Caroll Quigley:

In fact, this network, which we may identify as the Round Table Groups, has no aversion to cooperating with the Communists, or any other groups, and frequently does so. I know of the operations of this network because I have studied it for twenty years, and was permitted for two years, in the early 1960s, to examine its papers and secret records.


Ve skutečnosti tato síť... nemá žádnou averzi ke spolupráci s komunisty, nebo jakoukoliv jinou skupinou, a často to také dělá. Znám operace této sítě, neboť jsem je studoval dvacet let (1945-1965), a měl jsem v 60.letech dva roky povolení zkoumat jejich dokumenty a tajné záznamy (byl dva roky oficiálním historikem US Rady pro zahraniční vztahy, CFR, založené r.1919-21).

Nejde (jim) o volný trh a soutěž, ale o kartelové dohody (kde není konkurence nápadů, efektivity, ale naopak jsou tu dohody výrobců-kartely, což je pro zákazníky nevýhodné, ceny jsou vyšší a výrobci spolu nesoutěží v kvalitě výrobků nebo služeb).

"I had a nice talk with Jack Morgan the other day. The real truth of the matter is, as you and I know, that a financial element in the larger centers has owned the Government ever since the days of Andrew Jackson (1837)."

"Pěkně jsem si popovídal s J.P. Morgenem. Věci se mají tak, jak vy (*plukovník House, poradce W. Wilsona a FDR) i já víme, že finančníci vlastní vládu Spojených států už od dob US prezidenta Andrewa Jacksona.

Jak už zmínil US prezident W. Wilson (*pro naše nové moderní obsese z oligarchů vzešlých z období privatizací je asi překvapivé, že tyto problémy s mocnými podnikateli a finančníky řešili politici v USA již před sto lety), tak:

"Some of the biggest men in the United States, in the field of commerce and manufacture, are afraid of something. They know that there is a power somewhere so organized, so subtle, so watchful, so interlocked, so complete, so pervasive, that they had better not speak above their breath when they speak in condemnation of it."

I když je tento systém daleko života schopnější, i když existují i země s rozvinutou sociální politikou (podpory chudých), tak bohužel nejde opět o trvale udržitelný způsob života, protože vše směřuje k systému, kde lidé jsou kontrolováni vládou, tu kontrolují politici, kteří jsou ovládáni korporacemi.

(Toto napsal můj oblíbenec o Carnegiem, viz Dr. Stanley Monteith a jeho slavná kniha Brotherhood of Darkness, vydána r.2000 - Bratrstvo temnoty, shrnuje v ní své poznatky získávané od r.1962.)

Kritičtí US akademici, jako Sutton a Quigley, poukázali na závažnou korupci velmi bohatých lidí, kteří ovládli politiku, řídí podle nich konflikty pro své mocenské a obchodní zájmy (prakticky jde o skryté finanční impérium, které nahradilo Britskou říši po r.1919, tedy přesně před sto lety).

Výuka na školách pak po druhé válce byla pozměněna (podle Iserbyt) na výcvik namísto výuku, kritické myšlení v médii ovládaném veřejném mínění bylo šikovně potlačeno.

Názorová vyhraněnost zesílila i díky internetu a sociálním sítím.

Žijeme tak opět v naprosto zásadní době, jsme na křižovatce.

A ačkoliv se zdá, že všichni západní účastníci "hry" respektují lidská práva a myslí to "vždy dobře", tak svět se dík válkám od r.2000 stal nebezpečným místem.

A média již mnohokrát od r.2000 dokázala, že umí neříkat celou pravdu, umí lhát.

Že lidé v USA, Francii i jinde čím dál víc protestují, dluhy se zvyšují, přitom se víc utrácí za zbraně, bohatí bohatnou a chudší pomalu už několik desítek let na západě chudnou.

V této situaci dochází k masové migraci, válce na Ukrajině a k hrubému osočení Ruska, poté co v r.2015 vstoupilo do války v Sýrii, kde změnili ten podivný konflikt, kdy skupina relativně slabých radikálních džihádistů neustále i přes voj. intervenci USA posilovala a v klidu prodávala ropu s pomocí Turecka (země v NATO) na světových trzích, konflikt, který sloužil skrytým zájmům mocných.

Po pravdě, situace je dnes velmi vážná, blíží se volby v EU, brexit, dluhy Francie i Británie stále (po válce v Iráku a související krizi r.2008) stoupají, Itálie a USA pak mají ohromné rozpočtové problémy, jsou tu i jisté klimatické změny a hrozí také vážné ekologické škody (např. vymírání jistých druhů se zrychluje).

Jen naprostý blázen by v této situaci hlásal,

že za vše může Rusko, že jedna strana je zcela černá a druhá zcela bílá.

Vzdělání je klíčem k nalézání cest z těchto komplikací, kdy finančně-predátorský systém od r.1973 naplno manažeruje války, přehání hrozby a dělá propagandu, posiluje vliv aktivistů nad novináři, média jsou až podivně jednostranná, nyní nevládní neziskové organizace dělají jakousi propagandu na školách, lidé jsou názorově polarizováni a už neposlouchají argumenty a fakta, ale roli hrají právě emoce.

Aktuálně podle pana Cílka i bývalého šéfa US Fed, pana Greenspana, směřuje západ k další vážné hospodářské krizi, minimálně hospodářské stagnaci a vysoké inflaci, krizi, která s vysokou pravděpodobností vypukne během několika málo let.

V našem světě se opravdu vede informační válka,

ovšem především západu proti vlastním lidem.

Proto jsem od léta r.2014, po událostech na Ukrajině, začal psát tyto své blogy.

Zkoumal jsem historii finančního centra, vzniklého po první světové válce v USA, zkoumal jsem okolnosti bolševické revoluce v Rusku i to, jak mohlo Německo, v r.1922 v hluboké hyperinflaci, za deset let postavit tak masivní válečný průmysl, v r.1933 našel Hitler zemi znovu vybudovanou, parky, plovárny, chemický průmysl, továrny na motory, výbušniny, elektrotechnický průmysl, budované rafinerie a proces hydrogenace, proměny uhlí v ropu.

Vše vyvrcholilo Mnichovem, zradou našich spojenců.

Po válce vznikla potratová pilulka, konzumní vrstva lidí ve městech, přišla televize, automatizace - odpadlo mnoho dřiny, nakonec přišly počítače, internet a blíží se umělá inteligence. A banky se dík internetu bohužel utrhnuly z kontroly, stejně jako US neokoni po konci studené války začali (podle US generála Clarka) "nové formátování světa, aby byl udržen náskok a světová dominance USA".

Lidovky, 26. ledna 2015 -  Za Islámský stát může absurdní invaze USA do Iráku:.

Mysleli si, že Iráčané jim budou vděční," řekl deníku The Independent Toby Dodge, tehdejší profesor na londýnské univerzitě Queen Mary.

Blaira však varoval, že se dá očekávat pravý opak:

Iráčané budou spíše než za "svobodu" bojovat za svou zemi proti invazní armádě.

A po invazi přijde dlouhá a krutá občanská válka.

"Můj záměr byl předestřít jim všechno, co se může stát. Tak, aby poté nikdo nemohl tvrdit ‚tohle jsme nečekali‘," říká Dodge. Podle jeho slov se Blairově kabinetu přezdívalo pohovková vláda. "Byla silně neformální a neměla žádné hloubkové informace. Nezadávala žádné výzkumy a nedokázala odhadnout důsledky svých činů," uvádí.

Někdejší britský ministr financí (1997-2007) a pozdější britský premiér (2007-2010) Gordon Brown ve své čerstvě vydané knize MŮJ ŽIVOT A NAŠE DOBA prohlašuje:

"USA nás vlákaly do podpory své invaze do Iráku v r. 2003 podvodem. Americké ministerstvo obrany dobře vědělo, že Irák nevlastní zbraně hromadného ničení, avšak Britanii svou vědomost o tomto faktu zamlčelo", píše Brown. "Americké zpravodajské služby nám prostě informace o pravém stavu vojenských možností Iráku nesdělily. Kdyby se tak bývalo stalo, mohl běh věcí vypadat jinak. Válku nebylo tehdy zkrátka možno jako poslední řešení ospravedlnit, a naši invazi do Iráku není proto ani dnes možno označit za přiměřenou odpověď."

Guardian - Blair deliberately exaggerated the threat posed by Saddam Hussein.

Blair záměrně přeháněl hrozbu představovanou Saddámem Husseinem, tak zní jeden z tvrdých závěrů britského vyšetřování války v Iráku 2003.

NEW YORK TIMES (21. 12. 2014):

"Obama omlouvá odporné zločiny mučení, bez právního a morálního vyrovnání se s nimi ale nemůže US národ jít dál."

Naše média nenabízejí skutečně hluboké a otevřené analýzy, zpochybnit například válku v Iráku r.2003 - jako souboj o světovou dominanci a nikoliv jako zápas o demokracii - není dosud možné.

Naopak prostředky dáváme falešným analytikům, nevládkám, a to se kupodivu děje v celé Evropě, završeno přehnanou politikou korektností a masovou migrací kulturně nekompatibilních lidí, s nezvykle přehnaným hodnocením nebezpečí z rozvíjejícího se Ruska, které bláhově zaháníme k (podle posledních prognóz) silné Ásii a Indii.

Toto lhaní si do kapsy se nám velmi vymstí, obávám se.

A pokud mé blogy alespoň trochu přispěly k tomu, abychom dělali trochu moudřejší rozhodnutí, abychom lépe znali svoji historii, budu jen rád.

Napsal

Pavel Sedlák

Kdyby americká svoboda opět získala svou sílu, jakou dřív měla, pak by tyto (*skryté) elity přišly o svoji moc. Je to tak?

Největším nebezpečím pro tyto elity je národ, který vznikl za pomocí ÚSTAVY, která zaručuje plnou svobodu jednotlivce (na principu křesťanské morálky), možnost plného rozvinutí osobnosti jednotlivce.

ODPOVĚĎ:

To je jejich problém, oni nemohou žít s Listinou základních práv a svobod.

Např. tisk má mít svobodu, ale Trilaterální komise (*zal. 1973) kritizuje, že jí má příliš moc. Těm lidem prostě vadí, že lidé mají svobodu.

Snaží se měnit ÚSTAVU.

OTÁZKA: Nejsmutnější na tom všem je, že k těmto lidem přicházejí lidé ze všech stran, oni je buď vezmou mezi sebe, nebo je přimějí, aby je uctívali jako elitu, aby uctívali jejich jedinečnost a obdivovali jejich projekce.

A dnes potkáte lidi, kteří souhlasí s mnoha limity svobod v této zemi.

ODPOVĚĎ prof.SUTTON:

Myslím, že toto je neblahá skutečnost naší společnosti.

Příliš mnoho lidí je ochotno obětovat svobodu, za účelem bezpečí.

Tedy oni si myslí, že to je bezpečí. "Bezpečí" budete mít i v sibiřském gulagu nebo v hitlerovském koncentráku (*či opevněném vánočním trhu, na cenzurovaných soc. sítích). Příliš mnoho lidí obětuje svobodu za tuto iluzorní bezpečnost.

Příliš mnoho lidí vnímá tuto elitu jako náhradu Bohů jen proto, že mají moc, aniž by se lidé zajímali o to, jak k této moci přišli.

Pro mě je toto naprosto neuvěřitelné, tito (*nepřemýšlející) lidé.

V USA máme 30-40mil lidí s vysokoškolským vzděláním.

Ale oni nediskutují výroky, které ta jejich elita pronáší na veřejnosti. Mají prostě nedostatek zájmu po vědění.

OTÁZKA:

JAK V SOUČASNÉ DOBĚ ORGANIZUJE ŘÁD KONFLIKTY VE SVĚTĚ?

ODPOVĚĎ:

V ZÁSADĚ JE TO POUŽÍVÁNÍ HEGELOVY DIALEKTIKY.

Postavíte jednu stranu, postavíte opozici a zařídíte, aby se potkali v konfliktu (*strašíte lidi bolševiky, Hitlerem, Sověty, po konci studené války terorismem nebo nově zase Ruskem, ale vy je přitom vždy skrytě finančně a vojensky podporujete, protože bez té hrozby by vaši lidé doma NIKDY nesouhlasili s omezením svobody, ani s válkami, vaším vlivem a zisky).

Takže postavíte SSSR, postavíte hitlerovské Německo, a prostřednictvím řízení konfliktu získáte kontrolu nad světem další dekády.

Jako jsme vybudovali SSSR, tak nyní (70.-80. léta) budujeme ČÍNU, opět vznikne konflikt (někdy kolem roku 2000 budete mít připraveny dvě strany), na troskách zemí po další válce opět vznikne KONTROLA DALŠÍHO VÝVOJE SVĚTA, pro následující dekády.

Finally, the members and advisors of the Dawes and Young Commissions were not only associated with New York financial houses but, as we shall later see, were directors of firms within the German cartels which aided Hitler to power.

Sutton:

...když se podíváte, jak to funguje, tak tyto konflikty také odvádí pozornost, říkají:"Dívejte se semhle, souboj kapitalistů s komunisty (*nyní s teroristy či vybranými autoritáři) je moc pěkný obrázek právě pro vás a vaše média..."

"...a hlavně se nedívejte jinam, kde se děje to opravdu podstatné."

To, co se tam děje, je vytváření zmatku (chaosu).

A z toho by mohla následně povstat další válka, ... další semínko budoucího konfliktu.

Tolik ukázky z následujícího videa, které je ještě obsáhlejší a konkrétnější:

-

- je až neuvěřitelné, jak se aktuálně shoduje s blogem níže, o svobodě vyjadřování na U.S. universitách ( jde o rozdíl 35let! ).

O SVOBODĚ, STRACHU a POLITICKÉM A STÁTNÍM POTLAČOVÁNÍ NEZÁVISLÉHO MYŠLENÍ na US universitách - ve jménu "národní bezpečnosti".

21. 4. 2015

Napsal losangeleský právník Ken White pro stránky Popehat.

ZDE originál s mnoha odkazy, ZDE česky - Blisty (bez odkazů).

(kráceno)

Mé tři děti jsou sarkastické a neuctivé. Nikoho, kdo mě zná, to nešokuje. Jejich prostořekost může rozčilovat, ale obyčejně si zvládnu vzpomenout, že nejsem dobrým příkladem pro rétorické dekorum. Možná bych měl o tomtéž uvažovat i u cizích dětí.

Nějakou dobu jsem byl zlý na univerzitní studenty, kteří se cítí být oprávněni vlastnit "bezpečný prostor" - čímž zřejmě myslí místo, kde jsou izolováni od myšlenek, jež se jim nelíbí.

"Once you designate some spaces as safe, you imply that the rest are unsafe. It follows that they should be made safer."

Řvu na na mladé lidi, že si cení iluzorní a subjektivní bezpečnosti více, než svobody. Znemožňuji je za to, že nechápou, že univerzity by měly být místem pro otevřené zkoumání, že opouštějí fundamentální americké hodnoty.

Dnešní studenti dospívali v letech po 11. září. Co jsme je během této doby naučili ohledně rovnováhy mezi svobodou a bezpečností?

Měli jsme je učit, aby se nevzdávali základních svobod kvůli troše bezpečí.

Místo toho jsme je učili, že vláda potřebuje pravomoc vysílat létající roboty, aby zabíjely každého na zemském povrchu, bez kontroly a bez toho, aby nám řekla proč. Vláda, říkali nám, to musí dělat pro naši bezpečnost.

Učili jsme je také, že vláda potřebuje pravomoc zadržovat lidi na neomezeně dlouhou dobu bez právního dohledu, opět ve jménu bezpečnosti, že potřebuje záznamy o knihách, které čteme, a záznamy o tom, s kým hovoříme.

Měli jsme je učit, že je vznešené vyslovovat se pro svobodu. Neudělali jsme to.

Učili jsme je, že zájem o svobodu je podezřelý.

Vyrůstali v Americe, kde policie tvrdí, že hovořit o občanských právech ukazuje na zapojení do kriminálního jednání, a že kritika priorit ochránců zákona skýtá dobrý důvod k vyšetřování.

Vyrůstali v Americe, kde FBI monitoruje protestující a aktivisty ve jménu bezpečnosti. Měli jsme je učit, že je ostudné oponovat svobodě a pracovat na jejím podkopávání. Neudělali jsme to.

Měli jsme je učit, aby mysleli kriticky, když někdo tvrdí, že "bezpečnost" vyžaduje (státní) jednání a zásahy, neudělali jsme to. Učili jsme je, aby se podřídili osahávání na letištích.

Měli jsme je učit, že naše subjektivní reakce na něčí vyjádření není důvod toto vyjádření potlačit. Neudělali jsme to.

Patrně se to nenaučili ze sporů o mešitu na ground zero nebo Georgii či v Tennessee. Zřejmě se to nenaučili z výzev deportovat Pierse Morgana za prosazování zákonů proti držení zbraní od spousty úředníků tvrdících, že NESOUHLAS JE ZRADA.

Měli jsme je učit, aby byli podezřívaví k tvrzením, že projev je škodlivý - že by ho měl řešit zákon. Neudělali jsme to.

Učili jsme je, že VÝROBA SATIRICKÝCH VIDEÍ o policii je kriminální "kyberstalking" a že hloupé vtipy výrostků zasluhují vězení,

že čtyřpísmenná slova jsou zločin (nebo by měla být) a že nadávat na internetu policistům je "neposlušné jednání" a že zpívat sprostou píseň imaginárním dětem zasluhuje vyšetřování.

Měli jsme je učit, aby byli podezřívaví k vyvolávání poplašných slov jako "rasismus" a "sexismus" a "trauma" a "nebezpečný", zejména když tyto pojmy jsou použity k omezení svobody (zde).

Docela jistě jsme to neudělali, u čerta.

Učili jsme je, že zavírat babičky za nákup dvou krabic léků proti nachlazení je správné, protože "myslete na děti".

Učili jsme je, že:

"TERORISMUS" JE EXISTENCIONÁLNÍ HROZBA, MAGICKÉ SLOVO, KTERÝM LZE OSPRAVEDLNIT COKOLIV.

Místo abychom je učili zpochybňovat chytlavé fráze, učili jsme je odpovídat na ně ve stylu Pavlovových pokusů.

Měli jsme je učit zpochybňovat autoritu. Místo toho jsme je učili, aby se jí bez ptaní podřídili, pokud nechtějí být postřeleni nebo utrpět elektrický šok

(University of Florida - student Tasered at Kerry forum - ZDE video, varuji, je to poměrně frustrující policejní zásah, oběť významně trpí po vícenásobně opakovaném zásahu silným elektrickým šokem - taserem, není to záznam pro slabší povahy, další odkazy na podobné případy ZDE).

 

Místo toho je učíme, ještě i teď, že šplhat na strom bez dozoru nebo bez dozoru pobíhat v parku (jak jsme to mnozí v dětství dělali) je záležitost vyžadující intervenci státu.

STÁVÁME SE "TYRANIÍ STAROSTI" - o naši bezpečnost, samozřejmě.

Jistě, příležitostně se nám podaří tvrdit, že svoboda projevu má přednost před pocity, nebo že spekulativní bezpečnost nemá přednost před svobodou. Ale těch pár vyjádření je utopeno v záplavě bezpečnosti, bezpečnosti, bezpečnosti.

Univerzity se domnívají, že svoboda projevu je cosi, co se má omezovat na malé koutky kampusu, aby chránily studenty před traumatem způsobeným výtiskem ústavy.

Univerzity jsou místem, kde administrátoři cenzurují trička s Hrou o trůny a plakáty Firefly a pak cenzorují plakáty, které si stěžují na cenzuru, vše "ve jménu bezpečnosti".

Univerzity jsou místem, kde uražení vyučující omezují svobodu projevu a útočí na protestující a nařizují studentům zničit výstavy, které se jim nelíbí.

Posílat lidi na americké univerzity, aby se naučili úctě ke svobodě, je jako posílat je do bordelu, aby tam poznali cudnost.

...napsal losangeleský právník Ken White pro stránky Popehat.

Mimochodem, zkuste si v jakémkoliv českém knihkupectví zakoupit výtisk české Ústavy, prodavači se na vás budou dívat jako na blázna a budou všude kroutit hlavou - ne, nemáme.

Charlotte Iserbyt (rozhovor 2011).

Iserbyt  pracovala pro vládu USA, U.S. Department of Education (ministerstvo školství) a na ministerstvu zahraničí, prof.Sutton pracoval na Stanfordské universitě a Hooverově institutu, zabýval se oligarchickými skupinami v USA.

Dle názoru Petra Robejška (28.4.2015, Parlamentní listy):

"...stojí za proxy válkou na Ukrajině

rozšiřování EU a NATO, ale také zájem Američanů

oslabit Rusko, coby svého potenciálního konkurenta"

-  ZDE

prof. Antony Cyril Sutton DrSc., americký spisovatel a historik (zde), TV rozhovory z r.1980, citace z "Peníze koupí i toho největšího nepřítele",

čas 22:00:

"Proč by americký kapitalista pomáhal v r.1917 bolševikům?"

Odpověď:

"Mně tohle celé roky vrtalo hlavou, proč? Přece v této věci chápeme, že jsme na straně opozice.

Jediná odpověď, která mi dávala smysl, je obsazení a kontrola trhů.

USA si nepřály, aby zde byla další země, silná jako USA.

Když se podíváte na mapu světa, tak Rusko je dvakrát, třikrát větší, než USA. Představte si dalšího podobného konkurenta na trhu, jako jsou USA.

USA, respektive Wall Street, chtěly obsadit a řídit limity ruského trhu.

Doporučím ke shlédnutí také všechna tři videa od prof. Suttona (Wall Street a bolševická revoluce, Peníze koupí i toho největšího nepřítele - o tom kdo financoval a technologicky zásadně podpořil nástup Hitlera k moci, O řádu Skull&Bones, Trilaterální a Bilderberg komisi). Popis je k dispozici i zde na BLOGu č.3 a 4 dole (zajímavý je i rozhovor s vnučkou člena S&B z Yale - zde).

The Snipers Massacre on the Maidan in Ukraine (Revised and Updated Version)

Nezávislá studie akademika Katchanovski z university Ottawa se dočkala nové verze (z 20. února 2015), která zahrnuje další nové skutečnosti o tom, kdo přesně střílel na Majdanu 20.2.2014, kdy někteří demonstranti a současně někteří členové policejních jednotek Berkut byli dle všeho zastřeleni stejnými zbraněmi - vystupovala snad v konfliktu dosud neznámá třetí strana, která se snažila vytvořit chaos a následný puč? Byla tato akce připravenou "false-flag" operací?

V čím zájmu?

But the neocons’ “regime change” strategies, which have unleashed violence and confrontations across Iraq, Syria, Libya, Iran and most recently Ukraine, have added to the economic uncertainty.

No, možná nebude od věci připomenout, že velmi podobně začínala v roce 2011 i "revoluce" v Sýrii, kde "neznámí odstřelovači v jihosyrském Daráa, rodišti vzpoury, pálili do vládních vojáků i demonstrantů, zabíjeli na obou stranách barikády a vyvolávali chaos". Čili třeba si to "někdo" v Sýrii odzkoušel a v Kyjevě pak pro velký úspěch jen zopakoval?

...Bohužel se už pomalu ale jistě stává pravidlem, že když už Západ někomu nasadí "psí hlavu", je z toho vždy jen velká lež – Saddámovy zbraně hromadného ničení, Kaddáfího "50tisíc zmasakrovaných civilistů", Janukovyčova "krvelačnost a příklon k Rusku", byť se ukrajinský prezident jen snažil pro svou zemi vyjednat méně drancující podmínky asociační dohody s EU, a klidně bych k tomu přidala i Asadovy "chemické útoky"…

The intelligence community gathered no specific evidence of an impending genocide in Libya in spring 2011, undercutting Secretary of State Hillary Roham Clinton’s primary argument for using the U.S. military to remove Col. Moammar Gadhafi from power, an event that has left his country in chaos, according to officials with direct knowledge of the dispute.

Defense officials, speaking in detail for the first time about their assessments of the Libyan civil war four years ago, told The Washington Times that Mrs. Clinton’s strong advocacy for intervention against the Libyan regime rested more on speculative arguments of what might happen to civilians than on facts reported from the ground.

“The Israelis constitute a true threat to regional security, notably because of the country’s position on the Iran issue,” the file said.

WikiLeaks zveřejnil (ZDE) další z dopisu H. Clintonové, datovaný 30.11.2015, ve kterém píše, že USA musí svrhnout Asada(zničit Sýrii) kvůli Izraeli.

Celý originál dopisu: ZDE.

Back to Syria.

It is the strategic relationship between Iran and the regime of Bashar Assad in Syria that makes it possible for Iran to undermine Israel's security — not through a direct attack, which in the thirty years of hostility between Iran and Israel has never occurred, but through its proxies in Lebanon, like Hezbollah, that are sustained, armed and trained by Iran via Syria.

The end of the Assad regime would end this dangerous alliance.

Tváří v tvář islámskému terorismu by bylo lepší ptát se sami sebe, na příčinu šíření příliš západního "modelu demokracie" do zemí jako je Irák, kde předtím byla silná vláda. Nebo do Libye, kde existují kmenové struktury.

pokud Tálibán nedovolí působit Al Káidě v této zemi.

Tálibán a USA dojednali mírovou dohodu, která počítá se stažením zahraničních vojsk z Afghánistánu do 18 měsíců od podepsání, tvrdí tálibánské zdroje. Americká strana to nepotvrdila, ale její velvyslanec u jednání Zalmay Khalilzad podle AFP oznámil, že v jednání v katarském Dauhá došlo k průlomu...

Zatím není jasné, jaký postoj afghánská vláda zaujme. Tálibán s ní odmítl jednat, protože ji označil za loutku v rukou Američanů. Jednání tálibů s představiteli Afghánistánu začnou, jakmile bude příměří zavedeno, oznámilo hnutí.

Cílem jednání je ukončit nejdelší válku, kterou vedou Spojené státy. Od americké invaze do Afghánistánu po atentátech Al-Káidy na New York a Washington z 11. září 2001 už uplynulo 17 let.

Tálibán v současné době působí na polovině země, přičemž některé oblasti zcela ovládá. Pokračuje v útocích na afghánské vládní síly i zahraniční vojáky. Pondělní útok v provincii Vardak si vyžádal životy 120 lidí. Při odvetných náletech zahynulo 29 osob.

Tálibán je sice militantní radikální hnutí, nikdy ale nemělo jiný zájem, než vládnout v Afghánistánu a neplánovalo útoky na USA nebo západní země.

Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora - glosář.

Přerodem prošlo v posledních letech nápadně velké množství kdysi zcela nepolitických a nevinných věcí. Jako třeba charita.

Charita kdysi vznikla, aby někomu NEZIŠTNĚ pomáhala. Prostě cítíte, že někdo pomoc potřebuje, a vy mu pomoci CHCETE. CHCETE dělat dobro. V poslední době se jaksi zdá, že těch, kteří chtějí dělat dobro, se urodil pytel.

Říkají si neziskové či nevládní organizace (*NGO).

Až na to, že nezištné konání dobra se u nich kamsi vytratilo a funguje jen jako zástěrka k vykonávání lobbyingu a politiky. Z nezištnosti se stala honba za penězi.

Tím samozřejmě nechceme říct, že dnes už neexistuje pravá charita.

A už vůbec ne, že není třeba. Jenomže protože je pravá nezisková charita házena do jednoho pytle se "ziskuchtivými neziskovkami", je sakra těžké ji na první pohled odlišit.

A tak se stalo, že ziskuchtivé neziskovky nakonec začaly ubírat peníze skutečné a potřebné charitě.

Takže nemluvme už dál o skutečné charitě, ta je naprosto v pořádku. To, co nám vadí, jsou falešné "ziskuchtivé neziskovky". A jak je poznat?

Jsou to především ony rádoby antidiskriminační a genderové organizace, které šíří nějakou ideologii. Zápal v šíření ideologie u nich převažuje nad činy typu péče o nemocné.

Libují si třeba v ideologii o tom, že není rozdíl mezi mužem a ženou. Lobují za nesmysly typu, aby ve státních budovách nebyly mužské a ženské, ale pouze unisex toalety.

Bojují za to, aby ženy místo plození nových životů, cizí životy braly v armádě. Milují multikulturní doktrínu, která podsouvá názor, že neexistují odlišnosti v národech.

Pokud by tyto "neziskovky" jen žily z příspěvků jiných spřízněných stejně smýšlejících duší, nechť si dělají, co chtějí.

Jenomže to, co nás na nich nejvíc trápí, je, že ačkoli je nikdo nevolil, zasahují do nejvyšších sfér politiky. Při ovlivňování volených politiků mají velmi dlouhá chapadla a úplně nejdelší je mají, když se natahují pro veřejné peníze.

Konec srandy. Ministerstvo pravdy přichází

Markéta Šichtařová - Literární noviny, sobota, 14. leden 2017, kráceno.

„…Z místa, kde Winston stál, se ještě dalo přečíst úhledné písmo, jímž byla na bílém průčelí vyvedena tři hesla Strany:

VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

Ministerstvo pravdy prý čítalo tři tisíce místností nad zemí a příslušně se rozvětvovalo i pod zemí…“

(George Orwell, Devatenáct set osmdesát čtyři)


Povinná celoevropská Hate-Free kultura nám polopaticky vysvětluje, že teroristické útoky jsou dílem několika málo psychicky pomatených jedinců a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě je ve skutečnosti výkladní skříní míru.

Genderové neziskovky a norské fondy nám zase vysvětlují, že svoboda v rozhodování o svém životě je primitivním a překonaným vývojovým stupněm společnosti; šťastnější budeme, předáme-li naše děti i odpovědnost za naše rození, vzdělávání, práci, zdraví, bydlení i umírání státu. Co stát řídí, to dobře řídí, a stát má tedy řídit vše až do dokonalého otroctví.

A nově zřízené Ministerstvo pravdy nám nyní tvrdí, že přenecháme-li svůj úsudek o tom, co je Pravda, státu, budeme silnější a vyzrajeme nad ruskou propagandou.

Ve vzdání se vlastního rozumu prý bude naše síla.

Tohle už není parodie na Orwella. Tohle je Orwell materializovaný.

Máte dojem, že přeháním?

- říká v rozhovoru pro ParlamentníListy na konto vyjádření Bezpečnostní informační služby na adresu výuky v českých školách předseda učitelského profesního spolku Pedagogická komora Radek Sárkozi.

Reakce učitelů, se kterými se setkal, jsou podle Sárkoziho "veskrze negativní". Učitelům podle něj vadí, že "se BIS vyjadřuje k obsahu a způsobu výuky dějepisu a češtiny. To by neměli dělat ani politici. Je to záležitost odborníků, didaktiků a profesní komunity," dodává bývalý pedagog, lektor učitelů a prezident největšího školského spolku v Česku Radek Sárkozi.

První zprávy, 20. 1. 2019, J. Bašta:

Zjistili (v BIS) totiž strašlivé bezpečnostní riziko – výuka dějepisu na českých školách nikdy nepřestala být ovlivňována sovětskou (!)propagandou.

Totéž platí pro výuku češtiny, respektive české literatury v období národního obrození. A tu věčně živou sovětskou propagandu využívají Rusové pro své hybridní cíle.

Domníval jsem se, že toto tvrzení v poznámkách pod čarou tam propašoval nějaký recesista, obdivovatel Járy da Cimrmana, jen mě trochu mátl citát z G. Orwella.

Z omylu mě vyvedl pan ministr školství Plaga, který se sešel s ředitelem BIS Koudelkou, aby závažné zjištění kontrarozvědčíků probrali a neprodleně zjednali nápravu. Dá se tedy předpokládat, že Bezpečnostní informační služba převezme do své kompetence i úkoly školní inspekce a možná bude prověřovat vyučující dějepisu a dějin literatury.

Papež prohlásil, že tato nová morálka, reprezentovaná lidskými právy,

je založena na rozumu a přirozeném právu (nadřazenému právu států),

je prý římsko-katolickou církví považována za morálku danou Bohem.

prof.W.Veith (volně přeloženo): Je zde jasný konflikt - buď je tato "nová morálka" od Boha, nebo je dána lidským rozumem.

Papež by měl jasně preferovat morálku křesťanů, morálku z písma. Pokud to svou autoritou nedělá, pak se stává spíš "římský vůdcem", než křesťanem.

Multikulturalismus je systémově zakomponovaný do "nové morálky nového řádu světa". Kdo bude od r.2017 řádným občanem a kdo nikoliv? A kdo o tom bude rozhodovat? Co je to přirozené právo a proč si v tomto notuje papež s moderními globalisty, kam vede lidstvo "zbraň" jménem "lidská racionalita" a sobectví, kde zůstala moudrost a harmonie? A co je vlastně podstatou "lidské přirozenosti" a "přirozeného práva"?

Je to skutečně vynikající přednáška, která vám ozřejmí mnoho z problémů dnešní doby. Stačí jediné - nejdřív si ji poslechnout (vydržet) a teprve potom dělat jakékoliv závěry.

Od času 47:26 vydržte do 1:22:30 a začnete chápat, odkud vítr vane.

Odkaz směřuje přímo na ten čas: ZDE.

/ Tajemství genu - zde, aneb jak vznikl život?  Rok 2014, Palác kultury, evolucionista prof. W. Veith. /

Pan Edward Griffin - kniha "The Creature from Jekyll Island".

G. Edward Griffin (foto: Tomáš Železný), viz odkaz na článek nad fotkou.

Ostrov Jekyll je skutečné místo v USA, kde byla uzavřena tajná dohoda nejmocnějších bankéřů světa v r.1910. Jeho kniha o fungování světového bankovního systému, která vyšla od Německa až po Japonsko, se už skoro dvacet let drží mezi bestsellery.

G. Edward Griffin říká:

"Tento koncept moci byl stvořen v KONGRESU USA

  a tam také musí být zabit."

Griffin, jehož zásadní video s cz titulky je zde, říká (od cca 1:31:30):

TYTO PENÍZE UTRÁCEJÍ PRO ZÍSKÁNÍ VĚTŠÍ MOCI.

vlevo: vyjádření globalisty Sutherlanda, že "EU musí rozbít jednolitost národních států s pomocí migrace", vpravo: nápis u vstupu do EU parlamentu "proti národním státům, které jsou prý kořenem všeho zla".

A že svět prý dokáže zachránit před tímto ďáblem pouze nadnárodní federální unie.

JAN SCHNEIDER

Riga je nový Mnichov.

Budou tvrdit, že Hitler nás chtěl chránit - ZDE

Ukázka z posledního odkazu, textu Jana Schneidera:

 "Příčinu, jak mohlo dojít k hrůzám druhé světové války a zejména k šoa (holokaustu), nejlépe vystihuje definice, že šlo o nadkritické spojení fanatismu a chamtivosti. Mnichov 1938 je symbolem bagatelizace onoho fanatismu.

Byl výsledkem fatálního podcenění nacismu Západem v atmosféře vypjatého strašení Sovětským svazem. Onu chamtivost pak reprezentují intenzivní (zejména americké) investice do nacistického hospodářství (ZDE).

Nynější situaci to skutečně připomíná jak přes kopírák. Bagatelizace nacismu a jeho resuscitovaných forem. Viz vyjádření MZV. Ještě mi k tomu chybí douška na adresu obětí šoa: "Židé prominou." A opětné hospodářské provázání Západu s těmito silami.

A obligátní strašení Ruskem.

Vždy mne trápilo, jak mohl Hitler zmanipulovat jeden z nejkulturnějších národů Evropy a udělat z něj efektivní zabijácký stroj. Přemýšlel jsem o tom, jak se to mohlo stát - až jsem se nyní rozhlédl kolem sebe a s hrůzou jsem začal chápat.

Nejprve je potřeba mít lidi v kritické situaci (a když nejsou, trochu k tomu pomoci).

Výstižně to popisuje Naomi Kleinová v "Šokové terapii". Musí řešit existenční problémy a na kontrolu demokracie nemají čas. Nemohou si ale nepovšimnout, že se kolem "dějí věci". Vzniká obrovská společenská frustrace.

A v ten okamžik přichází řešení – vnitřní nepřítel za to všechno může. Dnes dostal nálepku "páté kolony".

/ * EU přemýšlí: "Co s pátou kolonou?" - zde. /

Podle Klvani tedy Rudá armáda Československo "dobyla". Zajímavé, protože byla spojencem západních armád, které dělaly totéž. Klvaňa tedy mluví jako nacisté, protože pouze pro ně to nebylo osvobození.

Je dobré si to pamatovat. Je to i potvrzením skutečnosti, že z kovaného svazáka se demokrat vychovat asi opravdu nedá, obzvlášť, když zřejmě tíhne opačným směrem.

6. 11. 2016, Lidové noviny/ Parlamentní listy:

Maskované ideologické projevy ve spojení s oslňující mediální (sebe)prezentací jsou podle lidí ze zmíněných institucí totálně nepřijatelné v odborné práci.

Na metodě záleží.

Nutno předeslat, že činnost Evropských hodnot považujeme za problematickou ne proto, že nesdílíme jejich názory.

Jako badatelé máme různé hodnoty a pohledy na svět, které se do našeho výzkumu nějak promítají. Používáme často odlišné vědecké přístupy a metody, které, jak věříme, nás vedou k poznání společnosti (a mohou tak přispět ke kompetentnějším i citlivějším veřejným politikám).

Sdílíme ale základní představu o tom, co je výzkum solidní: systematický, kritický, poctivý v zacházení s daty a transparentní.

Takový výzkum je časově náročný, uznávaným odborníkem se člověk nestane přes noc a výsledky jeho práce jsou zpravidla potvrzovány ustáleným mechanismem kolektivního odborného přezkoumání (peer review).

Evropské hodnoty jsou v mnohém přímou antitezí této sdílené představy.

Proto jsou schopny zaplavovat veřejnou debatu obrovským množstvím "expertních studií", vyznačujících se interpretací striktně na základě (neokonzervativní) ideologie a často nedostávajících základním etickým standardům jako přiznávání cizího autorství analytických závěrů, jejichž kompiláty nezřídka vydávají za vlastní výzkum.

Tento “výzkum” přitom slouží k posílení legitimity jejich dalších příspěvků do veřejné debaty v podobě komentářů apod. ... S metodou si přitom hlavu nelámou.

/ Následuje pasáž konkrétních příkladů fatálních pochybení tzv. "studií". /

STIGMATIZACE NÁZOROVÝCH OPONENTŮ - JAKO "RUSKÝCH AGENTŮ".

Samostatnou kapitolou je stigmatizace části argumentačního prostoru pomocí konceptů jako dezinformace, propaganda a "hybridní hrozby".

V podání Evropských hodnot se přitom dotýká i pozic, které jsou v západní odborné debatě legitimně a nezřídka dlouhodobě vyjadřovány, například pochybností o věrohodnosti závazku ke kolektivní obraně NATO.

Ti, kdo nesdílejí například vysvětlení Evropských hodnot týkající se asertivní ruské zahraniční politiky a mezi jejími příčinami nacházejí třeba i necitlivé kroky činěné Západem, jsou tak nezřídka označováni za agenty Kremlu nebo přinejmenším naivní oběti ruské propagandy.

Z hlediska “strategické komunikace”, jíž jsou Evropské hodnoty propagátorem, je podobná stigmatizace téměř jistě kontraproduktivní.

Robert Aumann - To západ rozhoupal loď. Loď se pak může potopit - ZDE

"Nijak zvlášť nemiluji Vladimíra Putina, ale mám pocit, že Západ tlačil trochu moc a šel do ruské sféry vlivu."

„Pojmem globální antipolitická vzpoura, tím jsem chtěl říci, že se k multilateralismu (*opak unipolarismu - světové dominance jediné velmoci) musíme propracovat, protože ze světových dějin přeci jedno poučení máme, že všechna impéria se zhroutila. Zhroutila se v okamžiku, kdy chtěla být jediným impériem.“

„Co je spravedlnost, jestli je to typ diskursu nebo vzájemného vztahu, který může být jen mezi těmi, kteří jsou si rovni v nějakém slova smyslu?“ doplnil s úvahou o tom, co nahradí rovnost teroru v mezinárodních vztazích.

„Jak vidíte, americký pokus nehledě na obrovskou vojenskou převahu, kterou mají, i proto, že jejich výlohy na zbrojení jsou větší než celého světa dohromady, není příliš úspěšný. Kam se podíváme, silové řešení se nedaří. Vývoz demokracie těmito prostředky nefunguje. Přímo bych řekl, že je to katastrofa, řekněme si to otevřeně,“ konstatoval filosof.

(ZDE, 2007).

Volně přeloženo z částí rozhovoru, velmi kráceno:

Solženicyj:

Na celém světě rostou obavy, jak budou Spojené státy pracovat ve své nové roli jediné světové supervelmoci, kterou se stala v důsledku geo-politických změn po roce 1990.

Při rozjímání nad minulostí jsem mnohokrát protestoval nad sjednocováním pojmů "ruský" a "sovětský", bohužel toto není bráno do úvahy ani na západě, ani v bývalých socialistických ani v bývalých sovětských zemích.

Starší politická generace z komunistických zemí není připravena k pokání, a nová generace je zase až příliš šťastná, že může nyní říkat nekorektní obvinění, proti dnešní Moskvě. Chovají se, jako by poté, co se hrdinsky sami osvobodili a vedou nyní nový život, Moskva stále zůstávala komunistická.

Přesto stále doufám, že tato nezdravá fáze brzy skončí. Že všichni lidé, kteří zažili komunismus pochopí, že to komunismus (* a nikoliv Rusko) je vinen za hořké stránky v jejich historii.

Kdybychom se všichni mohli střízlivě podívat na historii, nemohla by nadále existovat ani nostalgie po bývalých časech, ať už v Rusku nebo v bývalých socialistických zemích, ani by bývalé země východní Evropy nemohly vidět historické Rusko jako zdroj svého neštěstí.

Člověk by neměl připisovat zlé skutky jednotlivých vůdců nebo politických režimů "vrozeným vadám" ruského lidu a jejich země.

SPIEGEL: Jak hodnotíte období vlády Vladimíra Putina, ve srovnání s jeho předchůdci, panem Gorbačovem a Jelcinem?

Solženicyj:

Vláda Gorbačova byla politicky neuvěřitelně naivní, nezkušená a nezodpovědná vůči vlastní zemi. Nebylo to vládnutí, ale bezmyšlenkovité vzdání se moci. Obdiv Západu jen posílil jeho přesvědčení, že jeho přístup je v pořádku. Ale řekněme jasně, že to byl Gorbačov a nikoliv Jelcin, kdo vrátil svobodu slova a možnost cestovat ruskému lidu.

Období Jelcina bylo charakteristické neméně nezodpovědným přístupem, ovšem v jiných ohledech. Ve spěchu co nejdříve získat soukromé a nikoliv státní vlastnictví (tak rychle, jak je to jen možné), zahájil Jelcin masové, multi-miliardové a bleskurychlé prodeje národního dědictví.

Aby Jelcin získal podporu regionálních vůdců, vyzval přímo k separatismu a přijal zákony, které přispěly a urychlily rozpad ruského státu.

To samozřejmě zatížilo Rusko a snížilo to jeho historickou roli, pro kterou naši předci tvrdě pracovali, došlo ke snížení postavení Ruska v mezinárodním společenství - to vše za ještě většího potlesku západu.

Putin zdědil vypleněnou zemi v chaosu, s chudými a demoralizovanými lidmi.

Začal dělat věci, které byly možné, pro pomalé a postupné obnovení země. Tyto snahy nebyly hned povšimnuty a oceněny. V každém případě je těžké najít v historii příklady, kdy kroky k obnovení síly země byly příznivě spojeny se zásahy cizích vlád.

SPIEGEL: Že je stabilita Ruska v zájmu západu, se stalo postupně každému zřejmé. Ale jedna věc nás hodně překvapuje. Když jste mluvil o vhodné formě státnosti pro Rusko, vždy jste prosazoval občanskou formu samosprávy, v kontrastu k zastupitelské  demokracii, obvyklé na západě.

Po sedmi letech vlády V. Putina ale vidíme zcela opačný jev, moc je soustředěna v prezidentových rukou, vše směřuje k němu.

Solženicyj:

Ano, vždy jsem chtěl pro Rusko silné místní samosprávy, ale nikdy jsem je nedával do protikladu k západnímu systému zastupitelské demokracie. Naopak jsem občanům ukazoval příklady ze západu, například ve Švýcarsku nebo v Nové Anglii, které jsem oba znal z první ruky.

Ve vaší otázce jste zaměnil lokální samosprávu, která je možná většinou pouze na místní úrovni, kde lidé znají své představitele osobně, s několika málo silnými gubernátory, kteří byli až příliš šťastní v dobách Jelcina, že se mohou připojit ke snaze jeho federální vlády potlačit jakoukoliv místní iniciativu.

/*hodně kráceno, rozebírá svůj návrh modelu společnosti... /.

Je nutná i podpora malých firem a drobného podnikání, aby se snížily obrovské rozdíly mezi chudými a bohatými, které jsou v Rusku vážným problémem, stejně jako korupce.

SPIEGEL: Potřebuje Rusko národní myšlenku, tedy ideu jak by mělo vypadat?

Solženicyj:

Termín "národní myšlenky" (a national idea) je nejasný. Navíc by nikdy neměl vznikat shora. V posledním historickém období byl tento koncept vyvinut ve Francii (v 18.stol.), v Británii, Německu, USA, Polsku, atd. Po všech těch zničujících ranách 20.století v Rusku jsem se tuto diskuzi snažil trochu zchladit prohlášením, že stačí mít jeden úkol - zachovat životy lidí.

SPIEGEL: Rusko se ale často ocitá osamoceno. V poslední době (r.2003) se vztahy mezi západem a Ruskem opět ochlazují, to včetně vztahů rusko-evropských.

Co je toho důvodem? Jaké potíže má západ při chápání moderního Ruska?

Solženicyj:

Mohl bych vyjmenovat mnoho důvodů, ale ty nejzajímavější jsou ty psychologické příčiny, tedy střet iluzorních nadějí s realitou.

To se stalo v Rusku i na západě.

Když jsem se v r.1994 vrátil do Ruska, byly západní země a jejich vlády prakticky uctívány, byť je pravda, že to často bylo způsobeno nikoliv znalostí a vědomým rozhodnutím, jako spíš znechucením z minulého bolševického režimu a jeho proti-západní propagandy.

Tato nálada se ale začala podstatně měnit po krutém bombardování Srbska.

Je poctivé říct, že toto bombardování hluboce zasáhlo a šokovalo pocity všech vrstev ruské společnosti.

Situace se pak stala ještě horší, když NATO začalo rozšiřovat svůj vliv na východ, do bývalých zemí východního bloku.

Toto bylo obzvláště bolestné v případě Ukrajiny, země, jejíž blízkost Rusku je definována doslova miliony rodinných vazeb mezi našimi národy, příbuznými žijícími na různých stranách státní hranice. Tyto rodiny mohly být roztrženy novou dělící čarou, hranicí vojenských bloků.

/ Pozn.: O vstupu Gruzie, Ukrajiny a dalších zemí do NATO mluvil G. W. Bush ml., v r. 2006 ho ale odmítlo Německo, pro možnou konfrontaci se zájmy Ruska, jako příliš agresivní postup. /

Takže vnímání západu jako většinou "rytíře demokracie" bylo nahrazeno zklamáním, že pragmatismus, často cynický a sobecký, tvoří skutečné jádro politiky západních zemí.

Pro mnoho Rusů bylo toto obrovskou deziluzí, přímo drcením ideálů.

Ve stejné době se západ těšil z vítězství ve studené válce a z trvání 15 let dlouhé anarchie v Rusku, za vlád Gorbačova a Jelcina. Bylo snadné si zvyknout na myšlenku, že Rusko, které se v tomto čase stalo téměř zemí třetího světa, tak zůstane navždy.

Když pak Rusko začalo získávat svou někdejší hospodářskou i státní sílu částečně zpět, reagoval západ na tuto změnu - možná podvědomě, dle někdejších obav - panikou.

SPIEGEL: Západ si Rusko spojuje především s bývalou super-velmocí, tedy se Sovětským svazem.

Solženicyj:

Což je moc špatně. Ale ještě před tímto stavem se západ oklamal - nebo možná pohodlně ignoroval realitu - když považoval Rusko za mladou demokracii. Ve skutečnosti v Rusku nebyla tehdy žádná demokracie.

Rusko dnes samozřejmě není demokratickou zemí, teprve začíná demokracii budovat. Je tak až příliš snadné vyčítat Rusku dlouhý seznam jeho opomenutí, porušení demokratických pravidel a omylů.

Ale nepodalo snad Rusko jasně a jednoznačně pomocnou ruku západu po událostech 11. 9. 2001? Pouze psychický zkrat či katastrofální krátkozrakost mohou objasnit západní iracionální odmítnutí této pomocné ruky. Již dříve USA přijaly kriticky důležitou pomoc Ruska v Afghánistánu (* ano, proběhla pomoc z Ruska k USA na úrovni tajných služeb, v informacích o islamistech), ale okamžitě začaly dělat novější a novější požadavky.

Co se týče Evropy, její nároky vůči Rusku jsou poměrně transparentní a vycházejí z obav o energii, z této (*fakticky) neopodstatněné obavy.
 

Není to ze strany západu luxus,

tlačit Rusko pryč právě teď, tváří v tvář novým hrozbám?

V mém posledním rozhovoru pro západní tisk, před mým návratem do Ruska (Forbes, duben 1994), jsem uvedl, že:

"Podíváme-li se do daleké budoucnosti, může někdo zahlédnout dobu v 21.století, kdy Evropa i USA budou zoufale potřebovat Rusko jako spojence."

...

Četl jsem mnoho německých autorů v originále a mohu říct, že mezi Ruskem a Německem je zjevně nějaký osudový vztah, Německo zdá se může být pro Rusko jakýmsi mostem ve vztazích k ostatním západním zemím.

Kdyby tento osudový vztah obou zemí neexistoval, těžko by vztahy Ruska a Německa překonaly obě ty strašné války.

...

Motivy sepsání knihy "200 let pospolu" objasnil Solženicyj v odkazu (The Guardian) na rozhovor z r.2003, kde říká (velmi volně shrnuto) přibližně:

"Chtěl jsem, aby dnešní pohled, že to Rusové-bolševici tehdy vyhlazovali Rusy a další lidi v Rusku, byl zreálněn, protože to není celá pravda."

- tolik úvodní část o životě Solženicyna, jako jakýsi odrazový můstek k druhé části ocitujme zásadní část jeho "kacířského" projevu v USA na Harvardu, po kterém byl Solženicyn poněkud "upozaděn":

Dobrovolné sebeomezování se téměř nevyskytuje: všichni se věnují seberozpínání, až z právních rámců začíná vycházet tichý praskot.

že společnost, kde neexistuje nestranná právní instance, je hrozná věc.

Ale ani společnost, která má na všechno jen a jen právní instanci,

není opravdu důstojná člověka.

Když je celý život proniknut právními vztahy, vytváří se ovzduší mravní prostřednosti, které otravuje nejlepší podněty v člověku.

Andrew Carnegie didn't believe in free enterprise.

Prvním pokusem zbavit mocné jejich vlivu se stala utopistická levicová hnutí 19. a 20.století, vrcholící historicky marxismem, bolševickou revolucí v Rusku.

V západní verzi "socialismu" šlo o vysoké zdanění (a progresivní zdanění bohatých) a velké přerozdělování peněz, tzv.welfare stát - sociální stát (kolem roku 1920 se projevil v Anglii, Francii a skandinávských zemích, dělníci získali např. zdravotní pojištění proti pracovním úrazům, nárok na dovolenou, byla zakázána dětská práce v dolech, apod.).

The Vulcans who huddled at Bush’s Texas ranch at Crawford also included the former and future defence secretary Donald Rumsfeld, and the man who would become his deputy at the Pentagon, leading neoconservative ideologue Paul Wolfowitz, as well as former top general Colin Powell, together with his close confidant, Richard Armitage.

Diskuse ukazuje, že problém Minských dohod "o Donbasu a Luhansku" není jediným problémem Ukrajiny, odkud podle znalců utíkají miliony lidí (cca 9mil obyvatel), z nichž dvě třetiny nikoliv kvůli "Donbasu", ale kvůli tragické situaci na Ukrajině jako takové.

Kmoníček (nikoliv jako velvyslanec ČR) v osobním komentáři dodává, že Ukrajincům velmi dlouho nedocházelo, že USA se opravdu a nijak nezajímají o Ukrajinu, ale o tradičního rivala - Rusko. Dnes jim to prý při jednáních se západními představiteli konečně pomalu začíná docházet.

Sami Ukrajinci se k tomu, kdo jediný na tom všem vydělává, vyjádřili obdivuhodně věrně, viz čas 1:22:35 až 1:38:38, přímý odkaz na tento čas ZDE.

Těch asi 15min vašeho času, abyste si vyslechli celou tuto klíčovou pasáž, si tito Ukrajinci jistě zaslouží.

Protože nás může čekat velmi podobný osud - této nesmyslné války v zájmu zisku jiných lidí.

6. 8. 2014 - Ilona Švihlíková: Hra s ohněm.

Podíváme-li se na zahraniční politiku Spojených států, můžeme najít zhruba tři vysvětlení pro kroky od Afghánistánu, Iráku, Sýrie, kontinuálního vměšování v Latinské Americe a v neposlední řadě na Ukrajině, ale i mnoho dalších:
 

Tímto opatřením USA zabijí hned několik much jednou ranou:

Destabilizují Euroasii a Afriku, přičemž samy jsou dostatečně geograficky vzdáleny.

Rusku a Číně přidělají hodně starostí tak, aby neměly síly, resp. byly oslabeny pro svůj rozvoj.

Upevní dominanci dolaru.

Dodají zakázky svému zbrojnímu průmyslu, neboť vojensko-průmyslový komplex je hlavní páteří americké výroby (a místem, kde se koncentruje vývoj nových technologií).

 Zopakujme, že Spojené státy nejsou schopny (pokud vůbec někdo je) chaos řídit. Dynamika, síla nezamýšlených důsledků atd. je příliš silná. Snaží se ale pro sebe získat výsledky těchto procesů a chaos vyvolávat a posilovat tam, kde jim to přijde výhodné pro jejich zájmy.

Tuto třetí variantu považuji v současnosti za hlavní s tím, že předchozí dvě tvoří minoritní části, které se objevují v určitých zahraničně-politických rozhodnutích, ale nejsou celkově dominantní.

Při pokračující eskalaci situace (a to nejen geopoliticky, ale i socio-ekonomicky) se ovšem druhá situace velké války, nikoliv jen lokálních konfliktů, stává postupně stále pravděpodobnější.

JAK VZNIKLA AL KÁIDA? 

CITACE, česky zde, originál třeba zde a zde:

OTÁZKA: Bývalý šéf CIA, Robert Gates, uvedl ve svých pamětech (From the Shadows, Ze stínů), že americké výzvědné služby začaly pomáhat afghánským mudžahídům půl roku před sovětskou intervencí. Tehdy jste byl poradcem pro národní bezpečnost amerického prezidenta Cartera. Hrál jste tedy v této věci určitou roli. Je to pravda?

Brzezinski: Ano. Podle oficiální verze historie byla zahájena pomoc CIA mudžahídům až r.1980, tedy až poté, co sovětská armáda okupovala 24. prosince 1979 Afghánistán.

Ale realita, která byla dosud silně utajována, je úplně jiná: Ano, bylo to 3. července 1979, kdy prezident Carter podepsal první direktivu pro tajnou pomoc oponentům prosovětského režimu v Kábulu.

A téhož dne jsem napsal memorandum prezidentovi, v němž jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc povede k sovětské vojenské intervenci.

OTÁZKA: Navzdory tomuto riziku jste byl zastáncem poskytování této tajné pomoci. Anebo jste sám chtěl, aby Sovětský svaz napadl Afghánistán a chtěl jste tuto válku vyvolat?

Brzezinski: Tak to úplně není. Nenutili jsme Rusy, aby vpadli do Afghánistánu, ale úmyslně jsme zvýšili pravděpodobnost, že to udělají.

OTÁZKA: Když Sověti ospravedlňovali svou intervenci tvrzením, že měli v úmyslu bojovat proti tajnému angažmá Spojených států v Afghánistánu, nikdo jim nevěřil. Ale ona to byla pravda. Dnes v té věci ničeho nelitujete?

Brzezinski: Čeho bych měl litovat? Ta tajná operace, to byl výborný nápad. Důsledkem toho bylo, že byli Sověti vtaženi do afghánské pasti, a vy chcete, abych toho litoval?

Významný US generál Wesley Clark, který mluví v roce 2007 o politickém puči v USA, HOVOŘÍ O PLÁNU US POLITIKŮ ROZVRÁTIT SEDM ZEMÍ STŘEDNÍHO VÝCHODU A SEVERNÍ AFRIKY, po 11. září 2001.

 - v češtině video ZDE

Clark: "Co je nového, pořád jdeme do války s Irákem?"

člověk v Pentagonu: "Oh, je to daleko horší."

Natáhl se na stůl a vzal kus papíru.

"Tohle mám z kanceláře ministra obrany (*Rumsfelda). Tohle je memorandum, které popisuje, jak sundáme sedm zemí za příštích pět let."

"Začneme Irákem, pak Sýrií a Libanonem. Pak zaútočíme na Libyi, Somálsko a Súdán, dokončíme to Íránem."

zdroj Britské listy: 17. 2. 2007

Jana Ridvanová, Intervence Spojených států po druhé světové válce:

Svět morálních jistot a preemptivních útoků jako svět nočních můr

(Pillar, šéf sekce CIA pro Blízký východ, 2000-2005) bez obalu útočil na Bushovu administrativu kvůli zmanipulování zpravodajských služeb v případě prohlášení o vlastnictví ZHN Saddáma Husajna a jeho spojením s Al Kajdou.

Pillar v r.2006 pokračuje: „Ale nejzávažnějším klamem byla prohlášení některých zmanipulovaných zpravodajských služeb týden před hlasováním Kongresu o rezoluci schvalující válku. Prohlášení tvrdila, že existují vazby mezi Al Kajdou a Husajnem, což bylo většinou zpravodajských služeb, včetně mého oddělení CIA, zpochybněno ve čtyřech tajných dokumentech.

Dále Pillar dodává:

Přičemž každému, kdo četl zmíněné čtyři tajné dokumenty, muselo být jasné, že Bush a Rumsfeld si vymýšleli. Z toho plyne, že prakticky všichni nejvyšší činitelé Bushovy administrativy byli jejich komplicové, neboť k dokumentům měli přístup.

Pravda je taková, že v Německu je dnes asi šest set tisíc imigrantů na plných sociálních dávkách, systému zvaném Hartz IV.

Oproti loňskému roku takových přibylo o čtvrt milionu. Naopak - pracuje pouhých dvě stě tisíc imigrantů, to jest třikrát méně než těch, kteří berou dávky vydělané německými občany. Informovala o tom řada německých medií, já cituji Welt.

Vítací politika prostě selhala, čísla z reality ukazují, že jsme si sem nepustili milion lidí zajímajících se o práci, ale že přišel skoro milion líných flákačů, které musí živit Evropané. Nás "xenofoby" to nepřekvapuje, čekali jsme to. Ale dočkáme se nějaké reakce na ta otřesná čísla i od někoho ze "sluníčkového" tábora?

BBC, 18. dubna 2017

Jak může zkolabovat západní civilizace?

Mladí lidé u nás si myslí, že západ je jednoznačně lepším místem k životu, protože má lepší výrobky, kvalitnější infrastrukturu a víc osobní svobody obyvatel. Ano, zatím tomu tak je, ale rozhodně tomu tak nemusí být navždy, jak popisuje i analýza na BBC, kde je výhled do r.2050 a možná ohromná rizika vývoje západních zemí (ekologická a ekonomická, o možném krachu západu při přílišném rozevření příjmových nůžek), víc ZDE:

BBC: That economic stratification may lead to collapse on its own, on the other hand, came as more of a surprise to Motesharrei and his colleagues. Under this scenario, elites push society toward instability and eventual collapse by hoarding huge quantities of wealth and resources, and leaving little or none for commoners who vastly outnumber them yet support them with labour.

Server česká-justice (cz) uvádí (zde):

Získávání, prověřování nebo vyhodnocování nejen tajných, ale jakýchkoli informací o komkoli, by mělo být dalším trestným činem, pokud taková činnost způsobí jinému újmu, pokud je záměrem vyzradit informace cizí moci.

Na to, že v návrhu novely trestního zákona oproti původnímu záměru toto ustanovení chybí, upozornila v rámci připomínek Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle poslední zprávy BIS občané ČR vyzrazují ve velkém citlivé informace Rusům a republice to způsobuje rozsáhlé škody.

Podle zprávy RIA měla navrhovaná úprava umožnit trestněprávní postih „zpravodajských aktivit prováděných cizí mocí nebo ve prospěch cizí moci, jejichž cílem není získání utajovaných informací. Jde o postih vyzvídání informací, které, třebaže nejsou utajované, nejsou veřejně dostupné, a u nichž existuje riziko jejich zneužití ke způsobení vážné újmy na právech a oprávněných zájmech osob nebo ohrožení či porušení zájmů státních".

/* Nerozumím, přeci pokud něco není utajeno, tak lze asi jen těžko stíhat "vyzrazení"? /

Důvodem byl podle zprávy RIA především způsob získávání informací, nikoli jejich obsah. „Důvod je ten, že zahraniční zpravodajské služby zajímají informace často banální, např. o zvycích určité osoby, což usnadňuje navázání styků s ní za účelem získání této osoby pro další spolupráci. Znalosti o něčích zvycích navíc bývají v některých režimech používány jako forma psychologického nátlaku, kdy je této osobě demonstrováno, co vše o ní zpravodajská služba ví," vysvětluje zpráva.

Jako příklad byl pak použit rozhovor švýcarské radní a zástupce kurdské organizace o zdravotním stavu Abdullaha Öcalana, když se informace poté dostala do rukou turecké tajné služby. „Dalším příkladem může být kromě shromažďování informací o důležité infrastruktuře (** zakážeme snad google street view?), také získávání informací o přistěhovalcích nebo komunitách přistěhovalců, u nichž je třeba mít na paměti také to, že mohou být oni sami nebo osoby jím blízké vystaveni v jejich domovské zemi persekuci, provázené někdy i velmi krutým zacházením; vyzvídání informací v těchto případech s sebou tak nese velmi vysoká rizika,"

...stálo doslova ve zprávě RIA z roku 2015.

Welfare state

The welfare state is a concept of government in which the state plays a key role in the protection and promotion of the social and economic well-being of its citizens.

Modern welfare states include Germany, France, the United Kingdom and the Netherlands,[3] as well as the Nordic countries, such as Iceland, Sweden, Norway, Denmark, and Finland[4] which employ a system known as the Nordic model.

Esping-Andersen classified the most developed welfare state systems into three categories; Social Democratic, Conservative, and Liberal.

 

Přerozdělování

The welfare state involves a transfer of funds from the state, to the services provided (i.e., healthcare, education, etc.), as well as directly to individuals ("benefits").

It is funded through redistributionist taxation and is often referred to as a type of "mixed economy".[6]

Such taxation usually includes a larger income tax for people with higher incomes, called a progressive tax. Proponents argue that this helps reduce the income gap between the rich and poor.
 

Růst příjmů od r.1917 do r.2012 - "hnědě" příjmy 1% nejbohatších, "modře" příjmy "spodních 90%" lidí v USA.

V roce 1971 Nixon zrušil zlatý standard a bohatí začali bohatnout a chudí chudnout, po roce 2000 dokonce příjmy 1% nejbohatších převážily nad příjmy "spodních 90%" a dále stoupají. Vládní dluh USA je asi 21bil USD (odhadněme 107% HDP, a rychle stoupá).

Nastalo prudké "ředění měny", tisknutím více a více peněz, které tak ztrácely na hodnotě a dál fakticky snižovaly příjem těch chudších a obíraly o úspory ty šetrné a spořivé.

/ Více i statistiky OECD - zde, příjmová nerovnost se vrátila na úroveň roku 1820... /

RealNews - L. Wilkerson o NATO a účelovém vykreslování Ruska jako nepřítele.

bývalý šéf úřadu Colin Powella (ministr zahraničí G. Bushe v době války v Iráku) hovoří o NATO a také o Rubinovi, bývalém ministrovi financí Billa Clintona, a globalisty.

V rozhovoru s RealNews plukovník ve výslužbě a bývalý šéf aparátu amerického ministra zahraničí Colina Powella, pan Lawrence Wilkerson řekl, že:

"....od 90. let Washington neustále provokuje Rusko, a nyní média a vláda vnutili americké veřejnosti ideu, že je Rusko nepřítel."

Názor průměrného Američana je závislý na tom, co mu předkládají média, vláda a tak dále. Takže je možné, že dochází k tomu (v případě, že americká veřejnost začne vidět v Rusku nepřítele), že ti, kteří by chtěli novou studenou válku, dosáhli svého cíle. Upřímně řečeno, myslím si, že mnozí z nich touží "po starých dobrých časech" studené války, ...kdy bylo snadné získávat peníze pro vojensko-průmyslového komplex, a podobně.

Paul Jay: Obecně platí, že za Clintona a později, došlo k rozšíření NATO ...

Lawrence Wilkerson: To je pravda.

Paul Jay: ... Až k ruským hranicím. Jako kdyby někdo požádal o to, aby šlo o nějaký druh provokace. Tím to všechno začalo.

Lawrence Wilkerson: Ano, přesně tak.

Nezajímá mě, za koho považují Vladimíra Putina a jeho oligarchy, ať už je nazývají nejnechutnějšími lidmi na světě, či nikoliv.

Počínaje B. Clintonem a konče Robertem Rubinem, který byl nejvlivnějším člověkem v jeho administrativě, a Larry Summersem, američtí politici provokovali Rusko.

Po pádu Sovětského svazu, kdy se dostal k moci skoro pořád opilý Boris Jelcin, pořádali tito lidé nekonečné prodeje za snížené ceny, hrabali peníze a oloupili Rusko. Dosáhli zisku tím, že ho vyplenili. Ukradli bohatství Ruska. Nedivím Rusku.

A George Bush ze všech možných variant si vybral Tbilisi, dorazil do gruzínského hlavního města a v oficiálním projevu řekl, že očekává vstup Gruzie do NATO.

To byla jasná provokace proti Moskvě.

Dosáhli jsme nynějšího stádia v našich vztazích s Ruskem nikoliv chybou Rusů, ale naší vlastní vinou.

- řekl L. Wilkerson.

Lawrence Wilkerson is a retired United States Army soldier and former chief of staff to United States Secretary of State Colin Powell.

Wilkerson is an adjunct professor at the College of William & Mary where he teaches courses on US national security. He also instructs a senior seminar in the Honors Department at the George Washington University entitled "National Security Decision Making."
 

Naším cílem je mír a prosperita, nikoliv válka! A naší vůdčí ideou - narozdíl od Bushe a jeho "neokons" - jsou zájmy USA, nikoliv "šíření demokracie" do zemí, které na ni nejsou připraveny nebo které ji nechtějí!

Žádné další odevzdání suverenity na oltáře "globalismu". Národní státy zůstávají pravdivým základem pro štěstí a harmonii.

řekl D. Trump.

"Čím byl Lockheed Martin dvacátému století, tím budou technologické společnosti a společnosti, zabývající se kyber-bezpečností, ve století jedenadvacátém."

Kniha - "Nový digitální věk: Modelování budoucnosti lidu, národů, a byznysu."

In other words: Google’s ranking algorithm for search results could accidentally steal the presidency. “We estimate, based on win margins in national elections around the world,” says Robert Epstein, a psychologist at the American Institute for Behavioral Research and Technology and one of the study’s authors, “that Google could determine the outcome of upwards of 25 percent of all national elections.”

Reuters, 2013: the collaboration between the tech industry and spy agencies

Silicon Valley has tried to distance itself from the controversial U.S. surveillance programs exposed by Edward Snowden, but there is a long history of close cooperation between technology companies and the intelligence community.

Former U.S. officials and intelligence sources say the collaboration between the tech industry and spy agencies is both broader and deeper than most people realize, dating back to the formative years of Silicon Valley itself.

Google’s Search Algorithm Could Steal the Presidency
Adam Rogers - Science
Date of Publication: 08.06.15.


"Podle volebních výsledků na světové scéně a poměrů nutných k vítězství odhadujeme, že Google může určovat až 25% volebních výsledků ve všech zemích světa."

"Program trvalá společnost" (Enduring Society Framework, ESF, ZDE).

Owen Jones - Guardian, 5. 1. 2017

But while Americans feel justifiably angry at alleged interference with their political process, they have also been handed a mirror, and the reflection should disturb them.

For the US is a world leader in the field of intervening in the internal affairs of other countries. The alleged interference is far more extensive than hacking into emails belonging to unfavoured political parties. According to research by political scientist Dov Levin, the US and the USSR/Russia together intervened no less than 117 times in foreign elections between 1946 and 2000, or “one out of every nine competitive, national-level executive elections”.

snaha lidí v Pentagonu získat pro sebe více peněz daň. poplatníků,

píše italský list Politico - originál ZDE

The U.S. Army’s War Over Russia - By Mark Perry, May 12, 2016

Top brass profess to be really worried about Putin. But a growing group of dissenters say they’re overreacting to get a bigger share of the defense budget.

Tvůrci pořadu, který v německé televizi odkryl propojenost

novinářů z největších médií s globalisty a lobbisty, byli zažalováni.

Max Uthoff a Claus von Wagner si v kabaretu dělají legraci z TTIP, uprchlické krize, z NATO, euro, feminismu, extremismu, sexismu, terorismu, populismu, a třeba z novinářů napojených na lobbisty.


Satirický pořad Die Anstalt (instituce), který vysílá německá veřejnoprávní televize ZDF, je humorný, ostrý, nekonvenční, hravý a dravý. Max Uthoff a Claus von Wagner si v kabaretu dělají legraci z věcí a témat, okolo kterých média našlapují jen velmi opatrně, nebo o nich píší jen s velkou vážností.

Třeba TTIP, uprchlická krize, NATO, euro, feminismus, extremismus, sexismus, terorismus, populismus a mnoho dalších.

Na díl z 29. 4. 2014, který mrazivě vtipně vyobrazuje propletení prominentních novinářů z největších médií jako Süddeutsche Zeitung, Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung či Bild s transatlantickými organizacemi a think-tanky, byla podána stížnost a následně žaloba. Televize se ohradila, že na satiru má právo, nicméně díl byl z „preventivních důvodů“ z archivu ZDF odstraněn.

Pořad se sice týkal německých médií, ale perfektně sedí i na média evropská, americká či česká.

Vydavatel Die Zeit Josef Joffe a novinář Jochen Bittner na vysílání podali stížnost, ve které se ohradili, že nejsou členy transatlantických lobbistických organizací, ale „jen účastníci“. Spojení lobbistická organizace bylo prý také nesprávné.

Není to tak, že by Die Anstalt zobrazil některé skutečnosti a fakta špatně, ale spíš jen nepřesně.

Nicméně 10. ledna 2017 Spolkový soudní dvůr, tedy nejvyšší německý řádný soudní orgán, rozhodl ve prospěch satirického pořadu a žalobu dotčených žurnalistů zamítl.

Soud konkrétně uvedl toto:

Informace ohledně střetu zájmů obou novinářů týkajícího se nepopiratelného členství v lobbistických organizacích sedí. Že nebyly detaily znázorněné a nakreslené na tabuli do detailu přesné, nehraje v satirickém pořadu rozhodující roli.

Maskované ideologické projevy ve spojení s oslňující mediální (sebe)prezentací jsou podle lidí ze zmíněných institucí totálně nepřijatelné v odborné práci.

Samostatnou kapitolou je stigmatizace části argumentačního prostoru pomocí konceptů jako dezinformace, propaganda a "hybridní hrozby".

V podání Evropských hodnot se přitom dotýká i pozic, které jsou v západní odborné debatě legitimně a nezřídka dlouhodobě vyjadřovány, například pochybností o věrohodnosti závazku ke kolektivní obraně NATO.

Ti, kdo nesdílejí například vysvětlení Evropských hodnot týkající se asertivní ruské zahraniční politiky a mezi jejími příčinami nacházejí třeba i necitlivé kroky činěné Západem, jsou tak nezřídka označováni za agenty Kremlu nebo přinejmenším naivní oběti ruské propagandy.

Z hlediska “strategické komunikace”, jíž jsou Evropské hodnoty propagátorem, je podobná stigmatizace téměř jistě kontraproduktivní.

Skupina "Evropské hodnoty" (*vydávající se falešně za think-tank a pobírající současně značné prostředky z veřejných peněz) jsou jen jedním, byť krajním příkladem, kam až může stírání hranic ideologie a odbornosti ve veřejné debatě dojít.

Opustil na protest administrativu Bushe a jeho kniha například sdělila, že "Al Káida (báze) byl původně US seznam (databáze) "mudžahedínů" podporovaných CIA ve válce se Sověty v Afghánistánu".

Spojené státy stála válka proti terorismu do dneška asi 5bil USD - ZDE

A report by the Cost of War Projects has claimed that the US spent $4.79 trillion on wars in the Middle East and on the ‘War on Terror’ after the September 2001 terrorist attacks.

The report which is run by Brown University’s Watson Institute, counted the total budgetary cost of the wars America waged in Afghanistan, Iraq, Pakistan and Syria as well as on counter-terrorism and includes future obligations to spend budgetary money through 2053, estimated future spending on veterans, interest already paid for money borrowed for the war effort and other commitments.

J. Sachs uvedl také statistiku: