", a problémové zaměstnance (stěžovatele na genderově nekorektní výběrové řízení na provozního šéfa firmy) řeší zásadně mimosoudně, protože "to by bylo na léta", a zásadně za pomoci různých ne vždy úplně čistých (zákonných) fint.

Doba v první části vrcholí masovou migrací hl. ve Francii, kde další část rodiny působí, a postupně přituhuje. I když rodina je vysoce finančně zajištěna, začne budovat na Vysočině jakési preperské sídlo (*prepeři - "ti, co se připravují" - lidé připravující se na zhroucení státní moci - v románu "rule out", kdy nastane chaos a lidé již nejsou pod ochranou policie a vojsk, a musí se sami bránit, zásobovat i posilovat potravinovou soběstačnost, protože Evropu trápí i jiné problémy, například sucho).

Toto sídlo ale není nějaký "bunkr", ale v podstatě feudálně pojaté sídlo, kde v okolí jsou spřátelené obce s možností kontroly provozu na několika málo silnicích, například pro ochranu úrody před nájezdy ozbrojených band. Budují postupně zdroje vody, podporují pěstování správných plodin, v rodině je i mistr bojových umění, organizující domobranu.

....

Nebudu vám prozrazovat víc, jako nástin toto stačí,

román má snad 800 stran, ale je velmi čtivý.

Trochu mi v něm schází - po tom porevolučním vývoji u nás - jakási retrospektiva 20.století, která je pro pochopení příčin vývoje v Evropě naprosto zásadní (viz US prof.Sutton a US prof.Quigley, blogy č.3-5).

Ale jinak nabízí pohled na možný vývoj, kdy politici a státní struktury zásadně selhávají (rule-out), kdy dochází nakonec ve Francii k vyhlášení "islámských enkláv", se souhlasem OSN, kde platí právo šaría, a Francouzi emigrují podobně, jako dnes emigrují Ukrajinci z rozpadlé Ukrajiny, ovládnuté neo-nacinalisty (jedna reálná pěkná zpráva zde).

Rozhodně zajímavý počin, rozhovor s panem Vondruškou viz například zde.

To, co trochu chybí v knize pana Vondrušky — kdo přesně a proč pomohl zásadním způsobem vyvolat první světovou válku, šlo o zničení vlivu Německa, Pruska a Rakouska-Uherska? Přáli si to jistí lidé v Británii? Jakou podporu měl Hitler od těchto lidí? — nabízí druhá zajímavá kniha, psaná pohledem ruského autora Starikova.

Kniha "Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina".

K dostání v češtině zde.

Tato kniha se snaží na základě historických faktů interpretovat jiný pohled na klíčové evropské události 20.století - tedy první a druhou světovou válku, a na ovlivňování jejího vývoje (historicky prokazatelně) sponzorovanými lidmi, vedoucími různá hnutí.

Trocký byl zadržen v Kanadě britskými jednotkami, jako Němec (s US pasem), na žádost jistých lidí v Anglii byl propuštěn, aby mohl realizovat bolševickou revoluci v Rusku. Ta z autorova pohledu zadržovala rozvoj post-carského Ruska, což vyhovovalo západním mocnostem, hlavně Británii. Příchod Stalina ale rozkladu (za cenu vysokých obětí) v autorově pohledu zabrání, a "trockisté" jsou zničeni.

Rusko bylo rozvráceno a poraženo Němci, a Němci pak byli poraženi Británií a Francií, to považuje autor za špinavé triky Britů.

Když Sovětský svaz a poražené Německo v Itálii r.1922 uznaly své vzájemné vztahy a odpustily si dluhy, prý to Brity rozzuřilo, a najednou získal Hitler podporu, což je podrobně historicky popisováno. Přidávají se masivní investice lidí z USA do Německa, Britové a Francie přehlížejí vyzbrojování, Polsko v r.1934 touží s Hitlerem táhnout na Rusko, až najednou po Mnichovu nezabere Hitler i Slovensko, což nikdo nechápe, a je prý nucen Brity k tažení na východ.

Hitler ale ví, že by - jako v první válce - bojoval na dvou frontách, čemuž se chce naprosto vyhnout, a tak namísto tažení na Rusko přepadne Polsko, severní státy a nakonec Francii, kdy nechá Brity uprchnout od Dunkerku (viz historicky doložený a jinak nepochopitelný rozkaz, aby se německá armáda na 4 dny zastavila, i když Brity mohla zničit), aby jim prý dokázal, jak je silný, ale že chce, aby ho uznali.

Podle autora ale toto Britové odmítnuli (vše dokládá množstvím citací a logických úvah), a Hitler nakonec musí táhnout na Rusko, kdy se později opakuje scénář první války, ale až po r.1943 a obratu v bitvě u Kurska.

Když Britové zjistí, že se Rusko ubrání, uznají např. Čs. vládu v Británii, a začnou připravovat vylodění, což odkládají (záměrně), aby Rusko co nejvíc vysílili. V závěru války bombardují navíc i významné továrny, které zůstanou za demarkační linií.

Autor dokládá "až příliš pragmatické" postupy těchto "lidí v pozadí", kteří ve 30.letech ustanovili finanční centrum světa (viz Quigley, kdo nejvíc vydělal na 1.sv.válce? USA? - USA půjčovaly Britům i Francouzům peníze, což přineslo jistým lidem ohromné zisky), aby od 50.let budovali Evropskou celní a později politickou unii (je doloženo v britském tisku, že USA ovládaly víc než 50% fondů, financující federalistické evropské hnutí).

Je tak otázkou, jakou roli plní vlastně poražené státy Německo a Itálie v EU, a proč jsou nyní ničeny vztahy s Ruskem (což má být ve prospěch někoho..., rozhodně ale ne Evropy ani Ruska) a proč jsou ničeny tyto evropské státy massmigrací, podporovanou bankéřsko-mocenskou elitou britsko-amerických globalistů. Jde pořád o stejný scénář, jako v první světové válce, o ničení (nejen) německo-italsko-ruské potenciální konkurence?

....

Třetí knihou je anglicky čerstvě napsaný životopis Edwarda Snowdena,

kniha Permanent Record, dostupná u nás např. zde.

Tato kniha popisuje od dětství a rodiny prostředí, z kterého vzešel tento odvážný muž, který publikoval, jak vláda USA porušuje zákony a dohlíží trvale na všechny občany USA i mnoho dalších lidí.

Celá jeho rodina, už od mnoha předků, se účastnila bojů za nezávislost USA, tuto tradici i poslední generace rodiny potvrzovaly prací pro vládu - oba rodiče pracovali ve vládních úřadech (tatínek byl např. inženýr u pobřežní stráže), on od dětství žil v těchto "vládních oblastech", kde žili hlavně lidé pracující pro vládu, CIA, NSA, atd.

Kniha pak líčí nástup internetu, vliv prvních počítačů na rozvoj Snowdena, jak ho 11.září popostrčilo (on retrospektivně vidí, že zásadně chybně) k rozhodnutí sloužit také vládě USA, zkusil to u armády, tam se při výcviku zranil, později se stal počítačovým expertem, pracujícím pro "kontraktory", pracující pro CIA a NSA.

Vysvětluje tento systém, kdy abyste získali práci v této oblasti, máte omezenou možnost pracovat přímo pro vládu, naopak vláda podporuje soukromý byznys, kdy pracovníci reálně pracují pro CIA a NSA, ovšem "papírově" jsou vykázáni jako zaměstnanci různých soukromých gigantů. Prý tak vláda ušetří za důchody, "papírově" externí zaměstnanci (reálně interní) jsou v jiných statistikách, rozpočtech, atd.

Tím Snowden vysvětluje, že nebyl nějakým "okrajovým" systémovým inženýrem, ale skutečným pracovníkem CIA a NSA, a chtěl bojovat proti lidem, co napadnuli jeho zemi.

Jenže postupně zjistil, že vláda dala "zelenou" porušování zákonů, aby byl zajištěn dohled. V knize dál objasňuje, jaké důvody ho nakonec vedly k tomu, že považoval za nutné předat informace médiím, aby - při ochránění životů agentů a podobných tajných informací - se přesto veřejnost dozvěděla, jak hluboce virtuální svět a činnost agentur zasahují do jejich životů a politiky země.

Všechny tři knihy mohu doporučit, první dvě jsou v češtině, třetí je anglicky, ale mohu ji číst i já se svou velmi průměrnou angličtinou.

Mějte se hezky a něco pro to dělejte,

svět je plný různých informací, které někdo nechce, abyste je znali.

A snaží se "konzumem" a u mladých "aktivismem" odvádět lidi od důležitých

až zásadních rozhodnutí, které různí lidé vydávají za nezbytná.

Čtěte, můžete jim pak účinně oponovat.

Pavel Sedlák

STRUČNÝ STRATEGICKÝ POHLED

NA MOŽNÉ SCÉNÁŘE VÝVOJE

"LIDSKÉHO" SVĚTOVÉHO SPOLEČENSTVÍ.

29. 9. 2019

hlavní zdroj - zde

ostatní zdroje v textu, v minulých blozích a ve volně souvis. odkazech pod článkem.

Kdo se trochu zajímá o vývoj ve světě a jeho (nedávnou) historii, vidí "opakující se vzorce" v postupech "řešení" konfliktů.

Když se to pokusím co nejbanálněji shrnout, pro širokou srozumitelnost nejen historikům ale i běžným lidem, tak konflikty od 18.století řeší velmoci zásadně silou, a rafinovaným "přiléváním oleje do ohně" místních sporů, kdy vstupují do různých konfliktů (viz dnes Ukrajina), aby dosáhnuly svých velmocenských cílů, a nikoliv cílů směřujících k blahu tamních lidí, které dočasně takto účelově podporují.

Příkladů a dokladů o tomto je bezpočet, namátkou zmíním některé nejznámější.

Britské impérium jsem v těchto blozích rozebíral opakovaně:

1. Po ztrátě US kolonií (r.1774-1783) se britské elity angažovaly v US válce Severu proti Jihu (1865), aby pomohly rozvrátit celistvost unie a tím se pokusily "oslabit" vliv své chyby (cla na čaj, Boston atd.), jejímž následkem se US kolonie vzbouřila a osamostatnila.

Lincoln vedl válku primárně za sjednocení unie (nikoliv pro osvobození otroků, jak dnes mylně naznačuje v tomto 'dnešní době poplatný' film Lincoln pana Spielberga), a aby ji vyhrál, potřeboval peníze. Bankéři mu nabídnuli úvěry s ohromnými úroky (25-30%) a Lincoln si byl vědom této pasti "dluhového otroctví".

Vydal proto v souladu s US ústavou "vládní" měnu, tzv. greenback dolary (zezadu zelené pro odlišení), a s nimi vyhrál svou válku, a pro vydání této státní měny (nikoliv ovládané bankou v soukromých rukách) byl také zastřelen (podobně dopadl i ruský car Alexander II., byl na jeho straně proti Britům a také byl zavražděn).

Car Alexandr II. (zdroj:wikipedie) zemřel stejně jako Lincoln násilnou smrtí (viz text z r.1934 z Kanady, tedy 70 let po smrti Lincolna, který obviňuje mezinárodní bankéře z jeho smrti, zde).

Car ALEXANDR II. si byl dobře vědom (stejně jako Otto von Bismarck v Německu), že pokud bankéři zlomí Lincolna, bude i jeho úsilí (nedopustit v Rusku zřízení centrální banky) znovu oslabeno. Proto v r.1863 vyhlásil, že: "Pokud Británie a Francie budou podporovat americký Jih (proti Lincolnovi), bude to považovat za vyhlášení války Rusku - a vyslal svou flotilu do San Franciska."

2. Druhé britské impérium zahrnovalo Indo-Čínu, a zde bylo od r.1860 nejodbojnější částí Bengálsko, centrum proti-britského odporu.

A najednou přišel lord Curzon s dobrým nápadem - Bengálsko bude r.1905 rozděleno, prý kvůli přílišné velikosti. Reálně ale došlo k vytvoření státu Bangladéš (původně východní Pákistán), který byl Brity záměrně stvořen jako muslimský, a západní část Bengálska připadnula Indii, byla hinduistická (došlo k ohromnému stěhování lidí).

A tím došlo pro Brity k pozitivnímu efektu - "Ind bojoval od té doby s Indem, a ne s Britem". Vidíte tu jistou nemalou podobnost v dnešní situaci Ukrajina-Rusko?

V důsledku stále narůstajícího protianglického odporu, jehož ohniskem bylo Bengálsko, přišli roku 1905 Britové v zastoupení indickým generálním guvernérem a místokrálem Lordem Curzonem (1899-1905) s návrhem jeho rozdělení (ZDE).

Lord Curzon, architekt rozdělení Bengálska (1905), foto z článku ZDE, ZDE.

Bengálsko bylo území o velikosti Francie, tehdy se 78.5mil obyvatel.

Oficiálním důvodem bylo, že Bengálsko je příliš rozsáhlé a že správa tak velkého území je nákladná, obtížná a neefektivní.

Hlavním cílem tohoto kroku však bylo velmi vypočítavé oslabení bengálského nacionalismu, který ještě více podkopával britskou autoritu.

Britský guvernér Východního Bengálska se snažil situaci obrátit ve prospěch Britů tím, že rozdmýchával napětí a štval muslimy proti hinduistům.

Toto pomyslné "očkování" splnilo svůj účel: do značné míry byla odvrácena pozornost od boje proti britské nadvládě a bylo dosaženo pro Brity kýženého stavu, kdy:

"...Ind nebojoval proti Britovi, ale Ind proti Indovi."

3. Jak se vypořádali Britové s Afrikou a Středním východem po válce s Osmany, víme také. V Africe ovládnuli místní zdroje, hlavně zlaté a diamantové doly (viz Cecil Rhodes), a byly zde strašné Búrské války, kde v té druhé Britové poprvé využili vyhlazovacích táborů (koncentráků). Na Středním východě zas slíbili Britové Arabům i Rusku, že když jim pomohou porazit Osmany, získají jistá území, a Arabové celistvou Arábii, kde si sami budou vládnout (skvělý nový odkaz v češtině zde).

Přitom do Ruska poslali Trockého, kterého britské jednotky zadržely v Kanadě (bylo jim po třech dnech nařízeno ho propustit a umožnit mu cestu do Ruska, nadřízenými britskými orgány, až se velitel věznice divil - viz kapitola o tomto, US prof. Sutton zde), aby zdecimoval tuto zemi bolševismem, byl hlavním organizátorem bolševické revoluce (Britové pak odmítnuli plnit své sliby) a za zády Arabů se Britové dohodnuli už předem s Francií, že žádná jednotná Arábie nevznikne, a smlouvou Sykes-Picot si rozdělili (s Francií) Arábii "podle pravítka", jako své kolonie (už tehdy zde byla důležitá ropa, která je zdá se perským i arabským prokletím).

prof. A. C. Sutton:

CANADIAN GOVERNMENT DOCUMENTS ON TROTSKY'S RELEASE (ZDE)

Nejdřív důvody zadržení Trockého britskými jednotkami v Kanadě:

Documents on Trotsky's brief stay in Canadian custody are now de-classified and available from the Canadian government archives.

According to these archives, Trotsky was removed by Canadian and British naval personnel from the S.S. Kristianiafjord at Halifax,

Nova Scotia, on April 3, 1917,

listed as a German prisoner of war, and interned at the Amherst, Nova Scotia, internment station for German prisoners.

Mrs. Trotsky, the two Trotsky boys, and five other men described as "Russian Socialists" were also taken off and interned. Their names are recorded by the Canadian files as: Nickita Muchin, Leiba Fisheleff, Konstantin Romanchanco, Gregor Teheodnovski, Gerchon Melintchansky and Leon Bronstein Trotsky (all spellings from original Canadian documents).

Canadian Army form LB-l, under serial number 1098 (including thumb prints), was completed for Trotsky, with a description as follows: "37 years old, a political exile, occupation journalist, born in Gromskty, Chuson, Russia, Russian citizen."

The form was signed by Leon Trotsky and his full name given as Leon Bromstein (sic) Trotsky.

The Trotsky party was removed from the S.S. Kristianiafjord

under official instructions received by cablegram of March 29, 1917, London,

presumably originating in the Admiralty

with the naval control officer, Halifax.

The cablegram reported that the Trotsky party was on the "Christianiafjord" (sic) and should be "taken off and retained pending instructions." The reason given to the naval control officer at Halifax was that

"these are Russian Socialists leaving for purposes of starting revolution against present Russian government for which Trotsky is reported to have 10,000 dollars subscribed by Socialists and Germans."

Propuštění Trockého v Kanadě:

In the Trotsky affair we have two American residents corresponding with a Canadian deputy postmaster general in order to intervene in behalf of an interned Russian revolutionary. ...

Then on April 16, Vice Admiral C. E. Kingsmill, director of the Naval Service, took Gwatkin's intervention at face value. In a letter to Captain Makins, the naval control officer at Halifax, he stated,

"The Militia authorities request that a decision as to their (that is, the six Russians) disposal may be hastened." 

A copy of this instruction was relayed to Gwatkin who in turn informed Deputy Postmaster General Coulter.

Three days later Gwatkin applied pressure. In a memorandum of April 20 to the naval secretary, he wrote, "Can you say, please, whether or not the Naval Control Office has given a decision?"

On the same day (April 20) Captain Makins wrote Admiral Kingsmill explaining his reasons for removing Trotsky; he refused to be pressured into making a decision, stating, "I will cable to the Admiralty informing them that the Militia authorities are requesting an early decision as to their disposal."

However, the next day, April 21, Gwatkin wrote Coulter:

"Our friends the Russian socialists are to be released;

and arrangements are being made for their passage to Europe."

The order to Makins for Trotsky's release

originated in the Admiralty, London.

/* Příkaz k propuštění Trockého pocházel z Admirality v Londýně... /

Kdo byl Trocký?

- Rus, "Američan" s US pasem, německý agent?

Kdo byli ti, co se za něj přimlouvali?

A co o tom říká pohled kanadské výzvědné služby?

While Trotsky's funds are officially reported as German, Trotsky was actively engaged in American politics immediately prior to leaving New York for Russia and the revolution. On March 5, 1917, American newspapers headlined the increasing possibility of war with Germany; the same evening Trotsky proposed a resolution at the meeting of the New York County Socialist Party "pledging Socialists to encourage strikes and resist recruiting in the event of war with Germany."

Leon Trotsky was called by the New York Times "an exiled Russian revolutionist."

The "men who would be more sure to carry forward the democratization of Russia," that is, the Mensheviks and the Bolsheviks, were then in exile abroad and needed first to return to Russia...

President Woodrow Wilson was the fairy godmother who provided Trotsky with a passport to return to Russia to "carry forward" the revolution. This American passport was accompanied by a Russian entry permit and a British transit visa...

In the Trotsky affair we have two American residents corresponding with a Canadian deputy postmaster general in order to intervene in behalf of an interned Russian revolutionary.


While we can, on the one hand, conclude that Coulter and Gwatkin were intensely interested in the release of Trotsky, we do not, on the other hand, know why. There was little in the career of either Deputy Postmaster General Coulter or Major General Gwatkin that would explain an urge to release the Menshevik Leon Trotsky.

We can approach the Trotsky release case from another angle:

Canadian intelligence.

... In 1918 Colonel MacLean wrote for his own MacLean's magazine an article entitled

"Why Did We Let Trotsky Go? How Canada Lost an Opportunity to Shorten the War."

MacLean's opening argument is that "some Canadian politicians or officials were chiefly responsible for the prolongation of the war [World War I], for the great loss of life, the wounds and sufferings of the winter of 1917 and the great drives of 1918.

"Further, states MacLean, these persons were (in 1919) doing everything possible to prevent Parliament and the Canadian people from getting the related facts. Official reports, including those of Sir Douglas Haig, demonstrate that but for the Russian break in 1917 the war would have been over a year earlier, and that

"the man chiefly responsible for the defection of Russia was Trotsky...

acting under German instructions."

 

Who was Trotsky?

According to MacLean, Trotsky was not Russian, but German.

Odd as this assertion may appear it does coincide with other scraps of intelligence information: to wit, that Trotsky spoke better German than Russian, and that he was the Russian executive of the German "Black Bond."

MacLean continues:

Originally the British found through Russian associates

that Kerensky, Lenin and some lesser leaders

were practically in German pay as early as 1915

and they uncovered in 1916 the connections with Trotsky then living in New York.

From that time he was closely watched by... the Bomb Squad. In the early part of 1916 a German official sailed for New York. British Intelligence officials accompanied him.

He was held up at Halifax; but on their instruction

he was passed on with profuse apologies for the necessary delay.

/ * byl propuštěn s omluvou (!!) za způsobené zpoždění na cestě do Ruska /

After much manoeuvering he arrived in a dirty little newspaper office in the slums and there found Trotsky, to whom he bore important instructions. From June 1916, until they passed him on [to] the British, the N.Y. Bomb Squad never lost touch with Trotsky.

They discovered that

his real name was Braunstein and that he was a German, not a Russian.

Continuing, MacLean states that Trotsky and four associates sailed on the "S.S. Christiania" (sic), and on April 3 reported to "Captain Making" (sic) and were taken off the ship at Halifax under the direction of Lieutenant Jones.

(Actually a party of nine, including six men, were taken off the S.S. Kristianiafjord. The name of the naval control officer at Halifax was Captain O. M. Makins, R.N. The name of the officer who removed the Trotsky party from the ship is not in the Canadian government documents; Trotsky said it was "Machen.")

Again, according to MacLean, Trotsky's money came "from German sources in New York."

Also: generally the explanation given is that the release was done at the request of
Kerensky but months before this British officers and one Canadian serving in Russia, who could speak the Russian language, reported to London and Washington that Kerensky was in German service.

Trotsky was released "at the request of the British Embassy at Washington... 

[which] acted on the request of the U.S. State Department,

who were acting for someone else."

Canadian officials "were instructed to inform the press that

Trotsky was an American citizen travelling on an American passport;

that his release was specially demanded by the Washington State Department."

Moreover, writes MacLean, in Ottawa "Trotsky had, and continues to have,

strong underground influence.

There his power was so great that orders were issued that he must be given every consideration."

...

Consequently, we can derive the following sequence of events:

Trotsky traveled from New York to Petrograd on a passport supplied by the intervention of Woodrow Wilson, and with the declared intention to "carry forward" the revolution.

The British government was the immediate source of Trotsky's release from Canadian custody in April 1917, but there may well have been "pressures."

...The interesting point, however, is not so much the communication among dissimilar persons like Crane, Steffens, Trotsky, and Woodrow Wilson, as the existence of at least a measure of agreement on the procedure to be followed — that is, the Provisional Government (*revolution 1905) was seen as "provisional," and the "re-revolution" (* revolution 1917) was to follow.

On the other side of the coin, interpretation of Trotsky's intentions should be cautious: he was adept at double games. Official documentation clearly demonstrates contradictory actions.

The crux of the Stalinist accusation was that Trotskyites were paid agents of international capitalism. K. G. Rakovsky, one of the 1938 defendants, said, or was induced to say, "We were the vanguard of foreign aggression, of international fascism, and not only in the USSR but also in Spain, China, throughout the world." The summation of the "court" contains the statement, "There is not a single man in the world who brought so much sorrow and misfortune to people as Trotsky. He is the vilest agent of fascism ..."

Now while this may be no more than verbal insults routinely traded among the international Communists of the 1930s and 40s, it is also notable that the threads behind the self-accusation are consistent with the evidence in this chapter.

And further, as we shall see later, Trotsky was able to generate support among international capitalists, who, incidentally, were also supporters of Mussolini and Hitler.

...

So long as we see all international revolutionaries and all international capitalists as implacable enemies of one another, then we miss a crucial point — that there has indeed been some operational cooperation between international capitalists, including fascists. And there is no a priori reason why we should reject Trotsky as a part of this alliance. ....We can, however, surmise that Trotsky, Aleinikoff, Wolf, Coulter, and Gwatkin in acting for a common limited objective also had some common higher goal than national allegiance or political label.

To emphasize, there is no absolute proof that this is so. It is, at the moment, only a logical supposition from the facts.

- Takže Britové i Američané dobře věděli, co dělají Lenin (*že byl německým agentem, doložily nálezy z r.2014 v Kodani, detaily viz blog. č4), Kerenský a Trocký (Bronstein, co se v Kanadě podepsal jako Bromstein, a byl původně asi německý Braunstein),

ale těmto (oficiálně v 1.sv.válce) německým nepřátelům rádi tito lidé pomohli s jejich bolševickým útokem na Rusko, W. Wilson pasem pro Trockého, Britové ho pak propustili s omluvou z basy v Kanadě - revoluce v Rusku mohla začít.

/* Někteří historici, i Sutton, nazývají "revolucí" události v Rusku r.1905, kdy vznikla Kerenského prozatímní vláda, a události r.1917 nazývají "re-revolucí", zopakováním-pokračováním revoluce r.1905. Stejně to popisuje i Solženicyn, opět viz blog č.4, v pasáži o revoluci v Rusku. /

 

4. A pak je tu první a druhá světová válka.

Zlé jazyky tvrdí, že Britům silně vadila konkurence německého námořnictva, a potenciální zájmy ruského cara směrem "k britské" Indii (viz jejich dohody s Ruskem o Tibetu a spol.), a proto ovlivňovali události tak, aby se Německo a Rusko srazily ve válce (viz odkaz níž o tomto vyjednávaní).

Dopadnulo to podle plánu - Rusko s Francií byly oslabeny, část území zabralo i Polsko, Rusko bylo zdecimováno revolucí. A Německo pak bylo poraženo Brity.

Starikův pohled na zásadní souvislosti - britský ministr zahraničí, sir Edward Grey, lhal Německu (že Británie zůstane neutrální) a lhal Rusku (že Británie půjde do války). Postoj Britů manipuloval mocnosti přímo do 1.sv. války.

Český zdroj Zvědavec: 1. část textu Starikova ZDE, 2. část ZDE:

Válka nebyla náhoda.

Černov, šéf ruské Socialistické strany (Revoluční strany), napsal ve svých vzpomínkách o přednášce Josefa Pilsudského, polského socialisty a budoucího vůdce nezávislého polského státu, v Paříži na počátku roku 1914: "Pilsudski sebevědomě předpověděl, že Balkán zažehne v blízké budoucnosti rakousko-ruskou válku."

Pilsudski jistě a přesně řekl, jaká mocnost se postaví za koho a kdo další bude do ozbrojeného konfliktu zatažen. Ale nejen to. On dokonce zcela přesně předpověděl, jak válka dopadne a kdo bude triumfovat: "Rusko bude poraženo Rakouskem a Německem, které pak podlehne Angličanům a Francouzům"

Předvídavost budoucího polského diktátora byla mimořádná!

Ruský car Nikolaj II, německý císař Wilhelm II a rakousko-uherský císař Franz Joseph (císař rakouský a apoštolský král uherský) ani netušili, že se chystá válka. Arcivévoda Franz Ferdinand si klidně hrál se svými dětmi v Belvedéru, Gavrilo Princip (*atentátník z Bělehradu) byl univerzitním studentem, Mladá Bosna ještě ani neuvažovala o zabití následovníka rakouského trůnu a generální štáby budoucích nepřátel neměly žádné plány na nadcházející válku.

"Anglie je největší světovou velmocí" ... "spojenectví s takovýmito státy by vytvořilo zcela nové předpoklady pro boj v Evropě. Samozřejmě, že dosažení takového spojení je záležitostí spojenou s velkými obtížemi, jak jsem již uvedl v předchozí kapitole."

Pro Benjamina Netanjahu, kandidujícího na post izraelského premiéra, vypracovala washingtonská Studijní skupina pro izraelskou strategii pod vedením Richarda Perle v roce 1996 strategii Čistý řez, plán vyvléknutí se z oselské dohody a rozvrácení okolních arabských zemí, navazující na Yinonův plán z roku 1982. Netanjahu plán odmítl, nicméně o rok později je Perle jedním ze signatářů neokonzervativního Projektu pro nové americké století (PNAC), který pod hesly globálního vůdcovství USA v unipolárním světě předpokládá i útok na Irák.

Zatím však "chybí nějaká katastrofická katalytická /*urychlující/ událost jako Pearl Harbor" (citace z PNAC), která by občany přesvědčila.

... Deset z pětadvaceti signatářů PNAC zaujme v lednu 2001 klíčové pozice v administrativě a zahraniční politice prezidenta George W. Bushe a hned 11. září se postrádaná katastrofická katalytická událost dostaví.

Oficiální konspirační teorie připisuje útok teroristické organizaci Al-Káida, vytvořené v osmdesátých letech CIA v Afghánistánu, nevěří tomu však ani polovina lidí. V USA vzniklo k odhalení pravdy celé občanské hnutí. Jisté je, že Mosad o místě, čase a způsobu útoku předem přinejmenším věděl, americkou stranu nevaroval a že Benjamin Netanjahu útok označil jako prospěšný pro Izrael.Řada pozorovatelů spatřuje skutečného iniciátora útoku 11. září v Izraeli.

V reakci spustila Bushova administrativa válku proti teroru.

Ještě v říjnu napadly USA Afghánistán. To byl začátek, záměrem bylo napadnout v příštích pěti letech sedm zemí: Irák, Sýrii, Libanon, Libyi, Somálsko, Súdán a nakonec Irán.

Irák napadly USA pod lživou záminkou o dva roky později. Americký projekt překreslení Středního východu, navazující na plán Čistý řez, představila ministryně zahraničních věcí USA Condoleezza Rice v Tel Avivu v červnu 2006.

Vytváří se zde v opozici k US-britskému (dosud) dominujícímu systému světového obchodu, zahrnujícího:

Tedy nyní je svět v přechodu z dominující Britsko-Americké role, počítáno od r.1919, do dvou-centrálního uspořádání světa (multipolárního, aneb multilaterálního a nikoliv unipolárního světa), kdy Rusko, odehnané US a spol. jednotkami v Polsku, Rumunsku, Gruzii a nově hlavně na Ukrajině od Evropy k Číně, nyní vytváří s Čínou centrum dostatečně ekonomicky i vojensky odolné.

Kontinentální Evropa, hlavně Německo a Itálie (*Francie je finančně závislá

na US a britské finanční lobby, vždy se tak nakonec přidá k těmto dvěma),

míří na trajektorii zaostávání, jak obchodního, tak vojenského vlivu.

O všem rozhodnuly USA a Británie, východ Evropy je plně pod jejich kontrolou.

Jako mají USA "zadní dvorek" z latinské (jižní) Ameriky, tak Evropa se brzo stane odobným US zadním dvorkem, sloužícímu POUZE zájmům USA o zadržení rozvoje Ruska.

Jsou-li Němci a Italové pomyslnými "druhořadými občany", pro tyto válečné plánovače, pak se obávám, že občané Česka, Polska, Ukrajiny a třeba Rumunska jsou spíš až "v řadě třetí", tito lidé nemají primárně na zřeteli naše blaho ani náš rozvoj.

Tak už potřetí dojde v Evropě od r.1900 k ohromné krizi, počínaje asi krizí hospodářskou (asi od r.2024), způsobenou nesmyslným zbrojením i obchodními problémy plynoucími ze státních dluhů u soukromých bankéřů, také nezvládnutím nových technologií a z nich plynoucích nových ohromných a rychlých spekulací na finančním akciovém a derivátovém trhu. Finanční západní lobby také z pozadí podporuje masivní migraci kulturně velmi odlišných lidí do Evropy, což opět oslabuje evropskou "kontinentální" konkurenci (podváže to rozvoj Německa i Itálie na desetiletí - víc o tom hned blog níže).

Tato trajektorie hospodářské krize a pěstovaného nepřátelství k Rusku (zde), pokud by se spojila s plánem Izraele na útok proti Íránu (což může způsobit světovou ropnou krizi - zde) a s plánem USA na zásah proti Číně (plánováno kolem r.2030, zde) by mohla vytvořit "super-krizi", třetí světovou "vojensko-ekonomicko-informační" válku.

Ta už vlastně ve dvou rovinách (ekonomické a informační) plně probíhá, za asistence propagandy západních médií. Běžní občané v Řecku či na Ukrajině už vědí (...co znamená vysoká inflace a velká nezaměstnanost), blahobytní západní lidé zatím netuší, jak hluboká "sekera dluhů" vznikla v soukromých západních bankách.

Proto západ potřebuje získat zdroje i trhy Ruska i Číny.

Kontinentální Evropa hraje v tomto zápase pouze roli "užitečného idiota",

Němci a Italové jsou zdá se nepoučitelní.

Strategie těchto dvou celků tak opět sází pouze na odstrašující či přímo útočnou (v případě USA) sílu, k žádné inovaci myšlení opět nedošlo.

Říkejme tak tomuto období 2000-2020 promarněná šance,

pro kontinentální Evropu to platí dvakrát, bohužel.

Napsáno jako osobní komentář,

Pavel Sedlák

Volně související odkazy:

Ukrajinu zachvátil antisemitismus, lidem se nelíbí Zelenského reforma

iDNES, 27. 9 .2019

Bogdanovka leží 230 kilometrů severně od Oděsy. Po napadení Sovětského svazu nacisty bylo toto území pod rumunskou okupací. Vedle vesnice vznikl koncentrační tábor, do kterého bylo na podzim roku 1941 postupně internováno více než 54 tisíc židů z Oděsy, severního Podněstří a Besarábie. Většinu z nich rumunské síly popravily v prosinci téhož roku.

Památník tu stojí od roku 1991. Kromě hákových křížů se na něm minulý týden objevil také vzkaz, ve kterém pachatelé jmenovitě vyhrožují prominentním ukrajinským židům, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. „Jestli uděláte pozemkovou reformu /* výprodej půdy zahraničním vlastníkům, kterým zchudlí místní nemohou s výjimkou oligarchů konkurovat/, čekejte druhý holokaust,“ napsali výtržníci.

 

Navzdory USA si Norové Huawei připustí k tělu. Nebudou Číně bránit v budování místní sítě 5G

Echo24, 29. 9. 2019

Norsko nehodlá čínské společnosti Huawei Technologies bránit v tom, aby v této severské zemi vybudovala telekomunikační sítě páté generace (5G). Agentuře Reuters to dnes řekl norský ministr pro digitalizaci Nikolai Astrup. Rozhodnutí by ale mohlo zhoršit vztahy se Spojenými státy. Washington se totiž snažil přesvědčit Norsko, svého partnera v NATO, ať firmě Huawei na svém území síť 5G zbudovat neumožní. Mezitím Huawei oznámila, že už pracuje na nástupkyni, síti 6G.

Spojené státy tvrdí, že Peking by mohl vybavení Huawei používat ke špionáži, což čínská společnost opakovaně odmítla. Americké firmy nemohou některé vybavení čínského výrobce používat a Washington tlačí na další země, aby učinily podobná opatření.

Trump leans against striking Iran

Confidants say the president may talk tough, but he’s deeply reluctant to drag the United States into a fresh war in the Middle East.

Politico, 17. 9. 2019

Trump is reluctant to take military action in the Middle East because he wants to live up to his campaign vows to reduce foreign entanglements, according to multiple people who speak with him regularly. He’s also worried about the economic and political ramifications of embroiling the United States in a war with Iran, which stands accused of the recent attack on oil facilities in Saudi Arabia.

The president has hinted publicly at those concerns in recent days, saying on Monday afternoon, “Do I want war? I don’t want war with anybody. I’m somebody that would like not to have war,” while also warning, “We’re prepared more than anybody.”

At the same time, Trump has flashes of private regret about his only new military intervention in the region: airstrikes against Bashar Assad’s government in Syria. Trump has told confidants that he wishes those 2017 and 2018 attacks, which targeted Syrian facilities after the Assad regime’s use of chemical weapons, had inflicted more damage.

“He heard a lot of criticism about it from multiple sources,” said a person close to the White House.

Trump se zdráhá přijmout vojenskou akci na Blízkém východě, protože chce splnit sliby své kampaně, že omezí zahraniční US intervence, informuje několik lidí, kteří s ním pravidelně hovoří. Rovněž se obává ekonomických a politických důsledků zapletení Spojených států do války s Íránem...

Aktualne.cz, 29. 9. 2019

"Kdo u nás operuje bez svolení, je okupant." Sýrie žádá stažení cizích vojsk ze země

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim v sobotu na všeobecné rozpravě 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii Mualim označil za protiprávní a žádal jejich odchod.

Sputnik / ukrajinský "TV program 112", CIA

14. 4. 2016

Z Ukrajiny se stala v r.2015 země s nejvyšším ukazatelem inflace na světě, v celosvětovém žebříčku je na 225. místě. Tyto údaje jsou uvedeny v průzkumu CIA pro r.2015 (a ta má spolehlivé zdroje, aktuální žebříček viz zde). Na příčce pod ní je pouze Venezuela, ale ta jen proto, že americká výzvědná služba nemá k dispozici statistické údaje týkající se tohoto státu.

Podle výsledků z roku 2015 dosáhla inflace na Ukrajině nejvyšších světových ukazatelů — 49 %, informuje televizní kanál 112 Ukrajina.

Nejbližšími sousedy Ukrajiny na tomto seznamu je Jemen (30 %), Sýrie (33,6 %) a Jižní Súdán (41,1 %).

Libanon je státem s nejnižší inflací (-3,5 %). Za ním se do první desítky dostaly Severní Mariánské ostrovy, Afghánistán, Řecko, Švýcarsko, Mikronésie, Litva, Svatý Vincenc a Grenadiny, Salvador a Polsko. Rusko zaujímá 216. místo s ukazatelem inflace na úrovni 15,4 %.

Summit.news, 15. 9. 2019

San Diego State University Normalizes Pedophilia as a “Sexual Orientation”

Says it could be part of the “acceptance of diverse sexual identities.”

San Diego State University is teaching students that pedophilia could merely be considered to be an alternative “sexual orientation.”

“An actual topic we discussed in class today at a State University after watching an 8 minute Vice News video showcasing self identified pedophiles. This is going to be mainstreamed,” tweeted Alex Mazzara.

The photo shows a presentation slide entitled ‘Pedophilia as a Sexual Orientation’.

San Diego State Universita při výuce dotazuje studenty, "zda pedofilii lze považovat pouze za alternativní sexuální orientaci"?

"Aktuální téma, o kterém jsme dnes hovořili ve třídě na Státní univerzitě poté, co jsme sledovali 8minutové video Vice News, představující lidi, kteří se sami označili jako pedofilové."

Na fotografii je prezentační snímek s názvem "Pedofilie jako sexuální orientace".

Brexit, the EU and democracy

by Thierry Meyssan, Voltairenet.org

10. 9. 2019

During the dissolution of the USSR, France and Germany tried to maintain their place in the world by solving the problem of their size against the US giant. They decided to reunify the two Germanys and to merge together in a supranational state: the European Union.

Armed with their experiences of inter-state cooperation, they thought it possible to build this supranational state despite Secretary of State James Baker’s dictate of forced enlargement to the East.

During the debates on the Maastricht Treaty, the Gaullists opposed "European supranationalism" to "sovereignism". ...This Treaty was adopted and transformed a system of inter-state cooperation (the European Economic Community) into a supranational state (the EU), even though there was still no "European nation".

All you need to do is ask a soldier of the European army embryo if he is ready to "die for Brussels" and to observe his dismayed air to measure the extent of the mistake: he is ready to give his life only for his nation, not for the European Union.

The myth according to which "the EU is peace" won it the 2012 Nobel Peace Prize, but
- Gibraltar is still a British colony in Spanish territory [2];
- Northern Ireland, another colony in Irish territory;
- and above all, the north of Cyprus is still occupied by the Turkish army [3].

 

France and Germany wrongly believed that, with the passage of time, historical British particularism would dissolve in the supranational state.

This was forgetting that the United Kingdom is not an egalitarian Republic,

but a class parliamentary monarchy.

 

Due to the remnants of its colonial empire in Western Europe, the United Kingdom has never been able to join the Franco-German supranational state project.

It refused whole swathes of the Maastricht Treaty including its supranational currency, the euro.

Its internal logic urged it to strengthen its alliance with the United States, where it shared the same culture as some of the elites. It seemed to it more effective to maintain its influence in the world by relying on the military force of Washington, rather than on the economic strength of Brussels.

That is why in 2000, the Bush administration considered including the United Kingdom in NAFTA and organizing its exit from the EU [4].

 

The fact is that the British Parliament has never chosen between the two sides of the Atlantic.

It was not until the 2016 referendum that the people decided by choosing Brexit. ... Brexit raises two existential questions: whether or not to belong to the EU and whether or not to maintain colonization in Northern Ireland. Everyone has seen in the last three years that the House could not achieve a majority on any of the four possible options.

This situation has seriously affected the British economy. According to a confidential report from Coalition, bank commissions are earned less and less in London and now more and more on Wall Street. British financial supremacy has been declining since 2008 and is falling apart.

 

This misunderstanding itself refers to the creation of European authorities on the model imagined by Winston Churchill.

It has never been the case for him

to unite democracies

or to create a democratic supranational state,

but to prevent the existence of a hegemonic power

on the European continent.

That is to say, at the same time to prevent Germany from rising and facing the Soviet Union [6].

Contrary to the slogans he admirably handled, it was not in opposition to the communist model, but to pursue the policy he had led during the Second World War:

to weaken the two main continental powers, Germany and USSR,

which he left alone to fight against each other

from June 1941 to September 1943

without intervention of any British army, including colonies.

Theresa May had successively considered three different tracks to compensate for the exit of the EU: become the agent of exchange of the Chinese yuan in the West, strengthen the "special relationship" with Washington [8], and revive the Commonwealth (Global Britain).

Boris Johnson, meanwhile, is in the continuity of his models by focusing on "special relations" with the United States and throwing himself into the arms of President Trump during the G7 although he does not share his views, neither in economics, nor in international politics. It is also logical that he had brazenly lied against Russia in the Skripal case [9] and that he not only wanted the British withdrawal from the EU whatever the price, but sabotaged this supranational continental adventure.

If Boris Johnson were to remain Prime Minister, the international policy of the "Perfide Albion" would be to advise Washington and to inflate conflicts between Brussels and Moscow.

Článek popisuje "nedorozumění" Němců a Francouzů, kteří chtějí čelit dominanci Spojených států vytvořením evropského superstátu. Britové si prý vždy raději vyberou vojenskou sílu USA, než ekonomickou prosperitu EU, což odkazuje i na společné britské a US elity.

Ovšem Britové nejsou republika, ale parlamentní monarchie. Britové nikdy nebudou členy evropského superstátu, to považuje autor za "nedorozumění Německa a Francie", odmítnuli i Euro.

Churchillovi podle autora vlastně nevadil ani komunismus (v Sovětském svazu), obával se pouze vytvoření evropské kontinentální super-mocnosti, tedy spolupráce Německa a Ruska. V jeho stopách prý jde i současný britský premiér Boris Johnson, který touží přímo sabotovat tuto snahu Francie a Německa, o získání větší nezávislosti na postojích Británie a USA.

Mezinárodní politika "perfidního Albionu" (zvráceného Albionu) prý bude směřovat pod jeho vedením k podpoře rozvinutí konfliktu Bruselu a Moskvy.

Židé - Kořeny

Přemysl Janýr, 25.9.2019, viz i blog autora zde.

(ukázka - velmi kráceno)

POZN. AUTORA:Kdyby se tenhle text zabýval Maďary nebo buddhisty, nikoho by to nevzrušilo, ale co má gój co psát o Židech? Židé jsou něco jiného. Bohem vyvolený lid, míní mnozí. To ale neznamená žádné výhody, ubezpečují, to je naopak břímě odpovědnosti. Další to chápou tak, že jim ostatní mají sloužit. Překvapí, kolik z těch, kdo se jako Židé identifikují, včetně lidí vzdělaných, racionálních, liberálních, sekulárních, je o vlastní exkluzívnosti přesvědčeno. Překvapí ještě víc, kolik gójim, těch, kdo se jako Židé neidentifikují, tomu věří také. O Maďarech nebo buddhistech to nikoho ani nenapadne.

Odkazy (*viz původní text): většinou se odkazuji na Wikipedii v jazykové verzi s nejobsáhlejší informací - zpravidla angličtina, občas němčina, zřídka čeština. U většiny hesel se lze přepnout i do stručnější, někdy až zavádějící české verze. Ostatní odkazy* jsou prakticky výhradně na zdroje v angličtině.

Jehova sám se v Tóře nikde neprezentuje jako jediný bůh, ale vždy jako první bůh Abrahámova resp. Jákobova pokolení - Nebudeš míti bohů jiných přede mnou (Ex 20, 3). Je to tak i logické – Jehova chce být bohem Hebrejců, ostatní národy mají své vlastní.

Konfúzi způsobuje splynutí Stvořitele (El, Elohim, Alláh v Koránu, Bůh ve Starém zákoně) s kmenovým bohem Hebrejců Jehovou (Jahve, Hospodin). Podle Tóry stvořil Zemi Bůh, vzápětí ale dochází ke spojení Hospodin Bůh (od Gen 2, 4), aby nadále zbyl jen Hospodin (od Gen 4, 1) či ještě později Hospodin Bůh váš/tvůj (od Lev 11, 44).

Radikál prorok Izaiáš jde v babylónském exilu o krok dál: Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha (Iz 44, 6).

Ale teprve Pavlovo otevření křesťanské sekty pro gójim předpokládá definitivní vyhlášení boha židů za boha universálního.

Jehova je bůh silný, veliký, mocný a hrozný (Dt 10, 17), milosrdný k bezmezně oddaným, žárlivý, krutě trestající každou nevěru, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení (Ex 20, 5), rozhodnutý šířit svou moc prostřednictvím vyvoleného kmene.

Sesílá-li na něj pohromy, je to nepochybně zkouška oddanosti (spravedlivosti, nazývá ji Bible Kralická) anebo trest.

Dává Židům na vybranou:

budou-li poslušní, budou vyvýšeni nad všechny národy země, budou prosperovat, množit se, vítězit, ostatní se jich budou bát (Dt 28, 1-13).

V opačném případě je Jehova postihne bídou, neúrodou, nemocemi, porážkami, porobením, rozehnáním, vyhlazením (Dt 28, 15-68).

Erich Fromm v tom spatřuje svobodu volby.

Ani dobývání Kanaánu není zdůvodňováno ctnostmi či prospěchem pokolení Jákobova, ale primárně ziskem teritoriální kontroly a až sekundárně splněním slibu (Dt 9, 5).

Tak jako islám, nemá ani judaismus konečnou autoritu typu papeže nebo patriarchy. Výklad židovského práva, halachy, je záležitostí rabínů, obdobně jako islámské právo, šaríu, vykládají muftí.

Podobně jako islám je i judaistické náboženství směsicí různorodých názorů, interpretací a škol. Talmud, sbírka rabínských interpretací, komentářů a diskusí, je vlastní autoritou judaistické víry.

Ústřední institucí býval jediný Jehovův chrám na Chrámové hoře v Jeruzalémě, spravovaný pokolením kněží počínaje Mojžíšovým bratrem Áronem (Ex 28, 1).

Podle Tanachu byl první chrám, vybudovaný králem Šalamounem, zničen při dobytí Judeje Babylonií roku 586 př. n. l.

Druhý chrám dokončený v roce 516 př. n. l. byl zničen roku 70 n. l. při potlačení prvního protiřímského povstání.

Třetí chrám bude podle ortodoxních Židů vybudován s příchodem Mesiáše, jiní ale nevidí jeho potřebu, neboť byl nahrazen modlitbami kdekoliv, zatímco extremisté jako Benjamin Netanjahu usilují o jeho obnovení ihned.

Chrámová hora ovšem zahrnuje také nejvyšší svátosti křesťanské, Chrám Božího hrobu, i muslimské, Skalní dóm a mešitu al-Axá, takže obnova chrámu se rovná vyhlášení náboženské války.

...

V první světové válce bojovali a umírali Židé ve všech armádách bok po boku s ostatními, silný argument pro rovnoprávnost. Na místě monarchistických říší vznikají demokratické republiky, odstraňují poslední zbytky diskriminace a Pařížská mírová konference v roce 1919 kodifikuje práva národnostních menšin.

K jejich ochraně se zavazují i Polsko, Československo, Rumunsko, Jugoslávie.
 

Celá plejáda Židů patří k iniciátorům a vůdcům revoluce v Rusku, Alexandr Parvus, Julius Martov, Lev Davidovič Trockij, Grigorij Zinovjev, Jakov Sverdlov, i v dalších zemích jako Rosa Luxemburg v Německu či Béla Kun v Maďarsku, takže ideolog NSDAP Alfred Rosenberg hovoří rovnou o židobolševismu.

Dvacátá léta dvacátého století jsou zlatým věkem ruské židovské kultury, reprezentované jmény jako Isaak Babel, Boris Pasternak, Sergej Ejzenštejn.

V předvečer příští války je Moskva se čtyřmi sty tisíci Židů největším evropským židovským městem. Nicméně po upevnění moci Josifa Visarionoviče Stalina v roce 1928 jsou v průběhu deseti let víceméně všichni bolševičtí revolucionáři popraveni a židovské instituce coby projevy buržoazního nacionalismu rozpuštěny.

Liberální Německo platilo za vzor úspěšné integrace. My Židé jsme hrdí, že jsme Němci, píše filosof Hermann Cohen v roce 1915. S válečnou porážkou, Versailleskou smlouvou, ztrátou území, reparačními platbami, hyperinflací a politickým chaosem Výmarské republiky se ovšem německá hrdost rychle rozplývá. S programem jejího obnovení se v roce 1933 dostává k moci Adolf Hitler.

V roce 1916 organizují Britové proti Osmánské říši Arabskou revoltu a jejímu vůdci Husajnu ibn Alí al-Hášimí přislibují království budoucí sjednocené Arábie.

Zároveň však uzavírají s Francií tajnou dohodu o poválečném rozparcelování Arábie a Chajim Weizmann, běloruský chemik a předseda WZO, je přesvědčí, že Jišuv, židovské osídlení Palestiny, nejlépe odpovídá britským zájmům kolem Suezského průplavu.

Balfourova deklarace z roku 1917 vyjadřuje britskou podporu ke zřízení židovské národní domoviny v Palestině při respektování práv nežidovských společenství. Palestinského tažení britské armády v roce 1918 se účastní i Židovská legie.

Po vypovězení ruských občanů Osmánskou říší na počátku války poklesl počet židovských obyvatel Palestiny na 45 000, ve třetí aliji 1919-1923 jich však z východní Evropy dalších 35 000 přibylo. Iluze židovsko-arabské spolupráce se rychle rozplynou a Britové lavírují mezi podporou aliji a potřebou udržení stability a vlivu v arabském světě. Arabové – palestinská identita se vymezuje až později – organizovaní v tradičních rodových klanech se oprávněně cítí existenčně ohroženi a Balfourovu deklaraci, židovskou kolonizaci i britskou nabídku autonomní správy rozhodně odmítají.

Pro evropské Aškenázy inspirované bolševickou revolucí a organizované v nově vznikajících politických stranách je to naopak vítaná příležitost k vytvoření struktur budoucího státu. V roce 1920 je založena Židovská národní rada. Hlavní politickou silou jsou sionistické dělnické strany. Ve stejném roce založí odborovou ústřednu Histadrut, která vedle zaměstnanců sdružuje i zaměstnavatele, střední třídu a dělnickou banku a o deset let později kontroluje celý hospodářský život. Ideálem je povznesení ducha tvrdou fyzickou prací a podřízení se kolektivu. Z Židovské legie vzniká ve stejném roce Hagana, pravidelná gerilová armáda. V roce 1925 je založena Hebrejská univerzita v Jeruzalému.

Po omezení přistěhovalectví do USA v roce 1924 přibude v následujících čtyřech letech ve čtvrté aliji dalších 80 000 Židů, převážně polských ekonomických migrantů. V páté 1930-1939 jich přijde čtvrt milionu zejména z Německa po uzavření Haavarské smlouvy v roce 1933 mezi nacistickým režimem a německými sionisty o vycestování Židů do Palestiny. Židé nyní tvoří již třetinu palestinského obyvatelstva.

Tel Aviv, založený roku 1909 jako satelit starobylého přístavního města Jaffy, v roce 1920 dvoutisícový, se do roku 1937 rozroste na 150 000 obyvatel a stane se sídlem židovských správních i kulturních institucí.

Příliv Židů s podporou britské okupační správy, bezohledné vytlačování, vykupování a vyvlastňování půdy, vyhánění Arabů, kteří z ní žili, strach z budoucnosti, ze ztráty svobody, autonomie, zdrojů obživy, ze židovského uchvácení země vedou spolu s rodícími se palestinskými a muslimskými politickými strukturami k sérii arabských povstání.

Rvačka mezi židovskými komunistickými a socialistickými prvomájovými demonstranty v roce 1921 v Jaffě přeroste v bitku mezi Araby a Židy s padesátkou mrtvých na každé straně. Vzájemné provokace kolem Zdi nářků v roce 1928 eskalují v následujícím roce spontánně po celé zemi arabskými útoky proti Židům, ale i opačně, s více než stovkou mrtvých na obou stranách.

Nejrozsáhlejší revolta pod vedením jeruzalémského muftího Amína al-Husajního začíná generální stávkou v dubnu 1936, rozroste se do celoplošného povstání a je potlačena teprve o tři roky později při nasazení padesátitisícové britské armády a patnáctitisícové Hagany. Oběťmi jsou přes 5000 Arabů, přes 300 Židů a 262 Britů.

...

Nacionální socialismus

V poválečné reflexi splynuly výrazy nacionální socialismus a fašismus s časově a geograficky ohraničeným obdobím německého nacismu – ke škodě porozumění událostem, souvislostem a vzorcům.

Fašismus reprezentuje autoritativní řád, který – samozřejmě v zájmu národa - deleguje konečná rozhodnutí na osobu vůdce a odvozené hierarchické struktury. Je moderní obdobou římské diktatury a zpravidla bývá zdůvodňován jako jediné východisko z chaotických poměrů. Vedle fašismu Benita Mussoliniho se v meziválečném období etablovaly například Maďarsko Miklóse Horthyho, frankistické Španělsko, rakouský austrofašismus a další více či méně autoritativní režimy.

Nacionální socialismus vyjadřuje spojení etnické a sociální identity vymezením se proti jinému etniku odlišného sociálního postavení, žijícímu ve stejném geografickém prostoru.

Ve střední Evropě je prvním – alespoň mně známým – politickým reprezentantem Česká strana národně sociální – později národně socialistická – vymezující se proti vykořisťování českého dělnictva německým panstvem. Recipročně vzniká sudetoněmecká Deutsche Arbeiterpartei, vymezující se proti ohrožení německého dělnictva vzestupujícím českým živlem.

Mnichovská Deutsche Arbeiterpartei vzniká v roce 1919 jako vymezení se proti vysávání německého dělnictva židovskou plutokracií. O rok později se v ní prosadí Adolf Hitler jako neomezený fašistický vůdce a strana se přejmenuje na Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP).

Akronym nacismus vyjadřuje toto časově a geograficky vymezené militantní spojení fašismu a nacionálního socialismu v Německu 1920-1945.

Obecný narativ vidí nacismus a židovství jako dva nesmiřitelné protiklady.

Zavilá nenávist však mívá ambivalentnější kořeny.

Ve výjimečnosti nejvyšší germánské rasy lze rozpoznat darwinistickou konkurenci k boží vyvolenosti rasy židovské.

Mystika krve coby nositele rasové determinanty – geny jsou ještě neznámé – je výchozím principem rasových teorií i judaismu.

Úzkostlivá obrana před znečištěním méněcennou krví je analogií ortodoxně židovského zákazu smíšených manželství. Blut und Boden, jednota krve a půdy, evokuje exkluzívnost judaistického nároku na Svatou zemi.

Východní tažení za účelem získání Lebensraumu – životního prostoru pro germánskou rasu, eliminací původního obyvatelstva – navazuje na starozákonní dobývání Země zaslíbené či nověji na americké dobývání západu z titulu "zjeveného poslání" (*Manifest Destiny) a konečně i na sionistické dobývání Palestiny.

Historici bývají v rozpacích nad Hitlerovým nekompromisním "vítězství nebo smrt" i ve vojensky naprosto beznadějných situacích. V perspektivě Boha silného, velikého, mocného a hrozného, vyžadujícího od svého lidu absolutní poslušnost a oběti nejvyšší, to nepochopitelné není.

Závist, žárlivost a nenávist vůči Jehovovi spolu s mystikou vlastní vyvolenosti vysvětlují Hitlerův totalitní nárok, strohou neúprosnost, protižidovskou obsesi i iracionálnost nejspíše.

...

V roce 1935 jsou přijaty Norimberské zákony o Ochraně německé krve a německé cti a o Říšském občanství. První definuje Židy podílem židovské krve, zakazuje nová a anuluje existující smíšená manželství a zakazuje sexuální styk mezi Židy a Němci. Podle druhého jsou občany Říše pouze osoby německé či příbuzné krve.

Po přepadení a rozdělení Polska v září 1939 vytváří nacistická správa ve větších městech Generálního gouvernementu – okupované části Polska – ghetta k oddělení polského a židovského obyvatelstva.

Frontové jednotky Wehrmachtu jsou následovány týlovými speciálními jednotkami Einsatzgruppen. Jejich prvním úkolem je fyzická likvidace polských vůdců, inteligence, knězů.

Po přepadení SSSR o dva roky později k nim přibývá likvidace komunistických funkcionářů, lidových komisařů, Židů ve vyšších pozicích, partizánů.

Kategorie komunistických partizánů se postupně rozšiřuje na židovské muže ve věku 15-45 let obecně, později na celé židovské obyvatelstvo.

Jen v Babím Jaru je v září 1941 pod hlavičkou protipartizánských opatření postříleno na 34 000 Židů, v říjnu v Oděse kolem 30 000.

Dobytý Lebensraum je třeba vyčistit od komunistů a východních podlidí – nejen Židů, ale i Romů, Slovanů, mentálně postižených, takže útěk 70-90% ukrajinských Židů je vítaný, neboť šetří síly, náklady a střelivo.

...

Pravicový posun (*v Izraeli)

V květnu 1977 dochází k vnitropolitickému i zahraničněpolitickému obratu od levicově kolektivistických hodnot k pravicově kořistnickým.

Dělnickou stranu vládnoucí průběžně od vyhlášení nezávislosti ve volbách porazil pravicově extrémistický Likud Menachema Begina s programem anexe Golanských výšin a rozšiřování Izraele výstavbou izraelských osad na okupovaných územích.

V listopadu egyptský prezident Anvar as-Sádát proti odporu arabských zemí oficiálně navštívil Izrael, kde ho nadšeně vítaly špalíry lidí podél ulic. V září následujícího roku pak s Menachemem Beginem v americkém Camp Davidu podepsali mírové dohody a vysloužili si tak Nobelovu cenu míru.

Izrael se stáhl ze Sinaje – nikoli z Gazy – a Egypt přeběhl ze sovětské sféry vlivu do americké. Zrada arabských zájmů a placené partnerství s USA stály as-Sádáta v roce 1981 život.

Počátkem 80. let připravuje Židovský underground vyhození mešity al-Axá do povětří, v červnu 1981 Izrael bombarduje a zničí rozestavěný irácký jaderný reaktor, v únoru 1982 publikuje Oded Yinon strategický plán Velkého Izraele rozbitím okolních arabských států a v červnu po sérii útoků PLO (Organizace Osvobození Palestiny) z Libanonu Izrael napadne Libanon.

Útok za podpory maronitských falangistů a Svobodného libanonského státu mířil proti PLO a syrským, levicovým a muslimským milicím. Cílem bylo pacifikovat PLO a syrský vliv, svrhnout vládu Éliase Sarkise, dosadit křesťanského prezidenta Bašíra Džamáíliho a podepsat s ním mírovou dohodu, která, jak sliboval Begin, Izraeli zajistí čtyřicet let míru.

Vedení PLO v čele s Jásirem Arafatem bylo za mezinárodní podpory z obleženého a bombardovaného Bejrútu evakuováno do Tunisu. V reakci na izraelský útok vzniká v Libanonu ší'itská militantní politická organizace Hizballáh.

/ víc viz odkaz, velmi kráceno /

NATO Rejects Putin's Request To Ban Missile Deployments In Europe

29. 9. 2019, ZeroHedge

NATO officials said they've formally rejected a Russian request to prohibit placing missiles previously banned under the now defunct Intermediate Nuclear Forces (INF) Treaty in Europe.

"NATO declined the proposal Thursday, because it says Russia still possesses missiles — for the SSC-8 system — that were banned under the INF pact," United Press International (UPI) reports.

 

NATO odmítnulo požadavek Ruska, aby nerozmísťovalo nukleární zbraně krátkého doletu v Evropě. O tom, jak nebezpečná je tato situace pro Evropu, z důvodu minimálního času na korekci falešných poplachů, viz i blog hned níže.

Rusko odmítá, že by porušovalo smlouvu INF jako první, podle Ruska jde o lživou záminku USA, aby smlouvu mohly vypovědět a rozmístěním raket v Evropě vystupňovat svůj (podle Ruska nezákonný) tlak na Rusko.

MÁLO KDY SE ČLOVĚKU STANE,

ABY BYL SVĚDKEM KLÍČOVÝCH DĚJINNÝCH PROCESŮ.

NOVÉ ANALÝZY ODHALUJÍ, ŽE PÁD "BIPOLÁRNÍHO SVĚTA

STUDENÉ VÁLKY" BYL POUHÝM POČÁTKEM NOVÉ HLAVNÍ ZMĚNY

- ZÁPADNÍ CIVILIZACE ZAŽÍVÁ ZÁSADNÍ TRANSFORMACI,

NOVÝ LEVIČÁCKÝ KONCEPT SVĚTA,

KTERÝ SNESE SROVNÁNÍ POUZE NAPŘ. S FRANCOUZSKOU

REVOLUCÍ NEBO SE VZNIKEM KOMUNISMU V RUSKU r.1917.

1. 7. 2019

(dokončeno i s bonusem a doplněním všech citací 11.7.)

hlavní zdroje:

"Evropa už nebude Evropou", Gatestone institute, zde

 Proces s uznávaným vědcem na popud mladých levičáků, zde

motto

Britské sociální sítě v minulém týdnu obletělo tajně natočené video, v němž učitel kárá žáka za tvrzení, že existují pouze dvě pohlaví. Vyučující na střední škole Aberdeenshire vykázal sedmnáctiletého chlapce z hodiny s tím, že jeho názor je diskriminační a neinkluzivní, že "propásnul příležitost mlčet". Vedení školy se za učitele postavilo, jednal údajně podle školního řádu.

"Děti, které přijmou hodnoty svých rodičů, budou ve škole šikanovány, jako tomu bylo za komunistů. Dostaneme se do přesně stejné situace."

Předpověděla prorocky nedlouho před touto událostí Jana Jochová ze sdružení Aliance pro rodinu.

Aneb jak zazní například i v článku pana Pikory (Reflex, viz volné odkazy pod tímto článkem), tak "pokud je EU ochotna omezovat většinu až příliš, kvůli různým menšinám" — například zakázat tradiční označení "tatínek a maminka", či jít proti základním tradicím křesťanské Evropy, atd. — pak se vydala na cestu do zkázy, o čemž není naprosto žádných pochyb. My opravdu nejsme "homofobové", "xenofobové", atd., nic proti těm lidem osobně nemáme. Ale chceme žít svým obvyklým způsobem, což zahrnuje možnost vyplnit na matrice rubriku "otec a matka", nikoliv "rodič 1 a 2".

A kdo tyto hluboké politické nesmysly v EU hájí, tak dělá vážnou a naprosto zásadní chybu.

Tak nesmyslnou politiku nelze totiž NIKDY tolerovat, od nikoho. Viz Mons. Piťha o tom zde:

"Navrhované zákony jsou ze své podstaty nedemokratické, jsou diktátorské."

Pro mě osobně je to skoro až neuvěřitelné, čeho jsem osobně nyní v Evropě svědkem.

Když se v roce 1989 hroutila říše Sovětského svazu, byl jsem právě asi půl roku doma z dvouleté základní vojenské služby v tehdejší Československé lidové armádě, sloužil jsem tam u raketového PVO vojska (protivzdušné obrany), kam chodili všichni středoškoláci s maturitou v oboru elektronika.

Probíhala perestrojka pana Gorbačova, a já sledoval, jak komunisté ztratili pomyslný  "intelektuální přesah", který pomalu kdysi získávali v důsledku špatného postavení dělníků po průmyslové revoluci, kdy byly budovány všechny ty železnice, továrny, doly, hutě a veškerý průmysl, tedy moderní svět. Změnili se už dávno v diktaturu.

A i když automatizace postupně přinášela méně dřiny, až teprve po druhé světové válce získali obyčejní lidé na západě, a v komunistických zemích až koncem 70.let, jisté výhody - sociální jistoty, zdravotní péči, méně dřiny, lepší vzdělání pro děti.

Přesto ten základní "ideový" spor zůstával přítomný.

Tedy jedna skupina "konzervativců" stále tvrdila, že my lidé jsme SOUČÁSTÍ všeho kolem, že i když máme jako jediné živé bytosti dar slova, písma a tím KULTURY, historie a poučení v moudrých knihách, své jisté znalosti i vědecké o tom, jak funguje svět, tak neumíme stvořit jedinou živou buňku, natož mozek či mládě jakéhokoliv savce, že jsme PLNĚ závislí na přírodě živé i neživé, a nemáme žádné prostředky, jak ji ovládat či řídit. Proto ji musíme - s jistou pokorou - respektovat.

Někdo také usoudil, že "starý koncept této lidské pokory" - Bůh - může být "modernizován", kdy ve společnosti, založené na rozumu a vědě, lze dát důraz na společenské tradice, rodinu, tradiční vzory muže a ženy, kteří už ze samé biologické danosti - podstaty - mají jasně dané své základní role. Správa obce a národního státu (lidí mluvících stejným jazykem a vyznávajících podobné zvyky) pak dává věcem řád, kontrola přiměřeně velkých - vlastně malých - států je účinná a lidé mají vliv na své elity a jimi vytvářené zákony - v rámci možností ideální stav správy věcí.

Druhá skupina "modernistů" ale proti těmto tradicím protestuje, a tvrdí, že lidské společenství je natolik vyspělé a věcí znalé  - moudré a mocné, STOJÍCÍ NAD VŠÍM KOLEM -  že ty "zastaralé tradice" jenom brzdí rozvoj jakési nové spravedlivé celosvětové společnosti, kde není místo pro tradiční rodinu, národní (etnické) státy, touží po celosvětové multikulturní (pro mě osobně utopické) společnosti, kde všichni mají stejná práva a ti slabší naopak větší práva než běžný člověk.

Říkejme jim proto například "multikulturní-kosmopolité".

Tento druhý názor na svět vypadá na první pohled líbivě - například slabším pomáhejme, tolerujme odlišnosti a podobně - ovšem v reálné praxi přináší vždy řadu problémů.

Francouzská revoluce tak nahradila původní koncept "Božího desatera" (Božích pravidel) novými "pravidly rozumu" - zákony lidí, humanistickým manifestem a lidskými právy (poprvé byla uveřejněna v podobě dvou kamenných desek, jako "parafráze" právě na Boží desatero).

Ruská bolševická revoluce pak - čistě ideově - propagovala nejdříve také "světovou kulturní revoluci", například byla zrušena i tradiční rodina, jenže se rodilo tolik bezprizorních dětí, že to nebylo možné dál provozovat (to jsou ty praktické problémy), a rodina byla opět obnovena.

Ale později se moci chopil Stalin, a jak i naši studenti jistě vědí, tak tyto příznivce  (utopické) "světové kulturní revoluce" - zvané "trockisty" - povraždil, a nastolil v podstatě národní vojenskou diktaturu s komunistickou rétorikou.

Rusko bylo touto Stalinistickou klikou ovládáno v podstatě až do roku 1991,

kdy skončila studená válka.

US feministky kdysi "prošlapaly" ohromné právní i "etické" změny v chování společnosti, dnes vedou "mediální lynče" proti mnoha slavným mužům, v kampani MeToo. Nevyhnul se jim US prezident D. Trump ani sex-symbol 60.let A. Delon, ovšem tady "dámy" (pardon osoby) z USA a dalších zemí narazily.

A nyní nastalo nové období - kdy tyto staré levicové síly opět zatoužily

po své "světové kulturní revoluci":

- rozvoji lidských práv (žen, ekonomických migrantů, LGBT komunity, atd.)

- multikulturalismu (národní tradice změňte, aby neurážely odlišné zvyky cizích lidí),

- boji proti "principu odpovědnosti" v konceptu národního státu (otevřete hranice a "pokladny" cizím lidem, přesuňte hlavní kompetence udílení svolení k pobytu na nadnárodní úroveň).

Jenže tato nově rozšířená lidská práva slouží hlavně tomuto ideovému konceptu - slouží v podstatě k útoku na národní státy, jsou zkřivená. A jsou přikryta zkřivenou organizací Spojených národů, která je v očích těchto "revolucionářů" pouhým zárodkem budoucí "světové vlády lidstva".

// Pozn.: Lidstvo má totiž dostatek prostředků, jak například klimatické problémy (tu malou část zaviněnou člověkem, různými neekologickými výrobami a výrobky) řešit, jenže nikomu z pracháčů se nechce dát asi tak 300mld usd ročně na rozvoj chudých zemí, to je raději dají na zbrojení a pro ně ziskové války, a OSN pak vnutí klimatické migranty lidem v Evropě na náklady daň. poplatníků. Dokonale vymyšleno. //

Zásadním multimiliardářem v pozadí "klimatické politiky a agend OSN" - agendy 21 a dnes agendy 2030, je Maurice Strong; kdyby to bylo na něm, planeta by měla maximálně 2-4miliardy obyvatel, ti ostatní ji totiž těm nahoře prý "pouze špiní". Vzpomínáte, jak ČR nakoupila vakcinu, kde ve firmě Baxter "omylem" přimíchali do vakcíny proti sezónní chřipce virus ptačí chřipky, jak psal tisk v USA i v Kanadě - našimi vynikajícími lékaři byla naštěstí reklamována? Nebo na podobný případ v Africe, kdy jistá vakcína způsobuje "jako vedlejší produkt" neplodnost afrických žen či těžká poškození lidského plodu? Vzpomínáte na nesmyslně tvrdou eko-politiku v Německu, či nové eko-aktivisty, co nechtějí mít děti kvůli "uhlíkové stopě"? Tak mnozí spekulují, že to vše mělo původ u jména Maurice Strong.

May 28, 2015 Richard Presser:

Maurice Strong

– the key to understanding global warming and Agenda 21 (*UN Agenda 2030 now)

The life and role of Maurice Strong is key to understanding how the myth of anthropogenic global warming was created and how it was used to establish the context for Agenda 21, arguably the most significant and most secretive plan for global transformation we have witnessed; more significant than the two world wars of the last century. As such, I feel it is important to understand how this has been unfolded in our world.

Arguably, the notion of scarcity as an issue for humanity as a result of human behaviour was given perhaps its first serious outing via the Club of Rome, with its 1972 report “The Limits to Growth”.

Víc o tomto také z úst australské senátorky Ann Bressington - video s cz titulky ZDE (od času 14:20) a 17:00 o Římském klubu a roku 1972 a zprávě "Limity růstu" (přelidnění planety):

"Ekologická krize (*z přelidnění) bude mezinárodní katastrofou,

která uvolní cestu k novému světovému řádu — k jedné světové vládě."

Řekl M. Gorbačov, člen Římského klubu, v r.1996, Monetary and Economic review, str.5

Maurice Strong a M. Gorbačov prohlásili o vznikající Chartě planety Země, že doufají, že tento dokument bude přijat jako nové Desatero přikázání, a že enviromentalismus se stane novým světovým náboženstvím. Z tohoto summitu vzešel také dokument Agenda 21 pod OSN.

Říkáte si asi - to je všechno pěkně "ujeté", nějaký "konspirační blábol".

Já tomu původně také nechtěl věřit, studoval jsem finanční elity světa, které jsem pokládal za klíčové pro vysvětlení různých krizí a válek. "Jde jim o moc, nikoliv o peníze", tady na blozích cituji často toto prohlášení E. Griffina, autora knihy o Fed.

Jenže co se děje nyní v Evropě, to nemá obdoby.

(V češtině od "občana Velké Británie" např. zde).

Ekologická krize jako důsledek přemnožení lidí,

lékem má být zvýšení porodnosti?

Když se začtete do článku Gatestone institutu (viz odkaz pod nadpisem), tak tam naleznete pasáž (kráceno):

Každému, kdo si přečetl volební program Zelených, je jasné, že to jsou v podstatě levičáci s ekologickou zelenou maskou. Podporují neomezenou imigraci a multikulturalismus.

Cílem mnoha z nich je nulový hospodářský růst.

Většina z nich podporuje apokalyptickou vizi změny klimatu a prohlašuje, že přežití lidstva bude brzy v sázce, pokud Evropa neučiní drastická opatření na "záchranu planety"

Je velmi pravděpodobné, že pod silným vlivem Zelených bude Evropský parlament prosazovat postupné vyřazení jaderné energie a fosilních paliv z evropských ekonomik. ...V zákulisí se již připravují politická rozhodnutí příznivá pro pokračující masovou imigraci do Evropy.

Multikulturně pojatí sněhuláci nesmí chybět na evropských Vánočních trzích, vtip?

Maďarský premiér Viktor Orbán neúnavně zdůrazňuje nebezpečí islámské masové imigrace do Evropy a prohlásil Maďarsko za "poslední baštu proti islamizaci Evropy". Italský lídr Matteo Salvini řekl, že "Evropa je islamizací ohrožena" a je nebezpečí, že by se mohla stát "islámským kalifátem". Většina ostatních "populistických" vůdců se však rozhodla politicky neriskovat a tuto otázku (pod tlakem médií) neřešit...

Během volební kampaně se nikdo nezmínil o vážných demografických problémech Evropy a koncept výměny populace je považován za "pravicovou" fantazii.

Je však nemožné ignorovat fakta. Míra plodnosti je téměř ve všech evropských zemích hluboko pod úrovní náhrady, kterou je hodnota 2,1 dítěte na ženu.

V Itálii to je ale 1,45 dítěte na ženu, v Německu 1,48; ve Španělsku 1,5; v Maďarsku 1,4 a v Polsku 1,38. Jedinou zemí v Evropě, kde je toto číslo vyšší, je Francie s 1,97 dítěte na ženu.

Francie ale má také největší muslimskou populaci v Evropě a všechna dostupná data ukazují, že porodnost je v muslimských rodinách vyšší.

Původní populace většiny evropských zemí se snižuje. Itálie ztrácí 250 000 obyvatel ročně, což přibližně odpovídá počtu obyvatel Benátek. Aby zastavilo úbytek svého obyvatelstva, rozhodlo se Německo pozvat miliony imigrantů. Dnes již tvoří němečtí občané narození v zahraničí cca 12 % populace. Masivní příliv stovek tisíc muslimských imigrantů v roce 2015 byl ale pro Německo společenskou katastrofou. Integrace selhala. Většina nově příchozích je stále bez práce a je závislá na sociálních dávkách.

A k tomu přibývá druhý problém politicky motivovaných procesů s těmi, kteří s konceptem nové kulturní světové revoluce nesouhlasí.

Viz citace z druhého článku pod nadpisem:

U okresního soudu v německém Kasselu probíhá trestní řízení. Obviněn je jeden z nejvýznamnějších německých biologů, čtyřiašedesátiletý profesor Ústavu Biologie Univerzity v Kasselu, doktor biologie Ulrich Kucher. Podle obžaloby spáchal trestný čin "podněcování k nenávisti, urážky a pomluvy".

Podkladem pro zahájení řízení byl rozhovor, který v červenci 2017 dal Kucher rakouskému katolickému internetovému časopisu kath.net. Evoluční biolog v něm řekl, že "manželství stejného pohlaví otevírají možný scénář hrůz pedofilie" a právo adoptovat děti páry stejného pohlaví znamená "podporu pedofilie na státní úrovni" (u nás viz projev "pro rodinu" Mons. prof. PhDr. Petra Piťhy, CSc, v katedrále sv.Víta, zde, od 6.minuty). Podnětem rozhovoru byl zákon o zavedení práva na sňatek osob stejného pohlaví, který přijal německý Spolkový sněm v červnu téhož roku. Jeho přijetí bylo protlačeno, stranou "Svaz 90/Zelení", podporovanou sociálními demokraty a "Levými", při slabých námitkách křesťanských demokratů. Pouze Alternativa pro Německo byla jasně proti.

Kucherovo interview v široké veřejnosti nepříliš známém internetovém médiu nečekaně rychle rozdmýchalo vlnu pobouření mezi kasselským studentstvem. Skupiny "Zelená univerzita" a "Kasselská zelená mládež" požadovaly propuštění profesora Kuchera. Jak bylo uvedeno v jejich tiskové zprávě, "Učitelé hrají vedoucí roli nejen na univerzitě, ale i ve společnosti jako celku. Je nepřijatelné, aby univerzitní profesor otevřeně vyjadřoval misantropické názory a podkládal je pseudovědeckými argumenty." A tehdejší předseda studentského výboru (AStA) přímo obvinil Kuchera z homofobie.

Soudní jednání začalo letos 5. června.

V souladu s normami trestního řádu Spolkové republiky Německo začíná vyšetřování výslechem obžalovaného, který má předložit soudu svoji verzi projednávaného činu dříve, než se soud začne zabývat jinými důkazy.

Profesor Kucher, který se pochopitelně necítil vinen v žádném bodě obvinění, prohlásil, že citace z článků, založené v soudním procesu a pocházející z některých německých sdělovacích prostředků, které mají svědčit o jeho údajném úmyslném urážení sexuálních menšin, byly vyňaty z kontextu a on sám je považuje za pomluvu a urážku své vlastní osoby.

"Ve svých projektech spolupracuji s homosexuálními biology jak v Německu, tak v zahraničí (prof. Kucher již několik let provádí výzkum na Stanfordské univerzitě) a nejsem žádný homofob," uvedl ve své obhajobě.

A nahlas přečetl řadu vědeckých definic, které mají přímý vztah k předmětu obžaloby.

Následně dostal slovo obhájce obžalovaného Marcus Zittig. Předložil soudu 14 návrhů, z nichž první byla žádost o zařazení knihy "Gender-Paradoxon" do spisu.

"Až po prostudování této práce bude jasné, že tvrzení mého klienta jsou založena na vědeckých biologických výzkumech," řekl.

Pokud jde o zbývajících 13 žádostí, pak podle Zattiga, "jsou to závěry vědeckých autorit a pediatrů svědčící o tom, že Kucherova tvrzení jsou podložena vědecky prokázanými fakty".

Prokurátor Enrico Weigelt, který sestavil obžalobu, vzhledem k množství práce, při níž by měl prostudovat 440 stránek knihy "Gender-Paradoxon" a probádat závěry třinácti učenců, požádal o přerušení řízení. Na otázku: "Kolik dní chce obžaloba, aby mohla tyto materiály prostudovat?" odpověděl, že zákonem ustanovené tři týdny na to nestačí.

Soudce tedy rozhodl o pozastavení procesu na dobu neurčitou. Datum jeho obnovení bude oznámeno samostatně.

Zajímavé na tom je už to, že státní zastupitelství navrhlo a schválilo obžalobu po přezkoumání pouze předložených materiálů, a soud je považoval za dostatečné k tomu, aby předvolal profesora Kuchera k soudnímu řízení, aniž by státní zástupce nebo soudce četli "Gender-Paradoxon", přičemž vše bylo postaveno pouze na jejich "dojmech".

Po sítích se o těchto mladých a naivních lidech, propagující "krásný nový svět" s právy pro všechny a udávajících odpůrce tohoto "krásného nového světa" (viz různí dobrovolníci na sítích, co např. udávají vůči migrantům prý nekorektní občany), šíří docela drsné satirické vtipy. Budou jejich představy a práva "prvními oběťmi" jejich utopických ideálů?

Kucher není ojedinělý případ. V poslední době je německá profesura vystavena stále častějším bojkotům a hrozbám ze strany studentů, kteří se domnívají, že se profesoři přidržují údajně xenofobních, rasistických, islamofobních, misantropických, misogynních, homofobních a/nebo antifeministických názorů.

Například v dubnu 2019 ve Frankfurtu nad Mohanem se skupina studentů Goetheovy univerzity pokusila narušit konferenci o nošení hidžábů. Napadli iniciátorku konference, ředitelku Centra globálních islámských studií a profesorku etnologie Suzanne Schröterovou. Požadovali, aby byla z univerzity propuštěna a byla jí zakázána vědecká činnost.

V květnu 2019 zase studenti Drážďanské vysoké školy výtvarných umění (HfBK) obsadili univerzitní knihovnu, protože správa univerzity nesplnila jejich požadavek na propuštění ředitelky knihovny Barbary Lenkové, jelikož se odvážila kandidovat v komunálních volbách za "Alternativu pro Německo" (AfD), přitom tuto stranu pro její protiimigrační politiku nenazývá krajně pravicovou, xenofobní a rasistickou ani absolutní většina německých sdělovacích prostředků.

Stávkující studenty citoval deník Dresdner Neuesten Nachrichten: "Neumíme si představit, že budeme i nadále využívat knihovnu, kterou spravuje kandidát za stranu AfD," prohlásili, a dali Lenkové ultimatum: "Buď HfBK, nebo AfD!"

Kdo si dal tu práci a přečetl si pečlivě tyto odkazy, vidí jasnou spojitost s "trockisty" světové bolševické kulturní revoluce - stejná absurdní obvinění lidí s jinými názory, masově pojaté udávání s velkou účastí státních peněz, naprostá neúcta ke svobodě slova, k názorům předků, k tradicím vlastní země.

Doporučím i dva další aktuální články - jeden o honu na Trumpa v USA, analytický, zde, a druhý o tom, jak je umlčována vědkyně, která poukazuje na jistou "módnost" trans-sexuálních témat, což se projevuje navýšením počtu mladých žadatelů o změnu pohlaví, kteří jsou ale reálně jen v zmateném období puberty, zde.

Když končilo socialistické Československo, těšil jsem se osobně na svobodu, i když jsem si vlastně pořádně neuměl představit, jak tvrdé to bude (jak to správně říkal herec Landovský, tomu jsem věřil).

Když jsem později studoval US finanční klany (viz předchozí blogy, od č.3 dál), chápal jsem to jako zápas o moc, někteří vydělávali na válkách, což mi přišlo jako svinstvo a pro mne jako dobrý cíl, snažit se jejich podvratnou činnost zveřejňovat a tím omezovat.

Ale když jsem četl ekologické analýzy, všechny tvrdily, že lidí žije na Zemi mnoho, až příliš mnoho.

(A nejedná se pouze o chudé rozvojové státy, koneckonců takové období mělo v historii i Česko, kdy "mít hodně dětí" znamenalo mít mladé ruce na práci, jistotu že část z nich přežije nemoci, a ve stáří se možná postarají o své rodiče.)

Proto jisté malé snížení porodnosti v Evropě - vzhledem k pokroku technologií - mi přišlo jako ideální korekce problému přelidnění planety v evropském prostoru.

(Samozřejmě je třeba také investovat postupně do ekologicky šetrných technologií.)

Jenže najednou NĚKDO - někdo z pozadí, s mocným vlivem i penězi - přijde s nápadem "rušit národní státy", podporovat masovou migraci, jako s plánem na rozbití Evropy složené z národních států:

BBC, 2012:

The EU should "do its best to undermine" the "homogeneity" of its member states, the UN's special representative for migration has said.

Peter Sutherland told peers the future prosperity of many EU states depended on them becoming multicultural.

Je osočováno Rusko a každý, kdo ty tradiční hodnoty hájí (viz Trump v USA, i když ten člověk pro mne osobně žádným ideálem není, ale ten hon na něho byl naprosto nechutný).

Oslava 75. výročí Dne-D v Anglii, premiér Babiš zažívá v Česku velkou kritiku. Zde stojí za Její Výsostí hned vedle US prezidenta Trumpa, který zažil "mediální lynč", spuštěný na základě lživých informací o spolupráci s Ruskem. Rozhodne o vině českého premiéra soud nebo "mediální lynč", opřený o pouhý papír nějakého EU výboru, že "mohlo dojít" ke střetu zájmů?

Například v Německu vyšel článek v Der Spiegel, že "demonstrace proti Babišovi se snaží zabránit populistům a autoritářům ovládnout Česko podobně, jako se to stalo v Polsku (katolickém) či Maďarsku" - což je naprostá dezinterpretace protestů (nebo možná není a pak se ukazuje, co je skutečně za těmi protesty, proč mají podporu například části evropského tisku):

Der Spiegel: Češi demonstrují, aby z nich nebylo druhé Maďarsko

Češi masově demonstrují proti premiérovi Andreji Babišovi, protože nechtějí, aby se z jejich země stalo druhé Maďarsko, je přesvědčen německý magazín Der Spiegel. Maďarsko i Polsko magazín v komentáři označuje za autoritativně vedené, nacionalistické a izolované v rámci Evropské unie.

Viděl jsem toho už hodně.

Viděl jsem knihy o milionech mrtvých lidí po akcích USA jak za studené války, tak po ní. Například současné odhady hovoří až o 3,5mil mrtvých lidí pouze ve Vietnamu, např. o 0.7mil mrtvých v Kambodži, o milionu mrtvých v důsledku vykořisťovaných států Latinské Ameriky (zadního dvorku USA), milionu mrtvých v západem podporované válce Iráku proti Íránu, 1.5mil mrtvých ve válce "s terorismem" po 11. září, o desítkách milionů lidí bez domova, v důsledku bombardování a válečných akcí USA "o světovou dominanci". Sověti pak například mají na svědomí 2mil mrtvých z války v Afghánistánu.

Viděl jsem důkazy zmanipulovaných převratů s palbou "neznámých odstřelovačů" (zde).

Viděl jsem zmanipulovaná vyšetřování těchto převratů (Ukrajina viz zde a zde).

Ale to, co se děje nyní s Evropou s masovou migrací, to je naprosto nové.

Jsou umlčováni kritici, dokonce i vědci.

Nedbá se odkazu našich předků, prý z důvodu naší bezpečnosti máme klíčové

pravomoce státu převést na - původně západní - nadnárodní unii.

A hlavně:

Výchova dětí je nyní už nikoliv v rukou rodičů, ale "v rukou" displejů mobilů a sociálních sítí, kdy výrobci her, filmů a obsahu internetu mají zásadní vliv na myšlení mladých lidí.

Těm jsou prostě nyní vymývány mozky, jinak to nelze nazvat,

a to i s pomocí "ideových neziskovek" za peníze státu, tedy z daní.

"Globalisté chtějí situaci destabilizovat, pokud jsou tady lidé, kteří podle jejich názoru nedělají přesně tu politiku, kterou by si oni představovali. Chtějí, aby existovalo více základních škol, jako je ta, ze které mě vyhodili."

"Mladí nemají vědomosti, jsou jim vymývány mozky už na školách."

"Evropský projekt se začal rodit už po druhé světové válce a je zajímavé, kteří lidé tam byli zainteresováni od samého začátku. Zajímavá knížka je třeba Znečištěný pramen, která přibližuje, jak se kořeny Třetí říše přenesly do Čtvrté říše, no a korporace a finanční aristokracie to řídí z pozadí směrem ke světové vládě."

Stanislav Balík,
major v záloze a bývalý náčelník skupiny humanitních oborů na vyškovské vojenské akademii, sociolog,
zakladatel masarykovsko-baťovské akademie, po odchodu z armády byl učitelem na základní škole ve Znojmě, odkud byl "vypuzen"; citace zde, původní - opravdu vynikající - rozhovor (audio) zde.

Tato společnost se stala rukojmím cizích zájmů.

Začíná být skrytě totalitní.

Mladí lidé podléhají iluzi "o ideálním světě blahobytu pro všechny".

Ale to není možné. I kdybychom chtěli, tak celá planeta nemůže žít jako 500mil lidí na západě, ekologicky by selhala skoro okamžitě.

Války neztratí své sponzory, protože tito lidé nebudou NIKDY dobrovolně financovat svoji budoucí konkurenci, v rámci nějakých "rozvojových programů". Ty vždy skrytě slouží pouze zájmům velkých korporací, budují se za ně díla, nutná pro vývoz bohatství surovin z těchto zemí, nic jiného.

Tradiční svět je opravdu místy hodně surový a zlý, ale má svůj řád.

Ale ta neustále se vracející myšlenka "světové kulturní revoluce", nyní s pomocí ultra-širokých lidských práv pro uprchlíky od OSN a spol., touha rozvolnit tradiční národní státy a tradiční rodinu, ta je zjevná (viz zákony o zákazu používat pojmy "otec a matka" v úředních dokumentech, má to být "rodič 1 a rodič 2").

Reuters, 8.7.2019:

Pompeo, who did not take questions from reporters, said international institutions built to protect human rights had drifted from their mission.

Více a mnohem podrobněji o konceptu lidských práv, humanistickém manifestu, přirozeném právu, sociální solidaritě, současných bytnějících lidských právech a OSN, snaze změnit OSN na "viditelnou" část nové Světové vlády, viz prof. Walter Veith, zde a zde

(odkazy vedou na dvě zásadní pasáže, video má cz komentář nebo titulky).

Uvádí (krom jiného) i citáty významných státníků, papežů i šéfů OSN, například:

"Světový mír není možný bez nové světové vlády."

(čas videa 1:19:00)

"Svět nenajde změnu a mír, dokud nenastane nový druh vzdělávání."

(zde, čas 0:46:00)
 

No, komu se poštěstí zažít v jednom životě pád železné opony, a později plíživý nástup "federalistů", co i s pomocí filmů, TV programů a školení dětí na školách budují naivní víru v dobré úmysly pracháčů (víc o tom pěkně a česky zde).

My, co jsme vyrostli za totality, jsme asi nikdy tak hloupí nebyli, jako tito noví mladí kosmopolité - mladí liberálové z měst, na které pracuje rukama uprchlý Ukrajinec, který musel utéct ze své země, kde pracháči spustili válku.

Foto: Vít Šimánek, ČTK - účastníci protestů proti premiérovi Babišovi na Letné, červen 2019, článek zde.

Podobnou naivitu a neochotu vidět fakta projevují také stárnoucí obdivovatelé V. Havla a jím hlásané utopie "o lásce", ti také sní o tomto nereálném světě "vzájemné lásky" odlišných lidí a kultur.

To tito mladí nevidí, tu realitu, a pravdy předků jsou už pro ně málo, od obrany svého území, po jisté zásady rozdělení rolí muže a ženy, aby děti měly to, co potřebují ke svému vývoji.

Začíná těžká totalita (zde).

Uvidíme, koho si EU zvolí do svého čela.

Ale to vymývání mozků mladým lidem a umlčování kritiků této politiky

se Evropě vymstí. A to se mi nelíbí, protože primárně je to celé podvod,

a nakonec to odnesou právě tito mladí, co tak nadšeně udávají

různé staromilce, za jejich "zkostnatělé" názory na rodinu a vlast.

Příroda si s tím jistě poradí,

hlupáci nepřežijí dlouho (zde, zde, zde).

Ale my jsme součástí této přírody, nejsme nad ní.

A pokud nebudeme schopni dodržovat pravidla zdravého (selského) rozumu,

pak nás jiní převálcují.

Zvrácené rozšiřování lidských práv, lhaní v médiích o kriticích, pohodlnost akademiků na vysokých školách i lenost "mladých elit", co už nikdy rukama pracovat nehodlají, jen si budou posílat selfíčka a budou ohrnovat nos nad každým, kdo jde upocený z práce, to je svět, který nemůže dlouhodobě přežít.

Mírný úbytek obyvatel je naprosto v pořádku, akorát je potřeba pracháče stáhnout o nemravné zisky, rozumně pak dotovat ekologii, chudé občany i rozvojové země.

Tradiční rodina je prostě jedinou platformou plození dětí. Tolerujme jiná soužití, ale nepleťme si je s rodinou. I tady platí, že to je přírodní zákon - my jsme součástí této přírody a nestojíme nad ní.

A tradiční národní stát prostě umožňuje spravovat odpovědnost, aby ti odpovědní nebyli až příliš daleko od lidí, jimž vládnou. Světová kulturní revoluce je krásný utopický sen, o světě bez zápasů, problémů, o snadném přežití (navíc tato centrálně řízená společnost se snadno může změnit v naprosto totalitní "lágr", technologické prostředky "sledování a kontroly" na to už lidstvo má).

Ale každý ví, že svět bez zápasů je svět, který vede k zakrnění a úhynu.

To je hlavní přírodní koncept, zápas odlišuje kvalitu od nekvality,

genofond je pak životaschopný.

Naše lidské "slovo a písmo" jsou jen doprovodné informace

k zákonům přírody.

Pavel Sedlák

Volně související odkazy:

Jana Jochová 3. díl:

Rodině nepomůže genderová ideologie, jež vykládá rovnost jako stejnost a tvrdí, že dítě je pro ženu překážkou v kariéře.

Nejlepší úvodem do našeho dnešního povídání bude citát:

Tak dneska jsem si na internetu objednal kalhoty, lednici – a dvě děti. Ano, taková možnost už tady je a tato forma obchodu s dětmi (jinak to nazvat nelze) se stala realitou. A nejedná se o záležitost méně rozvinutých zemí, které jsou s lidskými právy na štíru, ale severní Ameriky a nyní už i západní Evropy.

Organizace Men Having Babies působící v USA a Kanadě cílí na páry gayů, kteří chtějí mít dítě. Na svých internetových stránkách prezentuje 20 soukromých klinik, které mají v USA, Kanadě a Indii zajišťovat zprostředkování dítěte. Tato organizace měla v květnu v Bruselu svoji konferenci a to dokonce v budově vlády bruselského regionu.

Podobné praktiky však nelze v civilizovaném světě tolerovat.

Žena se nikdy nesmí stát věcí k pronájmu a dítě není zboží na prodej. Malé dítě je plnohodnotnou lidskou bytostí, která má svá práva. Tento obchod považuji za naprostou degradaci žen a porodu na technickou záležitost, kdy se děti stávají pouhou komoditou. Mám pocit, že se dostáváme několik století zpět, kdy byl povolen obchod s otroky.

Konec citátu.

Pokud se ptáte, kdo tak odvážná slova vyřkl, tak to byl kupodivu normální politik.

Jsou to slova europoslance Tomáše Zdechovského.

Cituji ho proto, že jsme před týdnem a před dvěma týdny debatovali o velmi podobných tématech. Hovořili jsme o výzkumech, jak je výchova dětí ovlivňována homosexuálními páry, o učitelích ovlivňovaných propagandou aktivistů a také o výrobě dětí na zakázku, jak o tom mluví pan poslanec Zdechovský. To vše opět s naším dnešním hostem, Janou Jochovou, předsedkyní Aliance pro rodinu.

Vladimír Pikora: Mediální lynč přerůstá ve fyzické násilí ve společnosti

Reflex, 13. 6. 2019

Řada lidí už nechce demokracii. Zdá se jim přežitá. Chtějí "liberální demokracii".

Ať už ale chtějí cokoliv a nazývají to jakkoliv, ve skutečnosti jen dali prostor mediokracii. Média diktují, o čem se bude veřejně mluvit. Jak se o tom bude mluvit.

I co si o tom má běžný člověk myslet. Sice se to mnoha lidem nelíbí, nelíbí se to dokonce i některým médiím, ale ať tak, či onak, výsledkem je, že svoboda a právo na odlišný názor se vytratily.

A mediální boj se pomalu mění na krvavou melu.

Zatímco dřív proti sobě bojovala levice a pravice, dnes bojují konzervativci s liberály. (Či spíš opačně: liberálové s konzervativci, jelikož ti druzí častěji než první jen mlčí.) Zatímco dřív tvořily zpravodajství zprávy, dnes je tvoří hodnotové soudy a názory. Argumenty vystřídaly urážky. A není to jen český fenomén; je to fenomén celé západní společnosti.

Soudruzi v minulém režimu vzkazovali "štvavým" vysílačkám, že kdo seje vítr, sklidí bouři. V tom snad jediném měli pravdu, i když úplně naruby, než si představovali. V Americe to už pociťují takzvaná liberální média, jejichž motorem je televizní stanice CNN. Její sledovanost totiž prudce klesá.
 

Trump lže? Díky, už to číst nechci...

Zdá se, že diváci už nechtějí slyšet, že prezident Trump lže, nýbrž chtějí vědět, co prezident říká. Zdá se, že čím dál víc lidí ho chce vyslechnout, zamyslet se nad jeho slovy a poté samostatně posoudit, zda jeho názor je chytrý, či hloupý. Přece jen je to prezident stále ještě nejmocnější země světa a byl demokraticky zvolen — ačkoli se to menšině nelíbí a nechce prohru přijmout. Diváky stále víc zajímá prezident; nikoli nějaký názor novináře na prezidenta, který je vydáván za zprávu.

Lidé nechtějí dokola slyšet "zprávy" typu, že prezident lže častěji, než si vy myjete ruce. Tak koncipovaná "zpráva" prostě postrádá důvěryhodnost: Možná že prezident lže o svých příjmech, milenkách, financování… Prostě o kdečem, kde se mu to hodí. Ale lhát tak často, jak liberální média uvádějí, a to i o věcech, kde k tomu zjevně chybí osobní motivace?

To je zkrátka nepředstavitelné. Proč by potřeboval lhát tak často?

Nebude to spíš tak, že jakmile prezident řekne něco, co se novináři nelíbí, rozumějme: má jiný názor než novinář, je označen za lháře…?

Pak ovšem nejde o lež, ale o jiný názor.

Slovo "lež" tím najednou ztratilo původní smysl.

Došlo to tak daleko, že někteří američtí filozofové prohlašují, že takzvané fake news nejsou lži, ale jen mediální označení pro pravicové názory. Vlastností fake news tudíž pak je, že nikdy nejsou levicové. Že na tom něco bude, dokreslují zprávy, že 40% Američanů nyní vzhlíží k socialismu. To ovšem jen proto, že si ho neumějí představit a vlastně nevědí, co obdivují.

 

Kdyby to bylo jen v Americe, nechá mě to klidným.

Bohužel něco hodně podobného běží i u nás.

I u nás liberální a konzervativní média popisují dva odlišné světy s tím, že liberálové mají potřebu lidi s jiným názorem označit za lháře.

Jakl vs. Feri

Hezkým příkladem může být kauza Jakl. Když byl někdejší tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl napaden v metru kvůli politickému názoru, většina liberálních médii mlčela, jako by se nic nestalo. Byl to pravý opak nedávné situace, kdy byl napaden poslanec Feri. Tehdy se naopak tato média mohla přetrhnout, aby to označila za útok na demokracii. Jako by jedno po hubě bylo jiné než druhé po hubě.

Jenže když se o několik dní později údajný útočník na Ladislava Jakla přihlásil policii a popsal situaci přesně obráceně než Jakl, mohla se stejná do té doby mlčící liberální média přetrhnout, aby informovala, že Jakl lže, protože už přece "víme", že to všechno bylo jinak.

Fakt??!! Jak může o realitě kdokoliv cokoliv vědět, nebyl-li na místě nebo neviděl-li záběry z kamer? Máme jen dva opačné názory proti sobě. Až po vyslechnutí svědků a uzavření vyšetřování můžeme soudit.

Liberální média už ale vědí. Jejich nadpisy už Jakla odsoudily.

Média věří tomu, čemu věřit chtějí, a posílají to jako fakt dál.

(Bohužel jsem se nikde nedočetl, proč údajný protivník Ladislava Jakla, podle něhož bylo vše jinak, takže není útočníkem, nýbrž napadeným, otálel s ohlášením věci na policii. Myslím, že je normální, že je-li někdo napaden, hlásí to. Naopak předpokládám, že jen málo útočníků přijde na policii a událost hlásí jako první…)

To, že liberální média kvůli nedůvěryhodným komentářům vydávaným za zprávy směřují ke krachu a musí škemrat o podporu, mi nevadí. Vadí mi, jak zhoršují náladu ve společnosti. A opět nejen v USA či u nás.

Zavrženíhodná heterosexuální většina

Minulý týden proběhla médii zpráva o tom, jak útočníci napadli v Británii dvě lesby: Chtěli, aby se na povel líbaly. Podobných útoků přibývá. Zatímco v roce 2014 evidovala policie v Británii 1488 napadení kvůli sexuální orientaci, loni jejich počet přesáhl 2300. To ukazuje rostoucí agresivitu ve společnosti.

Jenomže přesně tuhle agresivitu mnohá média svými štvavými komentáři

na podporu menšin a na úkor majority podněcují.

Mnoho lidí totiž začalo mít pocit, že jsou jako majorita utlačováni. Možno dosadit leccos: třeba heterosexuální majorita a další. Osobně neznám nikoho, kdo by měl něco proti homosexuálům; znám ale hodně lidí, kterým vadí pocit, že se jako heterosexuální většina mají cítit nějak odsouzeníhodní (ať už je jejich pocit oprávněný, či ne). Tenhle pocit se rekrutuje z faktu, že tlak minorit na získání místa na slunci už je příliš velký.

Moje POZN.: Viz např. zákony o zákazu používat pojmy "otec a matka" v úředních dokumentech, má to být "rodič 1 a rodič 2", což jde současně přímo proti zákonům přírody a proti biologickému faktu, že biologická pohlaví jsou pouze dvě - samčí a samičí, mužské a ženské.

A média v tomhle ohledu nespojují, média společnost rozdělují. Tedy ji ničí.

Jaroslav Bašta: Bude pražská barevná revoluce?

První zprávy, 2. 6. 2019

Ve třicátých letech bývalo podobné počínání nástrojem politických hnutí, které se tehdy označovala za fašistická. Mezi jejich obvyklé manýry patřilo narušování schůzí a demonstrací jiných, zejména levicových politických stran, a pouliční násilí.

Pro atmosféru doby bylo příznačné, že státní moc obvykle fašistické násilí tolerovala.

Dnes se stejným způsobem chovají aktivisté, kteří sami sebe označují za demokraty a demokracií se zaklínají při každé příležitosti (Demokratický blok, Milion chvilek pro demokracii). Média, včetně veřejnoprávních, tuto hru hrají s nimi a jejich oponenty vesele nálepkují jako extrémisty, pravicové radikály, populisty. Stejně jako kdysi státní moc v tomto ohledu uplatňuje oblíbenou politiku dvojího metru v duchu Orwellovy Farmy zvířat - "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější."

Takže když na Novém Zélandě došlo k teroristickému útoku v mešitách, ministr vnitra a policejní prezident okamžitě vystoupili s varováním, že schvalování atentátu se bude trestat. Slovo dodrželi, problémy má asi 30 lidí, kteří se na sociálních sítích v tomto duchu vyjádřili.

Ovšem, když radní z Jesenice napsal, že prezidenta je třeba podříznout a spálit, žádné reakce jsme se ani od Jana Hamáčka, ani od Jana Švejdara nedočkali. Trvalo měsíc než orgány činné v trestním řízení oznámily, že výrok prověřují.

 

Mediální nálepkování a dvojí standardy vnitra nesou své ovoce.

Násilí se přesouvá z virtuálního prostoru do naší reality. Násilníci dobře pochopili, že dvojí metr znamená, že když si vyberou oběť, která má nálepku "kontroverzní" nebo "extremista", nikdo je stíhat nebude, protože noviny napsaly, že ten Jakl si za to může sám a orgány činné v trestní řízení se zatím řídí mediální nápovědou.

Takže náhle zde máme politiky dvojí kategorie. Jedny médii a policií hájené a chráněné (např. Dominik Feri), jiné pak nehájené...

Připočtu-li k tomu, že každý týden se na náměstích scházejí demonstranti ke svým  dvouhodinovkám odporu vůči prezidentovi, premiérovi a momentálně (trochu nelogicky) právě jmenované ministryni spravedlnosti, začínám mít obavy.

Budou-li mít jejich sponzoři dost trpělivosti s financováním chvilek nenávisti, nakonec se z toho vyklube další "barevná revoluce".

"Sametová" být ale už nemusí.

Ranní kávička T. Spencerové

iPrima.cz, 11.7.2019

- Facebook mezitím upřesnil pravidla hejtů. Už mu nevadí "vyhrožování, které vede k násilí" (dokonce i k "vysoce intenzivnímu násilí"), pokud bude vyhrožováno lidem, kteří jsou na jeho interním "seznamu nebezpečných osob a organizací."

Žalující, soudce i kat v jedné osobě, fascinující…

- Kromě milionů Ukrajinců, kteří už ze země odjeli, o emigraci přemýšlí 36% z těch, kteří ještě zůstávají doma. A mezi mladými (18 až 35 let) je to dokonce 60%. Přičemž nejpopulárnějšími destinacemi jsou pro ně Polsko, Německo a Česká republika.

Ukrajinské železnice mezitím zjistily, že linka mezi Kyjevem a Moskvou, kterou chtějí z politických důvodů zrušit, je jejich nejziskovější…

- Po nedávném trapasu, kdy se provalilo, že Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) podváděla při hodnocení "Asadových chemických útoků" v Sýrii, a nechávala je sehrávat Bílými přilbami, OPCW "vytvořila nový tým" vyšetřovatelů, který přezkoumá devět údajných chemických útoků, k nimž došlo během osmi let tamní války, a "určí viníka". Takže schválně… (*jak to asi dopadne… )

- Monako se stalo první zemí na světě, která je plně pokrytá 5G sítěmi.

Novinky, 28. 6. 2019

Obchod s dětmi na základě falšování důkazů o rodinném prostředí

Italská policie zadržela na severu země 18 lidí podezřelých z toho, že psychologicky manipulovali děti a za úplatu je pak dávali do pěstounských rodin. Mezi zadrženými jsou místní politici, lékaři a psychoterapeuti turínské neziskové organizace poskytující sociální služby. V domácím vězení skončil vedle pěti lidí i starosta obce Bibbiano mezi Bolognou a Milánem.

Případ se začal vyšetřovat v roce 2018, složka se dočkala přízviska Andělé a démoni. Síť podezřelých podle vyšetřovatelů produkovala falešná hlášení, na jejichž základě byly děti odebírány svým rodinám a končily u pěstounů - přátel a známých lidí zapojených do podvodu. Ti pak za péči o děti pobírali veřejné peníze. Podle agentury ANSA se tak skupina obohatila o stovky tisíc eur.

"Podle soudu bylo cílem skupiny stíhaných osob odebírat děti rodinám v tíživé sociální situaci a svěřovat je za úplatu jiným rodičům," napsal deník Corriere della Sera. Agentura ANSA uvádí, že stíhaní jsou podezřelí mimo jiné z podvodu, maření spravedlnosti, zneužití úřadu, padělání veřejné listiny, týrání dětí, vážného ublížení na zdraví, vyhrožování, pokusu o vydírání či zpronevěry.
 

Využívali i elektrošoky

Síť používala mimo jiné podvržené výkresy dětí, do kterých byly přidávány sexuální narážky. Terapeuti se přestrojovali za "zlé" postavy z pohádek a vydávali se přitom za zlomyslné rodiče, které očerňovali i dalšími způsoby. Pomocí elektrošoků se dětem pokoušeli navodit nepravé vzpomínky na sexuální zneužívání, napsala agentura AFP.

Ve zprávách bývaly domovy klamně vedené jako zchátralé a zavádějícím způsobem v nich byl také popisován emoční stav dětí, uvedla ANSA. Tím vším chtěli stíhaní děti rodičům odcizit.

V některých pěstounských rodinách byly děti údajně sexuálně zneužívány. Jeden z pěstounů vedl sexshop, jiní mají psychické problémy, napsal list La Repubblica. Policie také ve skladu zajistila desítky dárků a dopisů, jež v průběhu let dětem posílali jejich skuteční rodiče, ale turínská nezisková organizace jim je nikdy nepředala.

Blesk.cz, 2012 - chudé děti jsou prodávány v Bangladéši pro prostituci.


Jedenáctiletá prostitutka polyká pilulku Oradexon, která slouží k tomu, aby dobytek rychle tloustnul. Její cíl je být také macatá, protože chce na své zaoblené křivky nalákat co nejvíce zákazníků. Taková je situace v muslimském Bangladéši. Podle neoficiálních informací tam působí až 150 tisíc kněžek lásky.

Chudé rodiny na venkově prodávají totiž své malé dcery v přepočtu za 4500 Kč. Podobně na tom byla i dnes již sedmnáctiletá Haši. Tu nalákala do obchodu se sexem obchodnice s lidmi, která ji prodala do nevěstince v dhácké čtvrti Kandapara.

Tehdy byla Haši podvyživená holčička, o kterou příliš velký zájem nebyl, a tak ji její »bordelmamá« donutila brát steroidy, které jsou určeny pro dobytek, aby rychleji ztloustla, a byla tak atraktivnější. "Existuje velký rozdíl mezi tím, jak vypadám teď a jak jsem vypadala v dětství," řekla Haši. "Nyní jsem schopná denně obsloužit spoustu zákazníků. Někdy až patnáct," chlubí se dívka, která má čtyřletého syna.

Své zákazníky »obsluhuje« v chatrči z vlnitého plechu, ale i když má zájemců dost, tak si na moc nepřijde. Ceny začínají v přepočtu na 11 Kč za styk, takže se musí hodně otáčet. "Když jeden den nemám zákazníky, tak druhý den nemám na jídlo," svěřuje se se šokující upřímností Haši.

Většina peněz, které vydělá, jde totiž do kapes majitelkám nevěstinců, které tvrdí, že si děvčata musejí odpracovat to, co za ně nevěstinec zaplatil. Dívky si nedokážou spočítat, kolik toho vydělají a kolik ještě dluží. Navíc jsou na steroidu Oradexon, který jim pomáhá dosáhnout sexy křivek, závislé. Při dlouhodobém užívání může oradexon způsobit cukrovku a vyrážky.

Obchod s lidmi v turistickém ráji

10. 10. 2016

Návštěvníky jihoamerického Peru na letišti nově uvítají velké barevné plakáty hlásající řadu hesel:

"Ne obchodu s drogami!"

"Ne ilegální dětské práci!"

"Ne nucené prostituci!"

Mají pomoci proti obchodu s lidmi.

Kdyby zde tyto nápisy nebyly, většina návštěvníků by si ani neuvědomila, co se v zemi proslavené svým přírodním a kulturním bohatstvím, děje. O závažném porušování lidských práv ví ovšem i tak málokdo.

Ačkoliv neexistují žádné statistiky a přesná čísla, nejvíce jsou obchodem s lidmi ohrožené děti. V Peru totiž stále nevymizel tradiční systémem "opatrovnictví". Velmi chudé indiánské rodiny z hor a venkova často posílají své děti k jiným rodinám ve městech. Ocitají se u příbuzných nebo známých či známých známých. Tyto rodiny pak mají dítě vychovat, poslat do školy a postarat se o něj. Výměnou za to jim dítě pomůže v domácnosti.

Praxe je ale jiná.

Děti, které do rodin přichází často ve velmi nízkém věku, se dostávají do zcela závislého stavu na svých opatrovnících. Jsou jim zabaveny doklady a nedostávají možnost chodit do školy, naopak jsou zcela zavaleny domácími pracemi. Ve starším věku se pak k práci doma přidávají v případě mnoha dívek i nucené sexuální služby. Děti, které se pokusí utéct a jsou chyceny, jsou policií vráceny svým legálním opatrovníkům.

NORSKO: Takový normální úchyl z Barnevernetu

18.8.2018, Neviditelný pes

Jak byste se cítili, kdybyste zjistili, že vám byly děti násilím odebrány kvůli posudku usvědčeného dlouholetého pedofila, kterému po krátkém pobytu ve vězení jeho děti hned vrátí? Na to se ptá i britská BBC v nové dokumentu.

Norsko se v uplynulých měsících snažilo všemožně popírat, že by jeho sociální organizace Barnevernet jakkoliv pochybila. Často se snažila namluvit, že jde o "propagandu", kterou proti ní mělo šířit Rusko nebo jiné "nepřátelské" síly.

Teď asi na tento seznam bude muset přidal další zemi – Velkou Británii.

Ta totiž natočila další dokument o skandální praktikách Barnevernetu, kde mnohdy pracují i usvědčení pedofilové a jiní úchylové, kteří odebírají rodičům děti za sebemenší přestupky. Oni sami však mohou šířit dětské porno a prakticky nic se jim nestane.

BIG BEN: Tommy Robinson v širším kontextu

12.6.2018, Neviditelný pes

Zatímco v Londýně a před britskými ambasádami demonstrují za svobodu Tommyho Robinsona desetisíce lidí, obávajících se o jeho život v britských věznicích plných fanatických islamistů, a o budoucnost svobody slova, britská mainstreamová média, jen co byl odvolán soudní zákaz informovat o jeho zatčení, rozjela tuhou kampaň.

Ne za svobodu slova a na podporu jejího statečného obránce, jak by se od nezávislých britských médií chtělo tradičně očekávat, nýbrž na obranu britské justice před "pravicovým extrémistou" a "několikanásobným zločincem", opakovaně porušujícím zákon.

...

Britská justice se tedy v tomto případě dopustila nejméně čtyř neregulérností.

Jenže to je jen špička ledovce, jejíž kontext má mnohem větší hloubku a rozsah.

Kdo tleská britské justici za rychlé "fair vykonání zákona" v tomto případě, buď nevnímá nebo záměrně ignoruje, že

tatáž justice se teprve po dvaceti či třiceti letech

rozhýbala k právnímu postihu násilnických gangů,

jejichž oběťmi jsou desetitisíce skupinově znásilňovaných

a fyzicky mučených nezletilých děvčat.

A že na těchto zločinech nese spoluvinu policie, odmítající násilníky zatýkat, lokální politici a sociální služby, odmítající dívky chránit, a média odmítající o nich veřejnost informovat.

A do toho vstoupil právě Tommy Robinson se svým tehdejším hnutím English Defence League a s demonstracemi, díky nimž se o těchto monstrositách veřejnost konečně začala dozvídat a justice byla donucena začít sexuální gangstery zatýkat.

Nebýt hrstky statečných lidí jako on, gangy by vesele znásilňovaly dodnes

a nikdo nebyl trestán.

Druhou takovou skupinou demonstrující proti násilnickým gangům je Britain First, jejíž dvě vůdčí osobnosti, Paul Golding a Jayda Franson, byly před půlrokem odsouzeny k několikaměsíčním trestům za "hrozivé a urážlivé chování nebo řeč".

Před dvěma roky záhadně zemřel ve vězení na "drogové předávkování" jistý Kevin Crehan, po odpykání poloviny dvanáctiměsíčího trestu (v praxi tedy změněného na trest smrti) za položení slaninového sendviče ke dveřím mešity – což bylo souzeno jako "rasistický útok na mešitu".

Proto se také Robinsonovi fandové obávají, že z vězení už nevyjde živý.

Kdo chce namítat, že jde jen o pár xenofobních výtržníků, může si dát práci a snažit se získat podrobnosti statistik Britské státní prokuratury - více než 10.000 osob zatýkaných ročně od roku 2011 za "rasově motivované" útoky: kolik z nich je fyzických, kolik verbálních, kolik internetových a kolik je slaninových sendvičů.

A vezou se s tím i cizinci.

V době, kdy si do Británie jezdí na turné po mešitách zahraniční extrémističtí kazatelé hlásat nenávist ke všemu západnímu, britská policie zatýká, tři dny vězní a pak vykazuje s dalším zákazem vstupu tři reportéry z Rakouska, USA a Kanady

za to, že chtěli natočit interview s Tommym Robinsonem.

Nová republika, 30.6.2019

"Práskači"? Nebo disidenti a jejich pomocníci?

(kráceno)

Čas od času se stane, že se člověku zvedne žaludek a nemůže už strávit to, co od něho jeho nadřízení vyžadují. To, k čemu přistoupil dobrovolně jako zaměstnanec, voják nebo jako občan, se postupně či náhle stane morálně neúnosné.

Když v roce 2007 vojenský specialista Bradley Manning viděl videozáznam z irácké války, jak helikoptéry americké armády kosí velkorážným kulometem novináře pracující pro tiskovou agenturu Reuters, rozhodl se vyjmout záznam z utajených informací a poskytnout ho veřejnosti. Nevím, jestli tušil, že útok na novináře je záměrem, a nikoliv omylem.

Avšak ve smyslu pozdějšího vývoje je tento útok začátkem útoků na novináře, vydavatele, občanské aktivisty a všechny ty, kteří hledají alternativy.

Manning se jako voják nemohl stát občanským aktivistou a tak není divu, že použil Wikileaks, založené v roce 2006 Julianem Assangem.

Jak dopadl/a Manning/ová po jistě naprosto svobodné změně pohlaví a sedmi letech samotky ve vojenském vězení? Je znovu ve vězení za to, že odmítla vypovídat k Assangemu a údajné dohodě o předávání utajených materiálů. Evidentní snaha o jeden veliký, nádherný proces, America the First...

Daniel Everett Hale, 31letý zpravodajský důstojník, byl americkým prokurátorem pro východní okrsek státu Virginie při odhalení Obamova programu atentátů pomocí dronů obžalován z vícenásobného porušování zákona o špionáži, včetně nezákonného získávání tajných amerických vládních dokumentů a jejich předávání novinářům. V obžalobě nebyl jmenován žádný reportér ani zpravodajská organizace. Důležité detaily však ukazují, že oním novinářem je Jeremy Scahill a vydavatelem je The Intercept.

V říjnu 2015 vydala tato vskutku investigativní organizace osmidílný sériál článků The Drone Papers, založený na svazku špičkových prezentací snímků, poskytnutých anonymním zdrojem. Mezi podrobnostmi, odhalenými v uniklých dokumentech, bylo, že 90% lidí zabitých kárnými útoky dronů nebylo těmi, kteří měli být jejich cílem. Dokumenty také odhalily postup krok za krokem - s vývojovými diagramy a grafy, podle kterých byli jednotlivci identifikováni jako cíle pro zabití, a pak procházeli procesem nazývaným "zabijácký řetězec", v němž tito jednotlivci byli na závěr umístěni do "zaměřovacího cyklu", což je dvouměsíční okno, ve kterém má americká armáda "povolení" k provedení atentátu (*vraždy bez možnosti soudu a obhajoby).

Lidem, jako jsou Manning, Hale a mnozí další, se nyní dává nálepka práskač (whistleblower).

Google to překládá pojmem oznamovatel.

Ze seznamu "práskačů" vidíme, že v minulosti mohli kontaktovat novináře z New York Times, jako byl Daniel Ellsberg, a předat jim dokumenty o válce ve Vietnamu. Případ Mordechaje Vanunu, jako jednoho z mála ne-Američanů v tomto přehledu, mluví za všechny, když nechal zveřejnit údaje o izraelských atomových zbraních.

 

Před pomstou zakrývačů skutkových podstat (ale) nelze uniknout.

Jistě si toho byl vědom i David Kelly, expert na chemické zbraně, když byl označen jako zdroj uniklého spisu z doby irácké války. I když mnozí poměrně pochopitelně nevěří "oficiální povídce" o sebevraždě, sama skutečnost úmrtí vypovídá sama za sebe...

Miliony lidí tehdy vyšly do ulic a pokusily se odvrátit nesmyslnou podporu Británie ve válce USA proti Iráku. Přesto Blair šel do války na základě podvržených dokumentů, zřetelných lží, protože, jak řekl: "Je správná věc to udělat, řekl mi to Bůh".

Pro "práskače" (*má tato penězi zkorumpovaná společnost) jistý trest, pro pachatele (*zločinů) beztrestnost a mnoho peněz.

V boji za informovanost občanů jsou cíle "práskačů" a novinářů závislé na možnosti zveřejnit skutkové podstaty.

Wikileaks umožnily anebo se alespoň snaží umožnit všem oznamovatelům či novinářům publikovat (*tyto konkrétní zjištění) s minimalizovaným nebezpečím odhalení zdroje.

My všichni si můžeme vybrat, třeba podpořit zveřejňování údělu žen ve válkách, jejich utrpení...

Ale my všichni bychom měli mít na zřeteli, že se blížíme rapidně nejen k ekologické katastrofě, ale i komplexní manipulaci občanů.

Jak říká Slavoj Žižek, člen politického hnutí Diem25:

"Wikileaks není o Assangeovi, je to o nás.

Jestli Assange potřebuje nás, v jiné rovině my potřebujeme jeho."

Šifra, 12.7.2019

Švédský zubař byl vyhozen z práce, neboť odhalil, že 80 % "dětských migrantů" nejsou děti, ale dospělí muži.

Nová Evropa kráčí mílovými kroky ke světlým zítřkům.

Přesvědčit se o tom mohl čerstvě třeba švédský stomatolog Bernt Herlitz, který vyšetřoval zubní chrup migrantům, kteří se usadili ve Švédsku. V roce 2016, během probíhající migrační krize, si všiml, že takzvaní dětští uprchlíci nejsou v 80 % vůbec děti, ale normální dospělí muži. Každý, kdo viděl fotky do Evropy proudících davů, kde bylo minimum dětí, o jeho slovech nepochybuje.

Svoje poznatky sdílel s imigračním úřadem, kde mu poradili, ať o svých zjištěních vypracuje zprávu.

To udělal. "Na rentgenu jednoduše poznáte, jestli je osobě víc nebo míň než 18 let. Osmdesát procent těch, co se vydávali za děti, bylo dospělých," prohlásil tehdy do médií. Dětem například nerostou zuby moudrosti…

Načež jej zaměstnavatel okamžitě propustil za "porušení lékařského tajemství".

Jinými slovy, Švédi se dozvěděli pravdu, a to se v dnešní době politické korektnosti neodpouští. Byrokratická mašinérie se tak spojila proti němu a on dopadl jako sedlák u Chlumce.

Pan Herlitz z regionu Gotland svého zaměstnavatele zažaloval a vyhrál. Jenže pak zjednal "spravedlnost" švédský nejvyšší soud ve Stockholmu, který po odvolání zaměstnavatele verdikt obrátil a ještě panu Herlitzovi uložil zaplatit pokutu a náklady řízení ve výši půl milionu švédských korun, což je zhruba 54 000 eur.

Tím jej naprosto ekonomicky zruinoval.

Šestapadesátiletý otec od rodiny najednou čelil osobnímu bankrotu, a tak ze zoufalství vyhlásil veřejnou sbírku. A protože jsou Švédi z toho, co se v jejich zemi děje, zřejmě už taky dost otrávení, vybral dost peněz na svou záchranu (za pouhých několik dní mělo být vybráno 530 000 SEK).

Cenzura a šikana těch, kterým není jedno, co se kolem nich děje, v Evropě zesiluje.

Trestáni jsou nikoli ti, kteří zlo páchají, ale ti, kteří na něj upozorňují.

Když se obrazně řečeno "postřílejí všichni pošťáci, kteří nosí špatné zprávy", bude moct být Evropská unie konečně prohlášena za ráj na zemi. Povinně.

Reuters, 8. července 2019

Pompeo launches commission to study human rights role


Pompeo named Harvard Law School professor Mary Ann Glendon, a former U.S. ambassador to the Vatican, to head the Commission on Unalienable Rights.

Pompeo, who did not take questions from reporters, said international institutions built to protect human rights had drifted from their mission.

"As human rights claims have proliferated, some claims have come into tension with one another provoking questions and clashes about which rights are entitled to gain respect," he said.

"The time is right for an informed review of the role of human rights in American foreign policy."

 

Critics argue that it sends a message that the administration turns a blind eye to human rights abuses in countries such as Saudi Arabia, Brazil and Egypt.

"This politicization of human rights in order to, what appears to be an attempt to further hateful policies aimed at women and LGBTQ people, is shameful," Amnesty International USA’s Joanne Lin said in a statement.

Jamil Dakwar, director of the human rights program at the American Civil Liberties Union, said any attempts to unveil the commission as a way to protect America’s founding principles "are absurd."

"The Trump administration couldn’t play by the rules so now it has decided to try to change the rules themselves," Dakwar said.
 

Zápas o OSN, klimatické uprchlíky, lidská práva v široké podobě a degradaci národního státu pokračuje. Fakt, že i "děsný" Pompeo si v "národní" administrativě Trumpa uvědomuje, jak je svět svazován podivnými dohodami pod OSN, jen dokresluje absurditu celé této situace.

BONUS

Po 18 letech stále platí v USA zákon, kterým Kongres USA zmocnil prezidenta USA po událostech 11.září vést válku proti nepřátelům Ameriky i jejich podporovatelům i bez souhlasu Kongresu.

Využije tento "válečný zákon" prezident USA D. Trump pro zahájení války USA s Íránem? Jak vážně myslí Demokraté své úsilí o zrušení (a repeal) tohoto povolení - této prezidentovy možnosti vyhlásit válku jinému státu i bez souhlasu Kongresu a Senátu USA?

Existuje možnost částečného omezení - jakési "střední cesty"?

Jak mocná je "spojená opozice" tohoto návrhu, válečných jestřábů?

Budou Demokraté v tomto zápasu ochotní riskovat "vládní shutdown" – výpadek financování a následné uzavření některých vládních institucí v USA?

A jaký vliv na tuto bitvu, která začíná tímto "prvním podáním" (návrhu zákona) v pingpongovém zápasu mezi většinou Demokratů v Kongresu a většinou Republikánů v Senátu, má generační výměna politiků, kdy skupiny politiků jsou generačně rozděleny a někteří vyrůstali a chodili do školy v době války v Iráku 2003, znali i oběti této války?

A jakou motivaci poskytují těmto snahám o omezení válečných akcí USA, neschválených Kongresem a Senátem, dnes už známé "chyby v odůvodnění" (lži) války v Iráku 2003, a také fakt, že možná válka s Íránem by byla asi mnohem krvavější než ta v Iráku?

Mají vůbec Američané pud sebezáchovy, nebo stále platí známý výrok Hillary Clintonové (viz poslední blog a odkazy pod ním), že "US vojenské akce ve světě konají víc dobrého než špatného - pro US zájmy"?

HUFFPOST, 19.6.2019

18 Years Later, The House Finally Repeals

The President’s 9/11 War Authority
 

But how hard are Democrats willing to fight to actually prevent war?
 

By Matt Fuller and Amanda Terkel

WASHINGTON ― House Democrats passed a nearly $1 trillion appropriations bill on Wednesday, complete with funding for the military, health programs and the Energy Department.

But 11 lines in the 667-page bill could literally be

the difference between war and peace, life and death:

a repeal of the 2001 Authorization for Use of Military Force.

Three weeks after the 9/11 terrorist attacks, lawmakers overwhelmingly ― 420-1 in the House, 98-0 in the Senate ― approved the 2001 AUMF. The text of the resolution is incredibly broad.

Congress gave the president the authority

to use "all necessary and appropriate force"

to go after "the nations, organizations, or persons"

who were involved in the 9/11 terrorist attacks.

But there’s more.

The resolution also gave the president the authority

to go after anyone who "harbored" those people,

"in order to prevent any future acts

of international terrorism against the United States."

 

Not many lawmakers anticipated that, 18 years later, the United States would still be using the 2001 AUMF to justify military action all over the globe.

Three different presidents have used the AUMF

for more than three dozen different military engagements

in 14 different countries.

 

And now, with President Donald Trump and his administration strongly signaling they would use the 2001 AUMF to justify a new war with Iran,

the newish Democratic majority controlling the House

is taking its most serious steps to repeal the war authority.

Included in the base text of the appropriations bill is a provision that would repeal the 2001 AUMF eight months after the legislation is enacted. It is a significant development in Congress trying to restrain Trump and many of his most hawkish advisers’ thirst for war.

And it’s the first time the House has passed a repeal of the 2001 AUMF.

 

But this bill is almost certainly not the bill that will make it to Trump’s desk.

This is the first serve in an appropriations pingpong match

between the Democratic House and the Republican Senate.

Senate Majority Leader Mitch McConnell (R-Ky.) ― much less Trump ― is unlikely to accept such a repeal, and there’s serious doubt among Democrats that their leadership would risk a shutdown over Senate Republicans refusing to repeal the 2001 war authority.

"We are not the party of shutdowns," Rep. Jamie Raskin (D-Md.) told HuffPost this week. "That is not our position."

If Democrats aren’t willing to risk a shutdown over repealing this 2001 military authorization, however, then they’re almost already giving up the game.

They may have found a gambit that could potentially limit the president’s ability to go to war with Iran, but they face stiff opposition to a full-scale AUMF repeal not just from McConnell and Trump but also national security adviser John Bolton and Secretary of State Mike Pompeo.

And even if they do plan to give up on repealing the 2001 war authority, they could still face stiff opposition in pursuing a middle-of-the-road approach.

The Trump administration is serious about a potential war with Iran.

Bolton even said Monday that Congress would be making "a big mistake if they doubted the president’s resolve on this."

...some of the newest members of Congress grew up with the Iraq War in the background of their high school and college years.

Many of them opposed the invasion and saw politicians ― many of whom are now colleagues ― send their friends off to war. Despite the situation, Democrats swear there is no division.

"I think Democrats are pretty united," Rep. Barbara Lee (D-Calif.) told HuffPost last week.

Remember the 420-1 vote in the House to approve the 2001 AUMF? Lee was the one member who voted no.

She has led the fight from the very beginning to repeal the authorization, and Lee genuinely believes Democrats of all ages and all congressional tenures are with her. "We have to remember," Lee said, "I believe it’s only 20% of Congress serving today served in 2001."

Andy Kim (D-N.J.), who worked on President Barack Obama’s national security team, said the Iraq War played a critical role in shaping his life and was a "big reason" why he entered the foreign policy field.

But he also said he was aware that there were risks in drawing parallels too closely between different conflicts ― which is another reason why members feel a new AUMF is warranted.

"I want to draw from my personal experiences, but not impose my memories upon current circumstances. They’re always going to be different," he said.

"And we can always just be thinking about this war as fighting the last war."

 

But it’s not just freshmen who seem to be thinking about the mistakes of Iraq.

As Mark Takano (D-Calif.), who’s been in Congress since 2013, told HuffPost:

"I don’t think anybody wants to blunder into or be manipulated into

a war and have no choices."

 

That is why, as the Trump administration provides classified briefings on Iran’s aggression and its nuclear program, there’s been strong pushback from members ― both Democratic and Republican.

....

NY Times v r.2016 píší o komplikovaném vztahu Hillary Clinton a Baracka Obamy:

Her affinity for the armed forces is rooted in a lifelong belief that the calculated use of military power is vital to defending national interests, that American intervention does more good than harm and that the writ of the United States properly reaches, as Bush once put it, into “any dark corner of the world.”

Unexpectedly, in the bombastic, testosterone-fueled presidential election of 2016, Hillary Clinton is the last true hawk left in the race.

MALÁ ANALÝZA SOUČASNÝCH ČESKÝCH

EVROPSKÝCH I SVĚTOVÝCH "ZÁPADNÍCH"

PROBLÉMŮ.

DEMONSTRACE PROTI KRÁDEŽÍM

VS. "PROGRESIVNÍ AGENDA"

NOVÉ "POKROKOVÉ ZÁPADNÍ" (SOCIALISTICKÉ?)

SPOLEČNOSTI, KDE ODPOVĚDNOST (ZA ŠTĚSTÍ LIDÍ,

MATERIÁLNÍ BLAHOBYT) MÁ HLAVNĚ STÁT.

20. 6. 2019

Vždy mě zajímalo, při posuzování různých problémů, vidět věci v souvislostech.

Proto píšu občas takové "souhrnné články", jako ten poslední, kdy se od financí dominantních skupin západní společnosti posouvám k jejich vlivu na přání obyvatel, kdy vznikají takové problémy, jako souboj skupiny "progresivních mladých lidí" organizace MoveOn (Pohněme se ...vpřed, k lepšímu světu, s novými mladými politiky) s těmi "konzervativními politiky", kteří věří v "staré" tradiční principy správy věcí (že války aneb vynucování si zájmů silou jsou místy prý dobré, že rodina a stát jsou základem štěstí lidí, že zabíjení lidských plodů - potraty - je špatné, apod.).

1. Evropa, blaho občanů a dotace státu.

Zatímco v USA je míra "státního opečovávání občanů relativně nízká (například nemusíte mít zdravotní pojištění, soudy u přestupků fungují rychle, policie se neobává použít zbraň, i proti matce s holčičkou, co ukradnuly panenku v obchodě - což už bylo trochu hodně kuriozní i na USA, ale my neznáme dobře místní realitu a zkušenosti policistů), v Evropě je naopak velmi vysoká - stát dotuje (financuje) mnoho oblastí, které by v čistě komerčním typu provozu zajisté zkrachovaly.

Francie například dotuje od 60.let filmový průmysl, aby se ubránil velikému tlaku filmů z USA, které ovšem - čistě z kulturního hlediska - "válcují" evropskou konkurenci. Pamatuji si, že v 80.letech jsme často chodili do kina na francouzské filmy, které zobrazovaly vztah muže a ženy o dvě třídy lépe, než to většinou dělaly filmy americké.

Proto si také USA dělaly své verze úspěšných snímků, viz skvělý francouzský film Tři muži a nemluvně, v US verzi bohužel ve výrazně horším zpracování. Naopak US akční filmy a sci-fi snímky 80. a 90.let tvrdě válcovaly (*svou vyšší kvalitou efektů a řekněme často trochu jednodušším vkusem) evropskou produkci, to byl alespoň můj osobní dojem.

Tyto kulturní rozdíly

jsou stále patrné, ale USA se začínají Evropě postupně přibližovat.

I když Hillary Clinton stále považovala za dobré využívat sílu při ochraně zájmů USA (citoval jsem její dopis z WikiLeaks, ohledně zájmů Izraele o oslabení Asada, spojence Íránu, kdy Hillary věří, že "US vojenské zásahy přinášejí víc dobrého než špatného" - asi ovšem jak pro koho), tak naopak Trump nyní hovoří o potřebě investovat i do domácího "štěstí" obyvatel USA - 8bilionů US dolarů za války od r.2002 při zanedbané domácí infrastruktuře (silnic, zastaralých rozvodů elektřiny, zanedbaných mostů, přehrad, atd.) prý podkopalo "domácí pohodu občanů" v USA. Zpochybňuje tím vlastně smysl těch investic do válek (říká přibližně - dávám hodně peněz vojákům, abychom vedli války pouze tam, kde jsou naše opravdové zájmy, nikoliv zájmy "globální agendy či jiných zemí"; o zájmech svých sponzorů ale taktně mlčí, to je holt Amerika).

Hlavním tématem voleb se v USA stává jistý souboj idejí

- kdy stát by víc usnadňoval život svým občanům (někdo tomu říká nálepkou "socialismus"), což například razil u Demokratů Sanders (Fed má podle něj sloužit i zájmům občanů, nejen zájmům gen. ředitelů velkých korporací... - právě reforma US Fed byla důvodem, proč nenašel podporu u velkých sponzorů, bez nichž se v USA kampaň prostě dělat nedá), vynořují se další "socialistické" návrhy:

7. 2. 2019, aktuálně.cz

Socialismus tady nechceme, burcuje Trump.

Donald Trump to na začátku své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020 zkouší s Venezuelou. A jeho republikáni evidentně věří, že je to velmi silná karta v nadcházejícím boji o Bílý dům.

Stojíme při venezuelském lidu v jejich vznešeném boji za svobodu - a odsuzujeme brutalitu Madurova režimu, jehož socialistická politika změnila tuto někdejší nejbohatší zemi Jižní Ameriky ve stát ponižující bídy a zoufalství," prohlásil Trump na adresu autoritářského režimu Nicoláse Madura.

Pak ovšem Trump namířil svůj varovný prst i dovnitř USA.

"Tady ve Spojených státech jsme znepokojeni novým voláním po tom, abychom v naší zemi přijali socialismus. Ale my se rodíme svobodní a zůstaneme svobodní. Dnes v noci obnovujeme náš závazek, že Amerika nikdy nebude socialistickou zemí," prohlásil prezident.

/*Moje POZN. - USA prostě "ty slabší" opravdu nerozmazlují, ovšem to, jak vypadají chudí v zemích, kde USA zasáhnuly vojensky či ekonomicky, to je ještě mnohem horší chudoba; nedivím se, že pak místní proti tomu něco dělají, obsáhle viz úvodní část dokumentu J. Pilgera o Venezuele a dalších zemích, kde došlo ke ztrátě ohromných aktiv ve prospěch hrstky oligarchů, viz nyní i Ukrajina - viz pasáž v diskusi s Kmoníčkem, od 1:22:40 a dalších 17min - to je identický scénář, bohužel. /
 

2. Vstup nové generace, co nepoznala válku, do souboje idejí.

V USA i Evropě - narozdíl od Ruska, Číny nebo Indie - nastupuje nová generace mladých lidí, jejichž rodiče už nepamatují válku, a tyto děti žijí v relativním materiálním dostatku (relativním proto, že ne každý člověk na západě žije v materiálním dostatku).

Mladí obyvatelé měst jsou od původních tradic a těžší práce odtrženi víc než obyvatelé menších měst či venkova, ve velkých městech je prostě dost příležitostí, jak dělat nějakou "čistou práci".

Tyto skupiny mladých mají pocit, že "štěstí" - minimálně dostatek materiálních věcí a různých zážitků z placených aktivit (dovolených, sportů, apod.) - je všude kolem nich, a ve svých hlavách si vytvořili naprosto nereálnou představu, že stačí, aby stát pomohl i lidem v jiných částech světa, a štěstí bude dostupné i tam.

Tito lidé bohužel zapomínají, že "štěstí západních obyvatel" bylo vykoupeno érou kolonialismu, že ještě v 70.letech v USA pracovali Afričané tvrdě za pár babek na plantážích, že to "prospěšné použití síly" US vojsk přineslo v posledním období mnoha milionům obyvatel různých zemí ohromné problémy, kdy "štěstí" pro ně znamená často hlavně záchranu holého života, nikoliv dostatku či blahobytu.

Tato neschopnost mladé generace "vidět tvrdou realitu západního snu o blahobytu" se pak proměňuje - například i v našich podmínkách - v snadnou manipulovatelnost.

Oni jsou ochotni protestovat proti premiérovi, protože prý zneužil dotací (což se vyšetřuje), a proti prezidentovi, protože prý dovolil komunistům podpořit menšinovou vládu (přitom prezident prostě věděl, že nové volby nemá smysl vypisovat, výsledky by byly prostě identické, bylo třeba jednat o vládě s vítězem voleb), prý nás oba táhnou na východ (do Ruska a Číny).

Pokud premiér krade, pak jistě má smysl protestovat.

Ale pozor - pokud tito lidé protestují i proti prezidentovi, který vidí, že i západ často lže, při válkách po roce 2000, pak tady už pravdu mít nemusejí.

Jejich pocit, že stačí, až prezident "padne" (nyní už doslouží, znovu zvolen být nemůže), a opět nastane dotační "ráj" a poklidný rozvoj blahobytné společnosti, je pouhou fikcí.

Kradli i politici předtím (viz LTO za 100mld, viz solární baroni asi za víc), a já podporoval jak novinářku, co psala o LTO (a byla odejita), tak jsem podporoval paní Vitáskovou, když na ni chtěli hodit účelové obvinění, protože "nezametla" jisté zlodějiny pod koberec. Ovšem tyto případy nechaly většinu dnešních protestujících v klidu.

Co se tedy změnilo?

Proč nyní protestující tolik slyší na svolávání k demonstracím (mně osobně víc než dotace vadí ekologický problém podnikání premiéra, ale to nyní není hlavní otázkou mého pohledu), vadí jim tento oligarcha-podnikatel nějak "osobně" (což právě u prezidenta Zemana existuje, osobní averze mladých z měst vůči podle nich zastaralému neschopnému politikovi), nebo jde o rané působení Babiše v PZO, kde řešil spor s EHS o dumping cenách za vývoz PVC a PE na západ, a následné hospodaření s devizami takto získanými, kdy se zamotal s ekonomickou částí STB, která hlídala devizy (západní měny získané obchodní výměnou) a jak s nimi podniky hospodaří, když za ně pak nakupují (potřebné) dodávky ze západu?

Prostě stačí dnes říct, že prezident Zeman podpořil vládu tolerovanou komunisty (přitom nové volby ale neměly smysl a jiná vláda nebyla možná, a hnutí ANO bez Babiše je prostě zatím příliš nereálný požadavek, země vládu potřebuje), že premiér (možná) krade, využívá dotací, má "podivnou minulost" (STB), že pád této vlády bude novým "okamžikem pravdy" - volají tito liberální voliči středových stran z velkých měst, často "intelektuálně" zaměření.

Prostě neznají tvrdou práci za pár šupů, nechápou lidi v regionech, mluví o nich jako o "koblihách", koupených politiky za pár drobných a sliby.

3. Závěr

Jako vždy tak vidíme v této situaci působit několik vlivů, od našich "tuzemských" až po zahraniční, také historické souvislosti a vliv výměny generací. Hnutí typu MoveOn (u nás HateFree a podobně, viz článek níž) jsou propojeni s politiky, dochází k oboustrannému využívání.

Navíc jsou zde signály, že západní blahobyt (na dluh a s historickým i současným vykořisťováním lidí jiných zemí) může skončit. Stále víc ekonomů ukazuje na skryté problémy jak v USA, tak Evropě (Forbes, nově o Evropě viz zde).

Bude velikou otázkou, až začne nějaké období většího propouštění, ztráty zakázek, kdy lidé nebudou utrácet za zbytné věci, jak tato nová mladá generace začne chápat, že někdy je "košile bližší než kabát", tedy že kdo chce zachraňovat svět, měl by nejdřív umět zachránit sebe sama.

Pak možná pochopí, že jistá míra pragmatismu (například představovaná snahou prezidenta Zemana o dobré obchodní vztahy s Ruskem a Čínou) je nikoliv "zradou ideálů mladých intelektuálně založených lidí z větších měst", ale že je vysoce důležitou prací v zájmu České republiky. Akorát by bylo vhodné, kdyby to pan prezident uměl těmto lidem dobře vysvětlit, a nikoliv je označoval za "idioty", což ovšem vzniklo původně při soubojích s mladými novináři.

Ale je pouze chybou prezidenta, že k této části lidí neumí prostě mluvit, není nadán "najít s nimi trochu společný jazyk", to je bohužel jeho vážná - politická - chyba.

Ovšem tito demonstrující "mladí a intelektuálně založení lidé z větších měst" by na druhou stranu měli vidět, jak krátkozraké jsou jejich pohledy na současnou světovou realitu, jak krátkozraké a trochu i zneužité (politicky, viz bonus pod článkem a pod volnými odkazy, také viz závěr zde) jsou jejich pohledy na problém "tradičních politických stran vs. hnutí ANO a Babiš", na situaci lidí v regionech, a bojím se, že ani budoucnost nebude tak růžová, jak si oni představují, až dosáhnou všech svých žádoucích "pozitivních" změn.

Rodina a stát budou pořád jejich jedinou platformou,

co je bude zachraňovat, až nastanou horší časy,

nikdo jiný na ně myslet nebude.

Koneckonců, naši předkové to věděli víc než dobře (viz můj nový 11min dlouhý film o třech vlastencích z Dobrušky, o tradici "cti otce svého i matku svou", o řádu věcí - zde).

Věřím, že i tito lidé jednou pochopí, proč je dobré chránit svou vlast i rodinu, proč ctít tradice předků,

a proč nevěřit každému, kdo v různých dobách tvrdili či tvrdí:

"...za vše mohou Židé"

"...za vše mohou Rusové"

"...za vše mohou Američané"

atd.

Je důležité pochopit, proč dbát tradic, ctít prezidenta, ústavu státu, dobré lidi všude, v každé zemi, v každém národě.

Bojím se ale, že na to tato mladá "intelektuální" (trochu spíš líná?) generace, co nepoznala válku ani tvrdou práci za pár korun, přijde pozdě.

Že svou vlast a tradice předků vidí "zastaralé a nemoderní", a že jejich sny budou zneužity a oni kolem roku 2050 procitnou, ale už bude pozdě.

Napsal

Pavel Sedlák

volně související odkazy:

Český rozhlas, v článku o US volbách (dnes už v archivu), z 5. března r.2016:

Tajemství úspěchu Trumpa a Sanderse? Voliči zbavení naděje na americký sen

Clintonová přímo těžila ze štědrosti finančních korporací, které jí za různé projevy zaplatily v součtu 20 milionů dolarů. Jen společnost Goldman Sachs – smutně proslulá například nedávným falšováním ratingu Řecka – jí zaplatila skoro 700 tisíc dolarů za pouhé tři přednášky.

Sanders je podle svých slov přesvědčen, že regulační reformy, které následovaly po finanční krizi v roce 2008, nebyly dostatečné. Chce zlomit moc velkých bank a oddělit běžné bankovní služby a rizikové investice. Na finanční spekulace chce uvalit zvláštní daň a ziskem z daně financovat veřejné školství bez poplatků. Chce také výrazně prohloubit Obamovu zdravotnickou reformu.

Příjmová nerovnost je v USA největší od 20. let 20. století.

Jak dále čteme v britském Guardianu, překvapivý úspěch Sandersovy kampaně odráží frustraci Američanů z prohlubující se nerovnosti ve společnosti. Nerovnost se zvětšuje už několik desetiletí a Demokraté proti tomu zatím nedokázali nabídnout žádnou funkční politiku. Příjmová nerovnost je ve Spojených státech největší od dvacátých let 20. století.

Nejbohatší jedna desetina procenta tak dnes vlastní tolik,

co 90 % ostatních Američanů.

Byla to přitom právě vláda demokrata Billa Clintona na konci 90. let, která významně deregulovala finanční průmysl. A když se uprostřed finanční krize stal prezidentem Barack Obama, dosadil opět ty samé ekonomické poradce, kteří prosazovali deregulaci Wall Street za Clintonovy administrativy.

Na jejich radu tehdy zachránil banky penězi daňových poplatníků, na oplátku ale požadoval skutečně málo. Neprosadil žádnou významnější kontrolu finančního sektoru a jen malou pomoc lidem splácejícím hypotéky za nemovitosti, jejichž cena po prasknutí investiční bubliny prudce spadla.

Nejvyšší soud Spojených států také zrušil návrhy na jakákoli omezení sponzorských příspěvků na kampaně politiků. Omezovalo by to podle něj svobodu projevu. Velké peníze tak mohou dominovat politice bez jakýchkoli omezení. Z analýzy listu New York Times vyplývá, že více než polovina všech peněz věnovaných demokratickým i republikánským kandidátům pocházela od pouhých 158 zámožných rodin.

V dokumentu "Neznámé dějiny spojených států" - část 10. (režie O. Stone)

se hovoří o lidech, kteří měli na starost finance v Obamově kabinetu, jako o "Rubinově souhvězdí" (nazval je tak list NYTimes po Obamově zvolení). Tito lidé zastupovali zájmy velkých bank a v krizi r.2008 za Obamy dosáhnuli toho, že ztráty šly na úkor hlavně US daň. poplatníků - víc viz dokument (odkaz směřuje přímo na tuto pasáž o tom, jak byl Obama zvolen, kdo byl jeho sponzorem a čí zájmy pak potichu zastupoval).

Rubin je místopředsedou US CFR, tato ohromně vlivná US instituce o něm např. píše:

...he was involved in balancing the federal budget; opening trade policy to further globalization; acting to stem financial crises in Asia, Mexico, and Russia; helping to resolve the impasse over the public debt limit; and guiding sensible reforms at the Internal Revenue Service.

From 1999 to 2009, Mr. Rubin served as a member of the board of directors at Citigroup and as a senior advisor to the company. In that capacity, he worked extensively with the firm’s clients around the world.

/ ...byl členem rady ředitelů banky Citigroup a jejím senior poradcem a zastáncem politiky volného - globálního - obchodu, *dohod NAFTA, GATT, TTIP, TPP, atd... /

RealNews - L. Wilkerson o NATO a účelovém vykreslování Ruska jako nepřítele.

bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí G. Bushe v době války v Iráku)

hovoří o NATO a také o Rubinovi, bývalém ministrovi financí Billa Clintona, a globalisty.

Paul Jay: Obecně platí, že za Clintona a později, došlo k rozšíření NATO ...

Lawrence Wilkerson: To je pravda.

Paul Jay: ... Až k ruským hranicím. Jako kdyby někdo požádal o to, aby šlo o nějaký druh provokace. Tím to všechno začalo.

Lawrence Wilkerson: Ano, přesně tak.

Nezajímá mě, za koho považují Vladimíra Putina a jeho oligarchy, ať už je nazývají nejnechutnějšími lidmi na světě, či nikoliv.

Počínaje B. Clintonem a konče Robertem Rubinem, který byl nejvlivnějším člověkem v jeho administrativě, a Larry Summersem, američtí politici provokovali Rusko.

Po pádu Sovětského svazu, kdy se dostal k moci skoro pořád opilý Boris Jelcin, pořádali tito lidé nekonečné prodeje za snížené ceny, hrabali peníze a oloupili Rusko. Dosáhli zisku tím, že ho vyplenili. Ukradli bohatství Ruska. Nedivím Rusku.

A George Bush ze všech možných variant si vybral Tbilisi, dorazil do gruzínského hlavního města a v oficiálním projevu řekl, že očekává vstup Gruzie do NATO.

To byla jasná provokace proti Moskvě.

Dosáhli jsme nynějšího stádia v našich vztazích s Ruskem nikoliv chybou Rusů, ale naší vlastní vinou.

- řekl L. Wilkerson.

Lawrence Wilkerson is a retired United States Army soldier and former chief of staff to United States Secretary of State Colin Powell.

Wilkerson is an adjunct professor at the College of William & Mary where he teaches courses on US national security. He also instructs a senior seminar in the Honors Department at the George Washington University entitled "National Security Decision Making."

2.4.2016, PL

Za bouřlivého skandování „Bernie, Bernie“ se Sanders v úvodu svého vystoupení vymezil proti korporátním médiím a mezinárodním obchodním dohodám, jako jsou Trans-tichomořské partnerství (TTP) s asijskými zeměmi nebo NAFTA, která představuje dohodu o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Jejich cílem je omezit celní bariéry a další překážky bránící v obchodování, ale podle Sanderse je jejich hlavním cílem snaha korporátních amerických firem „neplatit mzdu americkým dělníkům“.
 

Naším cílem je mír a prosperita, nikoliv válka! A naší vůdčí ideou - narozdíl od Bushe a jeho "neokons" - jsou zájmy USA, nikoliv "šíření demokracie" do zemí, které na ni nejsou připraveny nebo které ji nechtějí!

Žádné další odevzdání suverenity na oltáře "globalismu". Národní státy zůstávají pravdivým základem pro štěstí a harmonii.

řekl D. Trump.

Druhá část článku o nově odtajněné historii Bank of England, r.2013, popisuje osud švýcarské banky BIS (matky všech bank, založené po první válce pro správu US a britských zájmů v Německu, sloužící ale naopak zájmům US investorů do Německa ve 20. a 30. letech, viz Dawes plan a Young plan na wiki), kdy po druhé světové válce přežila banka pokus o uzavření (za spolupráci s nacisty) a kdy byla tato banka od 50.let zásadní pro vznik eura, které zjevně bylo v zájmu mocných nadnárodních oligarchů, viz ta jména dál zmíněná, viz zde:

Mluvě o ekonomickém pozadí druhé světové války, nutně narazíme na BIS, která hrála nejen v jejím průběhu extrémně významnou roli. Není to však Bezpečnostní informační služba, nýbrž Banka pro mezinárodní vyrovnávací platby (Bank for International Settlements), sídlící v Basileji.

Založena byla v roce 1930, v rámci tzv. Youngova plánu (splácení německých reparací po I. světové válce). Do jejího čela byli jmenováni zástupci vítězných velmocí a Německa. BIS fungovala jako banka a vykazovala zisky. Dividendy pak převáděla na konta svých zakladatelů (Bank of England, Říšská banka, Belgická, Italská a Francouzská centrální banka, First National NY, First National Chicago, J. P. Morgan, Bank of Japan). Není od věci si je zapamatovat.

Youngův plán byl zřejmým začátkem masivních americko-německých finančních transakcí. Zaškrcené německé hospodářství nebylo schopno splácet reparace. Německo si na ně tedy půjčilo z Ameriky, zejména prostřednictvím firmy Sullivan & Cromwell. Ta zařizovala nejprve prodej německých dluhopisů, posléze i americké investice do Německa. Německo tak zaplatilo reparace Francii a Británii, o to větší pohledávky však vznikly v USA. Ty byly tak úspěšně v Německu kapitalizovány, že rozpoutaly přímo investiční smršť. Za druhou polovinu 20. let to údajně bylo 1,5 miliardy dolarů! Takový odliv volného amerického kapitálu svým dílem dokonce přispěl ke krachu na burze a následné hospodářské krizi na straně jedné, a na straně druhé pak k rozhodujícímu rozmachu nacionálního socialismu, se všemi důsledky.

PROFIT ÜBER ALLES

Začala II. světová válka - a BIS fungovala dál.

Příslušník NSDAP Paul Hechler byl ředitelem banky, Američan Thomas H. McKittrick jejím prezidentem.

V BIS se tak zhmotnil poněkud šílený princip (zlaté pravidlo mezinárodního kapitálu), že i v době války musí být otevřené finanční kanály. Přes BIS platili nacisté celou válku úroky ze svých dluhopisů, procházely tudy dividendy z předválečných investic.

A kromě jiného, právě přes BIS nacisté ukradli české zlato, které jim hanebně vydala Bank of England (víc zde).

Prezident BIS Thomas H. McKittrick byl - zřejmě nikoliv náhodou - velmi dobrým přítelem zpravodajského důstojníka Allena Dullese, "zakrytého" funkcí amerického velvyslance v Bernu (po válce byl ředitelem CIA).

Allen spolu se svým bratrem Johnem Fosterem Dullesem byli před válkou partnery zmíněné právnické firmy Sullivan & Cromwell, jejímž prostřednictvím byly prováděny ony masivní investice do německého průmyslu.

V době války John Foster Dulles poskytoval právní služby pro BIS v New Yorku. Po britském vyhlášení války Německu v roce 1939 vyplnili vzniklou mezeru na německém trhu američtí obchodníci. Budoucí ministr zahraničí John Foster Dulles se stal členem správní rady IG Farben, jeho bratr Allen byl ve správní radě Schröder Bank, spolu se zástupcem SS.

"Jednoho rána v květnu 1944, zatímco mladí Američané umírali na italském pobřeží, přišel do svého úřadu uhlazený gentleman Thomas H. McKittrick, americký prezident banky BIS ... Bank for International Settlements, aby se svými německými, japonskými, britskými a americkými spolupracovníky projednal důležitou otázku 378miliónů dolarů ve zlatě, které v době po Pearl Harboru poslali nacisté do BIS, aby byly jejich vůdcům k dispozici po válce. Toto zlato bylo ukradeno státním bankám v Československu, Rakousku, Holandsku a Belgii, a roztaveno spolu se zlatými zuby a dalšími zlatými předměty, až po snubní prsteny zavražděných Židů." (Takto začíná kniha Charlese Highama "Trading with the enemy". Zřejmě netřeba doporučovat.)

I am delighted to be here in these new headquarters. I have been often to, I guess, the mother ship in New York City, but it’s good to have an outpost of the Council right here down the street from the State Department.

We get a lot of advice from the Council, so this will mean I won’t have as far to go to be told what we should be doing and how we should think about the future.

Clinton’s speech then went on to address the “global agenda,” “global consensus,” and “global architecture” of the coming years.

Despite her own lack of official membership with the CFR, an invited address to the organization often functions as a means of acceptance into the group. In other words, it should be understood as a de facto membership. Nevertheless, both Clinton’s husband and daughter are indeed official members of the CFR.

WikiLeaks zveřejnil (ZDE) další z dopisu H. Clintonové, datovaný 30.11.2015, ve kterém píše, že USA musí svrhnout Asada(zničit Sýrii) kvůli Izraeli.

Celý originál dopisu: ZDE.

Back to Syria.

It is the strategic relationship between Iran and the regime of Bashar Assad in Syria that makes it possible for Iran to undermine Israel's security

— not through a direct attack, which in the thirty years of hostility between Iran and Israel has never occurred, but through its proxies in Lebanon, like Hezbollah, that are sustained, armed and trained by Iran via Syria.

The end of the Assad regime would end this dangerous alliance.

...national sovereignty is the root cause of the most crying evils of our time and of the steady march of humanity back to tragic disaster and barbarism...The only final remedy for this supreme and catastrophic evil of our time is a federal union of the peoples...
 

Nedávno, 13. října, Bruce Lipton mluvil o tom, že jedeme na podvědomé programy, na kterých jsme úplně závislí a ani o nich nevíme, protože je považujeme za přirozenou součást naší bytosti. Jsou zde od dětství, pořád to jede a ani si to neuvědomujeme. Jsou to automatismy.

Martina: Uveď prosím příklad, jaká myšlenková závislost?

Jaroslav Dušek: Jakákoli myšlenková závislost.

Třeba uvěříš tomu, že nemůžeš jíst maso. To je myšlenková závislost. Staneš se někým, kdo má pocit, že je lepší toto nedělat a tamto dělat, věříš tomu a začneš skrze tento systém myšlenek posuzovat ostatní: "Jak tohle ještě můžeš jíst, prosím tě vysvětli mi to. Jak to, že si ze žaludku děláš hřbitov, můžeš mi to vysvětlit?"

Martina: Existuje zdravá závislost? Nebo závislost, která je prospěšná? Nebo jakákoli závislost je vždycky otroctvím?

Jaroslav Dušek: Záleží, jak přesně bychom tato slova chtěli chápat. Ale pokud se opravdu myslí závislost, tak závislost je opravdu závislost. To se nedá nic dělat.