"Pevnost Raab je pevnost v městě Győr. 

Raab se jí říkalo v češtině a dalších slovanských jazycích - něco jako Regensburg bylo česky Řezno atd. atd. Toto město Raab, maďarsky Győr se nachází asi tak 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic.

HISTORIE:
Když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala, tj. Spálené město. 
Osmané obsadili místní pevnost. Adolf hrabě Schwarzenberg působil nejprve v bavorských vojenských službách, později bojoval ve španělském vojsku vévody z Alby. V roce 1594 přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti v Rábu (1598).

Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce 1599 do stavu říšských hrabat a do rodového erbu přidal havrana stojícího na turecké hlavě.

Adolf se i dále účastnil osvobozování Uher.
(pro neznalé Budín = Buda, tj. město ležící vedle města Pést, kdy při spojení vznikla Budapešť)

Při dobývání Budína došlo v jeho vojsku ke vzpouře. VOJSKO SE CHTĚLO VZDÁT A VYDAT BUDÍN TURKŮM. 

ADOLF SE POSTAVIL RADIKÁLNĚ PROTI, ale byl zasažen zrádcem kulí přímo do hlavy. Pohřeb se konal ve Vídni, byl velmi okázalý a císař dal dokonce Adolfovi postavit pomník.

Po vítězství v bitvě u Moháče (Mohács) roku 1526 Turci brzy opanovali velkou část Uher (padl zde i český král Ludvík Jagellonský). 

Budín se od roku 1541 na jedno a půl století z metropole uherského státu stal provinčním městem – sídlem budínského pašaliku. Řada křesťanských kostelů byla zbořena nebo změněna v mešity, velký počet německých a maďarských měšťanů odešel, hlavně na sever.
Teprve roku 1686 byl Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobyt habsburským vojskem a většina Uher tak vysvobozena z turecké nadvlády. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst.